Veľká večiereň 14.11.

Ornament

Ornament Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 103.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * Hóspodi Bóže moj, vozvelíčilsja jesí ziló. - Vo ispovídanije i vo veleľípotu obleklsja jesí, * oďijájsja svítom jako rízoju. - Prostirájaj nébo jako kóžu, * pokryvájaj vodámi prevýspreňaja svojá. - Polahájaj óblaki na voschoždénije svojé, * choďáj na krylú vítreňu. - Tvorjáj ánheli svojá dúchi, * i sluhí svojá plámeň óhnennyj. - Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka. - Bézdna, jako ríza oďijánije jejá, * na horách stánut vódy. - Ot zapreščénija tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma tvojehó ubojátsja. - Voschóďat hóry, i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí im. - Preďíl položíl jesí jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu. - Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy. - Napajájut vsja zvíri sélnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú. - Na tich ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás. - Napajáj hóri ot prevýsprennych svojích, * ot plodá ďíl tvojích nasýtitsja zemľá. - Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom. - Izvestí chľíb ot zemlí, * i vinó veselít sérdce čelovíka. - Umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít. - Nasýťatsja drevá poľskaja, kédri livánstiji íchže jesí nasadíl, * támo ptícy vozhňizďátsja - Jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími, * hóry vysókija jelénem, kámeň pribížišče zájacem. - Sotvoríl jesí lúnu vo vremená, * sólnce pozná západ svój. - Položíl jesí ťmu i bysť nóšč, * v néjže prójdut vsi zvírije dubrávniji. - Skýmni rykájuščiji voschítiti, * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí. - Vozsijá sólnce i sobrášasja, * i v lóžach svojích ľáhut. - Izýdet čelovík na ďílo svojé, * i na ďílanije svojé do véčera. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, vsja premúdrostiju sotvoríl jesí, * ispólnisja zemľá tvári tvojejá. - Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi íchže ňísť čislá. - Živótnaja málaja s velíkimi, * támo korablí preplávajut. - Zmíj sej, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú, * vsja k tebí čájut, dáti píšču ím vo blahó vrémja. - Dávšu tebí ím soberút, * otvérzšu tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti. - Otvráščšu že tebí licé vozmjatútsja, * otímeši duch ích i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja. - Pósleši dúcha tvojehó i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí. - Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hóspoď o ďíľich svojích. - Prizirajáj na zémľu i tvorjáj ju trajstísja, * prikasajájsja horám i dymjátsja. - Vospojú Hospodévi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú dóndeže jesm. - Da usladítsja jemú besidá mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi. - Da isčéznut hríšnicy ot zemlí i bezzakónicy, jákože ne býti im, * blahosloví duše mojá Hóspoda. - Sólnce pozná západ svoj, * položíl jesí ťmu i bysť nóšč. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, * vsja premúdrostiju sotvoríl jesí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi:)

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Kathisma 1.

Psalóm 1.

Blaže?n mu?ž, i?že ne i?de na sovít nečesti?vych i na puti? hríšnych ne sta?, i na sida?lišči hubi?telej ne síde, no v zako?ňi Hospo?dni vo?ľa jeho?, i v zako?ne Jeho? pouči?tsja dě?ň i no?šč. I bu?det ja?ko dre?vo nasaždénno pri? ischo?diščich vo?d, je?že plo?d svo?j da?st vo vre?ma svoje?, i li?st jeho? ne otpadét; i vsja?, jeli?ka a?šče tvori?t, uspíjet. Ne ta?ko nečesti?vii, ne ta?ko: no ja?ko pra?ch, jeho?že vozmeta?et vítr ot lica? zemli?. Seho? ra?di ne voskre?snut nečesti?viji na su?d, niže? hríšnicy v sovít pra?vednych. Ja?ko vísť Hospo?ď pu?ť pra?vednych, i pu?ť nečesti?vych pohi?bnet.

Psalóm 2.

Vsku?ju šata?šasja jazy?cy, ľu?dije pouči?šasja tšče?tnym? Predsta?ša ca?rije ze?mstiji kňa?zi sobra?šasja vku?pi na Ho?spoda na Christa? Jeho?. Rasto?rhnem u?zy i?ch otve?ržem ot na?s i?ho i?ch. Živy?j na nebesích posmije?tsja i?m, Hospo?ď poruha?jetsja i?m. Tohda? vozhlaho?let ni?m hnívom Svoji?m ja?rostiju Svoje?ju smjate?t ja?. A?z že posta?vlen je?sm Ca?r ot Neho? nad Sijo?nom, horo?ju svjato?ju Jeho?, vozvišča?jaj poveľínije Hospo?dne. Hospo?ď reče? ko Mní: Sy?n Mo?j jesi? Ty?, A?z dnés rodi?ch Ťa?. Prosi? ot Mené, da?m Ti? jazy?ki dostoja?nije Tvoje? oderža?nije Tvoje? koncy? zemli?. Upase?ši ja? žezlo?m žeľíznym, ja?ko sosu?dy skudéľniči sokruši?ši ja?. I nýňi, ca?rije, razumíjte, nakaži?tesja vsi? suďa?ščiji zemli?. Rabo?tajte Ho?spodevi so stra?chom ra?dujtesja Jemu? tre?petom. Priimi?te nakaza?nije, da ne kohda? prohnívaetsja Hospo?ď, pohi?bnete ot puti? pra?vednoho, jehda? vozhori?tsja vsko?ri ja?rosť Jeho?. Blaže?ni vsi?, nadíjuščijisja Na?ň.

Psalóm 3.

Ho?spodi, čto? sja? umno?žiša stuža?juščiji mí Mno?zi vostaju?t na mja?, mno?zi hlaho?ľut duši? moje?j: nísť spase?nija jemu? Bo?zi jeho?. Ty? že, Ho?spodi, zastu?pnik mo?j jesi?, sla?va moja? voznosja?j hlavu? moju?. Hla?som moi?m ko Ho?spodu vozzva?ch, usly?ša mja? ot hory? svja?tyja Svojeja?. A?z usnu?ch spa?ch; vosta?ch, ja?ko Hospo?ď zastu?pit mja?. Ne uboju?sja ot te?m ľudéj, o?krest napa?dajuščich na mja. Voskresni?, Ho?spodi, spa?si mja?, Bo?že mo?j; ja?ko Ty? porazi?l jesi? vsja? vraždu?juščyja mi? vsu?je, zu?by hríšnikov sokruši?l jesi?. Hospo?dne je?sť spase?nije, na ľu?dech Tvoji?ch blahoslove?nije Tvoje?.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 4.

Vnehda? prizva?ti mi?, usly?ša mja? Bo?h pra?vdy mojeja?; v sko?rbi rasprostrani?l mja? jesi?, ušče?dri ma? usly?ši moli?tvu moju?. Sy?nove čelovíčestii, doko?le ťažkose?rdiji? Vsku?ju ľu?bite sujetu? i?ščete lží? I uvídite, ja?ko udivi? Hospo?ď prepodo?bnaho Svojeho?: Hospo?ď usly?šit mja?, vnehda? vozzva?ti mi? Nemu?. Hnívajtesja, ne sohriša?jte, ja?že hlaho?lete serdca?ch va?šich, na lo?žach va?šich umili?tesja. Požri?te že?rtvu pra?vdy upova?jte na Ho?spoda. Mno?zi hlaho?ľut: kto? javi?t na?m blaha?ja Zna?menasja na na?s svít lica? Tvojeho?, Ho?spodi. Da?l jesi? vese?lije se?rdce moje?m; ot ploda? pšenícy, vina? jele?ja svojeho? umno?žišasja. V mi?ri vku?pi usnu? poči?ju, ja?ko Ty?, Ho?spodi, jedi?naho na upova?niji vse?lil mja? jesi?.

Psalóm 5.

Hlaho?ly moja? vnuši?, Ho?spodi, razu?mij zva?nije moje?. Vo?nmi hla?su mole?nija mojeho?, Carju? mo?j Bo?že mo?j, ja?ko Tebí pomoľu?sja, Ho?spodi. Zau?tra usly?ši hla?s mo?j, zau?tra predsta?nu Ti?, u?zriši mja?. Ja?ko Bo?h ne choťa?j bezzako?nija, Ty? jesi?: ne priseli?tsja Tebí luka?vnujaj, niže? prebu?dut bezzako?nnicy pre?d oči?ma Tvoji?ma: voznenavi?ďil jesi? vsja? dílajuščyja bezzako?nije. Pohubi?ši vsja? hlaho?ľuščyja lžu?: mu?ža krove?j ľsti?va hnuša?jetsja Hospo?ď. A?z že mno?žestvom mi?losti Tvojeja?, vni?du do?m Tvo?j, pokloňu?sja ko chra?mu svjato?mu Tvojemu?, stra?si Tvoje?m. Ho?spodi, nasta?vi mja? pra?vdoju Tvoje?ju, vra?h moji?ch ra?di ispra?vi pre?d Tobo?ju pu?ť mo?j. Ja?ko nísť vo usťích i?ch i?stiny, se?rdce i?ch su?jetno, hro?b otve?rst horta?ň i?ch: jazy?ki svoji?mi ľšča?chu. Sudi? i?m, Bo?že, da otpadu?t ot my?slej svoji?ch, po mno?žestvu neče?stija i?ch izri?ni ja?, ja?ko preohorči?ša Ťa?, Ho?spodi. I da vozveseľa?tsja vsi? upova?juščiji na Ťa?, vo vík vozra?dujutsja, vseli?šisja ni?ch, pochva?ľatsja Tebí ľu?bjaščiji i?mja Tvoje?. Ja?ko Ty? blahoslovi?ši pra?vednika, Ho?spodi: ja?ko oru?žijem blahovole?nija venča?l jesi? na?s.

Psalóm 6.

Ho?spodi, da ne ja?rostiju Tvoje?ju obliči?ši mené, niže? hnívom Tvoji?m naka?žeši mené. Pomi?luj mja?, Ho?spodi, ja?ko némoščen je?sm, iscili? mja?, Ho?spodi, ja?ko smjato?šasja ko?sti moja?. I duša? moja? smjate?sja zilo?: Ty?, Ho?spodi, doko?ľi. Obrati?sja, Ho?spodi, izba?vi du?šu moju?: spasi? mja? ra?di mi?losti Tvojeja?. Ja?ko nísť smérti pomina?jaj Tebe?: vo a?ďi že kto? ispovístsja Tebí. Utrudi?chsja vozdycha?nijem moji?m, izmy?ju na vsja?ku no?šč lo?že moje?, sle?zami moji?mi poste?ľu moju? omoču?. Smjate?sja ot ja?rosti o?ko moje?, obvetša?ch vo vsích vrazích moji?ch. Otstupi?te ot mené, vsi? délajuščiji bezzako?nije, ja?ko usly?ša Hospo?ď hla?s pla?ča mojeho?: usly?ša Hospo?ď mole?nije moje?, Hospo?ď moli?tvu moju? prija?t. Da postyďa?tsja smjatu?tsja vsi? vrazi? moji?, da vozvraťa?tsja ustyďa?tsja zilo? vsko?ri.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 7.

Ho?spodi Bo?že mo?j, na Ťa? upova?ch, spasi? mja? ot vsích hoňa?ščich mja? izba?vi mja?:da ne kohda? pochi?tit ja?ko le?v du?šu moju?, ne su?šču izbavľa?jušču, niže? spa?sajušču. Ho?spodi Bo?že mo?j, a?šče sotvori?ch sije?, a?šče je?sť nepra?vda ruku? moje?ju, a?šče vozda?ch vozdaju?ščym mi? zla?, da otpadu? u?bo ot vra?h moji?ch to?šč. Da poženét u?bo vra?h du?šu moju? da posti?hnet, popere?t ze?mľu živo?t mo?j, sla?vu moju? pe?rsť vseli?t. Voskresni?, Ho?spodi, hňívom Tvoji?m, voznesi?sja konca?ch vra?h Tvoji?ch, vosta?ni, Ho?spodi Bo?že mo?j, poveľínijem, i?mže zapovídal jesi?. I so?nm ľudéj oby?det Ťa?, o to?m na vysotu? obrati?sja. Hospo?ď su?dit ľu?dem: sudi? mi?, Ho?spodi, po pra?vďi moje?j, po nezlo?bi moje?j na mja?. Da skonča?jetsja zlo?ba hríšnych, ispra?viši pra?vednaho, ispyta?jaj serdca? utro?by, Bo?že, pra?vedno. Po?mošč moja? ot Bo?ha, spasa?juščaho pra?vyja se?rdcem. Bo?h sudi?teľ pra?veden krípok, dolhoterpili?v, ne hnív navoďa?j na vsja?k déň. A?šče ne obratite?sja, oru?žije Svoje? oči?stit, lu?k Svo?j naprjaže? uhoto?va i?. uhoto?va sosu?dy smértnyja, stríly Svoja? shara?jemym soďíla. Se? bole? nepra?vdoju, zača?t boľízň, rodi? bezzako?nije: ro?v izry?, iskopa? i?, padét ja?mu, ju?že sodíla. Obrati?tsja boľízň jeho? na hlavu? jeho?, na ve?rch jeho? nepra?vda jeho? sni?det. Ispovímsja Ho?spodevi po pra?vďi Jeho? poju? i?meni Ho?spoda Vy?šňaho.

Psalóm 8.

Ho?spodi, Hospo?ď na?š, ja?ko ču?dno i?mja Tvoje? po vse?j zemli?, ja?ko vzja?tsja velikoľípije Tvoje? prevy?še nebe?s. Iz u?st mladénec ssu?ščich soverši?l jesi? chvalu?, vra?h Tvoji?ch ra?di, je?že razruši?ti vraha? méstnika. Ja?ko uzrju? nebesa?, ďilá pe?rst Tvoji?ch, lunu? zvízdy, ja?že Ty? osnova?l jesi?. Čto? je?sť čelovík, ja?ko po?mniši jehó Ili? sy?n čelovíč, ja?ko posišča?ješi jehó. Uma?lil jesi? jeho? ma?lym či?m ot a?nhel, sla?voju če?stiju vinča?l jesi? jeho?. I posta?vil jesi? jeho? nad ďíly ruku? Tvoje?ju, vsja? pokori?l jesi? pod no?zi jeho?. O?vcy voly? vsja?, ješče? že skoty? poľski?ja, pti?cy nebe?snyja, ry?by morski?ja, prechoďa?ščyja stezi? morski?ja. Ho?spodi, Hospo?ď na?š, ja?ko ču?dno i?mja Tvoje? po vse?j zemli?.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, vozzvách:, hlás 8.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * voňmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, uslýši mja, Hóspodi.**

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, uslýší mjá Hóspodi.**

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích. - Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích. - So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích. - Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá. - Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích. - Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi. - Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú. - Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije. - Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja. - Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú. - Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú, * i tý poznal jesí stezí mojá. - Na putí sém po nemúže choždách, * skrýša síť mňí. - Smotrjách odesnúju i vozhľadách, * i ne bí znájaj mené. - Pohíbe bíhstvo ot mené, * i ňísť vzyskajáj duší mojejá. - Vozzvách k tebí Hóspodi rích: * tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí žívych. - Voňmí moléniju mojemú, * jáko smiríchsja ziló. - Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, * jáko ukripíšasja páče mené.

Stích 10: Izvedí iz temnícy dúšu mojú, ispovídatisja ímeni tvojemú.

hlás 8: Večérňuju písň, i slovésnuju slúžbu, tebé Christé prinósim: jáko bláhovolíl jesí pomílovati nás voskresénijem.

Stích 9: Mené ždút právednicy, dóndeže vozdási mňi.

Hóspodi, Hóspodi, ne otvérži nás ot tvojehó licá: no blahovolí pomílovati nás voskresénijem.

Stích 8: Iz hlubiný vozvách k tebí Hóspodi, Hóspodi uslýši hlas moj.

Rádujsja, Sijóne svjatýj, Máti cérkvéj, Bóžije žilíšče, tý bo prijál jesí pérvyj, ostavlénije hrichóv, voskresénijem.

Stích 7: Da búdut úši tvojí vnémľušči hlásu molénija mojehó.

Íny stichíry anatólijevy, hlás tójže.

Jéže ot Bóha Otcá Slóvo, préžde vík róždšejesja, v posľídňaja že vremená, tóježde ot neiskusobráčnyja voplóščšejesja vóleju, raspjátije smértnoje preterpí: i drévle umerščvlénnaho čelovíka spasé svoím voskresénijem.

Stích 6: Ašče bezzakónija nazriši Hóspodi, Hóspodi kto postojít, jáko u tebé očiščénije jesť.

hlás 6. Pod: Vsé otlóžše: Ďijánije úbo voschoždénije * ístinnaho viďínija, * viďínije že konéc Bohoľubívaho ďijánija, * blažénne, položív, * Christá molíl jesí, * Ótčuju slávu pokazáti tebí neizrečénnuju: * íbo želájet vsjáko slovésnoje jestestvó, slávne, * Bóha sostávľšaho, * i želájemaho polučíl jesí, * tohó ábije prijém pečáť Sýna: * jehóže so derznovénijem molí o dušách nášich

Stích 5: Imené rádi tvojehó poterpích ťa Hóspodi, poterpí dušá mojá vo slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

Ďijánije úbo voschoždénije * ístinnaho viďínija, * viďínije že konéc Bohoľubívaho ďijánija, * blažénne, položív, * Christá molíl jesí, * Ótčuju slávu pokazáti tebí neizrečénnuju: * íbo želájet vsjáko slovésnoje jestestvó, slávne, * Bóha sostávľšaho, * i želájemaho polučíl jesí, * tohó ábije prijém pečáť Sýna: * jehóže so derznovénijem molí o dušách nášich

Stích 4: Ot stráži útrenija do nóšči, ot stráži útrénija da upovájet Isrájiľ na Hóspoda.

Božéstvennymi voschoždéniji * vsehdá naučájem, * jáko Moiséj pérvije, * Bóha víďiti vozžeľíl jesí: * i mýslenno víďil jesí tohó óbraz, * prijém k podóbiju. * Otcá bo skóroje uvíďinije * Sýn i ukazánije: * Sýna že i rodíteľa * jedíno suščestvó znájetsja, * i ot vsích tóždestvo voznósitsja čéstno, * i cárstvo i síla, sláva i poklonénije.

Stích 3: Jáko u Hóspoda mílosť i mnóhoje u ného izbavlénije, i toj izbávit isrájiľa ot vsich bezzakónij jehó.

Stích 2: Chvalíte Hóspoda vsi jazýcy, pochvalíte jehó vsi ľúdije.

Orhán brjacája * Božéstvennymi vdochnovéňmi * i skazániji svjatáho Dúcha býl jesí, * i premírnoje pisnopojá * v míri Spásovo Jevánhelije * óhnennym jazýkom tvojím: * vsjú bo lésť popalíl jesí, * jáko véšč udobosožihájemu, * i jáko travú zemnúju uvjadájemu: * súščaho že nad vsími Vladýku i Hóspoda Christá * vselénňij propovídal jesí, * Filíppe bohovídče.

Stích 1: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

Sláva, hlás 6.

Vizantíevo: Velíkaho, Filíppe, svíta blistániji razžéhsja, vsemírnyj vozsijál jesí svitíľnik, Otcá že svítov, v Sýne vzyskáv, obríl jesí: vo svíťi bo svít obritájetsja. Íbo tój pečáť ravnoobrázna, javľája načaloobráznoje: jehóže, apóstole, molí, zapečátstvovannym Božéstvennoju spastísja króviju.

I nýňi, hlás 8.

Cár nebésnyj za čelovikoľúbije na zemlí javísja, i s čelovíki poživé: ot Ďívy bo čístyja plóť prijémyj, i iz nejá prošédyj s vosprijátijem: jedín jésť Sýn, suhúb jestestvóm, no ne ipostásiju. Ťímže soveršénna tohó Bóha, i soveršénna čelovíka voístinnu propovídajušče, ispovídujem Christá Bóha nášeho: jehóže molí Máti beznevístnaja, pomílovatisja dušám nášym.

Diákon: Premúdrosť, prósti.

Lík: Svíte tíchij, * svjatýja slávy, * bezsmértnaho Otcá nebésnaho, * svjatáho blažénnaho, * Iisúse Christé: * Prišédše sólnca na západ, * víďivše svít večérnij, * pojém Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha Bóha. * Dostójin jesí * vo vsja vremená, * pít býti * hlásy prepodóbnými, * Sýne Bóžij, * živót dajáj vsemú míru, * jehóže rádi * vés mír slávit ťa.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokimen hl. 6: Hóspoď vocarísja, v ľipótu oblečesja.

Stich: Oblečesja Hóspoď v sílu i prepojásasja

Stich: Íbo utverdí vselénnuju, jaže ne podvížitsja.

Stich: Dómu tvojemú podobajet svjatýňa, Hóspodi, v dolhotú dníj.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Sláva, i nýňi:)

Rcím vsí ot vsejá duší, i ot vsehó pomyšlénija nášeho rcím.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Hóspodi vsederžíteľu, Bóže otéc nášich, mólimtisja, uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Spodóbi, Hóspodi:

Spodóbi, Hóspodi, vo véčer sej, * bez hrichá sochranitísja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, Bóže otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazúmi nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vik, * ďíl rukú tvojéju ne prezri. - Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije. - Tebí sláva podobájet * Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu. - Nýňi i prísno, * i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi:)

Diákon: Ispólnim večerňuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Véčera vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Molítva hlavopriklonénija: Hóspodi Bóže naš, priklonívyj nebesá i sošédyj na spasénije róda čelovíčeskaho, prízri na rabý Tvojá, i na dostojánije Tvojé. Tebí bo strášnomu i čelovikoľúbcu sudijí, Tvojí rabí podkloníša hlavý, svojá pokoriša výja, ne ot čelovík ožidájušče pómošči, no Tvojejá naďíjuščesja mílosti, i Tvojehó čájušče spasénija: jáže sochraní na vsjákoje vrémja, i po nastojáščem véčeri, i v prichoďáščuju nošč, ot vsjákaho vrahá, ot vsjákaho protívnaho ďíjstva diávoľskaho, i ot pomyšlénij sújetnych, i vospominánij lukávych.

Jeréj: Búdi deržáva cárstvija Tvojehó blahoslovéna i preproslávlena, Otcá i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Na stichóvňi stichíry voskrésny,

hlás 8: Vozšél jesí na krest Iisúse, snizšédyj s nebesé: prišél jesí na smérť životé bezsmértnyj, k súščym vo ťmí svít ístinnyj: k pádšym vsích voskresénije, prosviščénije, i Spáse náš, sláva tebí.

Íny stichíry, po alfavítu.

Stích: Hospóď vocarísja, v ľipótu oblečésja.

Christá slavoslóvim, voskrésšaho ot mértvych: dúšu bo i ťílo prijém, strásti otobojúdu otsičé, prečístej úbo duší vo ád sošédšej, jehóže i pľiní: vo hróbi že istľínija ne víďi svjatóje ťílo, izbáviteľa dúš nášich.

Stích: Íbo utverdí vselénnuju, jáže ne podvížitsja.

Psalmý i písňmi slavoslóvim Christé, ot mértvych tvojé voskresénije: ímže nás svobodíl jesí mučíteľstva ádova, i jáko Bóh darovál jesí žízň víčnuju, i véliju mílosť.

Stích: Dómu tvojemú podobájet svjatýňa Hóspodi, v dolhotú dníj.

O Vladýko vsích nepostižíme, tvórče nebesé i zemlí, krestóm postradávyj, mňí bezstrástije istočíl jesí: pohrebénije že prijém, i voskrés vo slávi, sovoskresíl jesí Adáma rukóju vsesíľnoju. Sláva tvojemú tridnévnomu vostániju, ímže darovál jesí nám víčnuju žízň, i očiščénije hrichóv, jáko jedín blahoutróben.

Sláva, hlás 2: Čášy aromát v míri laníty tvojá, múdre, javíšasja, apóstole Filíppe, počerpájuščyja vírnym pívo žiznotvórnoje. Ďijánija bo v viďínija voschoždénije imýj, Christá posľídovateľ i privítstvovateľ býl jesí: neplódnuju i bezčádnuju jazýkov cérkov ukrasíl jesí poučéňmi, blahočádstvujušču v ném. Jéjže i nýňi molí izbávitisja núžd i obstojánija: móžeši bo o Bózi mnóho, približájasja jemú.

I nýňi, Bohoródičen:

O čudesé nóvaho páče vsích drévnich čudés! * któ bo pozná Máter bez múža róždšuju, * i na rukú nosjáščuju, vsjú tvár soderžáščaho? * Bóžije bo jésť izvolénije, róždšejesja. * Jehóže jáko mladénca, prečístaja, tvojíma rukáma nosívšaja, * i Máterne derznovénije k nemú imúščaja, * ne prestáj moľášči o čtúščich ťá, * uščédriti i spastí dúšy náša.

Táže:

Nýňi otpuščáješi rabá tvojehó, Vladýko, * po hlahólu tvojemú s mírom. * Jáko víďista oči mojí spasénije tvojé, * jéže jesí uhotovál pred licém vsich ľudéj. * Svít vo otkrovénije jazýkov * i slávu ľudéj tvojích Ísraiľa

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropár voskrésn, hlás 8:

S vysotý snizšél jesí blahoutróbne, pohrebénije prijál jesí tridnévnoje, da nás svobodíši strastéj, životé i voskresénije náše, Hóspodi sláva tebí.

Tropár, hlás 3. Blahoukrašájetsja vselénnaja, Jethiópia likovstvújet, jáko vincém krasújema, tobóju prosvitívšisja, svítlo toržestvújet pámjať tvojú, Bohohlahólive Filíppe: vsjá bo vírovati Christú naučíl jesí, i tečénije soveršív dostójno Jevánhelija. Ťím derznovénno varít jethiópskaja ruká Bóhu: jehóže molí darováti nám véliju mílosť.

I nýňi:

Íže nás rádi roždéjsja ot Ďívy, i raspjátije preterpív blahíj, isprovérhij smértiju smérť, i voskresénije javléj jáko Bóh, ne prézri jáže sozdál jesí rukóju tvojéju: javí čelovikoľúbije tvojé mílostive, prijimí róždšuju ťá Bohoródicu moľáščujusja za ný: i spasí Spáse náš, ľúdi otčájannyja.

Diákon: Premúdrosť.

Lík: Blahosloví.

Jeréj: Syj blahoslovén Christós Bóh náš, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň. Utverdí, Bóže, svjatúju pravoslávnuju (ilí katholíčeskuju) víru, vo víki vikóv.

Jeréj: Presvjatája Bohoródice, spasí nás.

Lík: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju béz sravnénija Serafím, béz istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bóhoródicu ťa veličájem.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj (3x). Blahosloví.

Jeréj: Voskrésyj iz mértvych, Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i vsechváľnych apóstol . . . i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament

Texty projektu Časoslov sú určené na vnútornú potrebu. Ďakujeme, že nás podporujete! www.casoslov.sk