VO SVJATUJU I VELIKUJU NEDEĽU PASCHI.
SVITLAJA PASCHALNAJA ZAUTREŇA.
O časi utrenňim paraekklisiarch vzem blahoslovenije u nastojateľa, ischodit i udarjajet v velikoje, i kleplet dovolno. I všed vo chram, vžihajet sviščy vsja, i kandila: ustrojajet že sosudy dva so uhlijem horjaščim, i vlahajet v nich fimijama mnoho blahovonnaho, i postavľajet jedin sosud sreďi cerkve, druhij že vo svjatom altare, jako da ispolnitsja cerkov vsja blahovonija. Taže nastojateľ všed vo svjatyj altar so ijerei i diakony, oblačatsja v ves svitľijšij san. I razdajet svišči bratiji, i vzemlet Čestnyj krest: kadilo že vzemlet dijakon. Ijerej že svjatoje Jevanhelije, in ijerej obraz Voskresenija Christova: i stavjatsja licem na zapad. I zatvorjat vrata cerkovnaja, jaže k zapadu. Ischodit nastojateľ so ijereji v pritvor, sivernymi dvermi, prediduščim pred nim dijakonom so dvima sviščami, i oba lika pojušče stichiru:
Hl.6. Voskresénije Tvojé, Christé Spáse, * Anheli pojút na nebesích, * i nas na zemlí spodóbi čístym sérdcem * Tebé píti i sláviti.
Taže udarjajut vo vsja kampany i ťažkaja, i klepľut dovoľno. I všedše v pritvor, stanut so Jevanhelijem, i so obrazom, licem na zapad, jakože ukazasja prežde. Taže nastojateľ vzemlet u dijakona kadilo v pravuju ruku, Krest že v ľivuju, i kadit obrazy, i klirosy, i bratiju po obyčaju. Dijakonu že prednosjašču pred nim svišču horjašču. Bratija že vsi stojat deržašče svišči svoja, so vnimanijem moľaščesja v sebi, i blahodarjašče nas radi postradavšaho i voskresšaho Christa Boha našeho. Po skončaniji že každenija, prichodit nastojateľ pred velikija vrata cerkve, i pokadit dijakona, predstojašaho jemu so sviščeju. Tohda vzem kadilo dijakon ot ruku nastojateľa, i pokadit samoho nastojateľa. I paki vosprijim nastojateľ kadilo, stav pred cerkovnymi dvermi, zrja na vostok, i naznamenajet velikija vrata cerkve, [zatvorenaja sušča], kadilom krestoobrazno, triždy, derža v ľivoj ruci Čestnyj krest, i svitilnikom stojaščym so oboju stranu. I velehlasno vozhlasit:
Sláva Svjaťíj, i Jedinosúščňij, i Životvorjáščij, i Nerazďilímij Tróici, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
I nam otveščajuščim: Amíň.
Načinajet nastojateľ, s pročimi služiteli, velehlasno nastojaščij tropar, vo hlas 5:
Christós voskrése iz mértvych, * smértiju smerť popráv * i súščym vo hrobích živót darováv.
I my tojžde pojem podobňi, so sladkopenijem. Pojetsja že sej tropar triždy ot nastojateľa, i triždy ot nas.
Taže nastojateľ hlaholet stichi:
Pervyj stich: Da voskrésnet Boh, i rastočátsja vrazí Jehó, * i da bižát ot licá Jehó nenavíďaščiji Jehó.
I na kijždo stich my pojem tropar: Christós voskrése: ves po jedinoždy.
Vtoryj stich: Ja ko isčezájet dym, da isčéznut, * jáko tájet vosk ot licá ohňá. Christós voskrése: jedinoždy.
Tretij stich: Táko da pohíbnut hríšnicy ot Licá Bóžija, * a právednicy da vozveseľátsja. Christós voskrése: jedinoždy.
Četvertyj stich: Sej deň, jehóže sotvorí Hospóď, * vozrádujemsja i vozveselímsja voň. Christós voskrése: jedinoždy.
Slava: Christós voskrése: jedinoždy.
I nyňi: Christós voskrése: jedinoždy.
Taže nastojateľ pojet vyššim hlasom: Christós voskrése iz mértvych, * smértiju smerť popráv. I otverzaet vrata.
Vchodit nastojateľ s Čestnym Krestom, prediduščim jemu so dvima lampadami, i bratijam pojuščym: I súščym vo hrobích živót darováv. Taže udarjajut vo vsja kampany i klepľut dovolno, tri zvony.
Všed že nastojateľ so ijerei vo svjatyj altar. I dijakon hlaholet jekteniju velikuju:
Mírom Hóspodu pomólimsja.
Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)
O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.
O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.
O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.
O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.
O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.
O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.
O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.
O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.
O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.
O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.
Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.
Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.
Lík: Tebí, Hóspodi.
Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.
_I načinaet predstojatel kanon, tvorenije hospodina Ioanna Damaskina.
Hlas 1. Irmos:_ Voskresénija deň: Irmosy na 4: i tropari na 12, s pripivy: Christós voskrése iz mértvych. I paki posľidi kijždo lik irmos. Posľidi že na schoďi katavasia, irmos tojže: Voskresénija deň: I po nem Christos voskrése: ves triždy. Tvorit že načalo kanona na kujuždo pisň vsehda predstojateľ, desnoj ili ľivoj straňi slučivšejsja načati. I kadit v načaľi kanona svjatyja ikony i oba liki, i bratiju počinu. I po kojejždo pisni byvajet jektenia malaja vňi oltarja, jakože richom, vo svjatyj sej deň. Vozhlas vnutr oltarja ot ijerea. Po 1-j pisňi pojet desnaja strana. Po 3-j že pojet ľivaja. Sice pojem i po pročich pisňich.
Kanon, hlas 1.
Pisň 1.
Irmos: Voskresénija deň, * prosvitímsja, ľúdije. * Páscha, Hospódňa Páscha: * ot smérti bo k žízni, * i ot zemlí k nebesí, * Christós Boh nas privedé, * pobídnuju pojúščija.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Očístim čúvstvija, i úzrim nepristúpnym svítom Voskresénija, Christá blistájuščasja, * i rádujtesja, rekúšča, * jásno da uslýšim, * pobídnuju pojúšče.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Nebesá úbo dostójno da veseľátsja, * zemľá že da rádujetsja, * da prázdnujet že mir, * vídimyj že ves i nevídimyj: * Christós bo vostá, * vesélije víčnoje.
Irmos: Voskresénija deň, * prosvitímsja, ľúdije. * Páscha, Hospódňa Páscha: * ot smérti bo k žízni, * i ot zemlí k nebesí, * Christós Boh nas privedé, * pobídnuju pojúščija.
Taže jektenia, i vozhlas: Jako Tvojá deržáva, i Tvojé jesť Cárstvo, i síla, i sláva Otcá, i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Pisň 3.
Irmos: Prijidíte, pívo pijém nóvoje, * ne ot kámene neplódna čudoďíjemoje, * no netľínija istóčnik * iz hróba odoždívša Christá, * v Némže utverždáemsja.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Nýňi vsja ispólnišasja svíta, * nébo že i zemľá, i preispódňaja: * da prázdnujet úbo vsja tvar * vostánije Christóvo, * v némže utverždájetsja.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Včerá spohrebóchsja Tebí Christé, * sovostajú dnes * voskrésšu Tebí, * sraspináchsja Tebí včerá, * Sam mja sproslávi Spáse vo Cárstviji Tvojém.
Irmos: Prijidíte, pívo pijém nóvoje, * ne ot kámene neplódna čudoďíjemoje, * no netľínija istóčnik * iz hróba odoždívša Christá, * v Némže utverždáemsja.
Taže jektenia, i vozhlas: Jako Ty jesí Boh naš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Ipakoi, hlas 4:
Predvarívšyja útro jáže o Maríji, * i obrítšyja kámeň otvalén ot hróba, * slýšachu ot Anhela: vo svíťi prisnosúščňim Súščaho, * s mértvymi čto íščete, jáko čelovíka? * Vídite hróbnyja pelený, tecýte i míru propovídite, * jáko vostá Hospóď, umertvívyj smerť, * jáko jesť Syn Bóha, spasájuščaho rod čelovíčeskij.
I čtenije v Hrihoriji Bohoslovi, jehože načalo: Na stráži mojéj stánu: Po čteniji že paki vžihajut sviščý bratija.
Pisň 4.
Irmos: Na Božéstvenňij stráži * bohohlahólivyj Avvakúm * da stánet s námi, * i pokážet svitonósna Anhela, * jásno hlahóľušča: * dnes spasénije míru, * jáko voskrése Christós, * jáko vsesílen.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Múžeskij úbo pol, * jáko razvérzyj ďívstvennuju utróbu, * javísja Christós: * jáko čelovík že, * Ahnec narečésja: * neporóčen že, * jáko nevkúsen skvérny, * náša Páscha, * i jáko Boh ístinen * soveršén rečésja.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Jako jedinoľítnyj áhnec, * blahoslovénnyj nam vinéc Christós, * vóleju za vsich zaklán bysť, * Páscha čistíteľnaja, * i páki iz hróba krásnoje * právdy nam vozsijá Sólnce.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Bohootéc úbo Davíd * pred sínnym kovčéhom skakáše ihrája, * ľúdije že Bóžiji svjatíji, * obrazóv sbytijé zrjášče, * veselímsja Božéstvenňi, * jáko voskrése Christós, * jáko Vsesílen.
Irmos: Na Božéstvenňij stráži * bohohlahólivyj Avvakúm * da stánet s námi, * i pokážet svitonósna Anhela, * jásno hlahóľušča: * dnes spasénije míru, * jáko voskrése Christós, * jáko vsesílen.
Ektenia, i vozhlas: Jako Blah i Čelovikoľúbec Boh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Pisň 5.
Irmos: Utreňujem útrenňuju hlubokú, * i vmísto míra písň prinesém Vladýci, * i Christá úzrim právdy Sólnce, * vsim žizň vozsijájušča.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Bezmírnoje Tvojé blahoutróbije, * ádovymi úzami soderžímiji zrjášče, * k svítu iďáchu Christé, * vesélymi nohámi, * Páschu chváľašče víčnuju.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Pristúpim sviščenósniji, * ischoďášču Christú iz hróba, jáko ženichú, * i sprázdnujem ľuboprázdnstvennymi čínmi * Páschu Bóžiju spasíteľnuju.
Irmos: Utreňujem útrenňuju hlubokú, * i vmísto míra písň prinesém Vladýci, * i Christá úzrim právdy Sólnce, * vsim žizň vozsijájušča.
Jektenia, i vozhlas: Jako svjatísja i proslávisja prečestnóe i velikoľípoje ímja Tvojé, Otcá, i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Pisň 6.
Irmos: Snizšél jesí v preispódňaja zemlí, * i sokrušíl jesí verejí víčnyja, * soderžáščyja svjázannyja, Christé, * i tridnéven, * jáko ot kíta Jóna, * voskrésl jesí ot hróba.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Sochranív cíla známenija Christé, * voskrésl jesí ot hróba, * kľučí Ďívy ne vredívyj v roždeství Tvojém, * i otvérzl jesí nam rájskija dvéri.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Spáse moj, * živóje že i nežértvennoje zakolénije, * jáko Boh Sam Sebé * vóleju privél Otcú, * sovoskresíl jesí vseródnaho Adáma, * voskrés ot hróba.
Irmos: Snizšél jesí v preispódňaja zemlí, * i sokrušíl jesí verejí víčnyja, * soderžáščyja svjázannyja, Christé, * i tridnéven, * jáko ot kíta Jóna, * voskrésl jesí ot hróba.
Jektenia, i vozhlas: Ty bo jesí Car míra, i Spas duš nášich, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Taže kondak, hlas 8:
Ašče i vo hrob snizšél jesí, Bezsmértne, * no ádovu razrušíl jesí sílu, * i voskrésl jesí, jáko pobediteľ, Christé Bóže, * ženám mironósicam viščávyj: rádujtesja, * i Tvoím apóstolom mir dárujaj, * pádšim podajáj voskresénije.
Ikos: Ježe préžde sólnca Sólnce zašédšeje inohdá vo hrob, * predvaríša ko útru, íščuščyja jáko dne mironósicy ďívy, * i druhá ko druzíj vopijáchu: * o druhíni! Prijidíte, voňámi pomážem ťílo živonósnoje i pohrebénoje, * ploť voskresívšaho pádšaho Adáma, ležáščuju vo hróbi. * Idem, potščímsja jákože volsví, i poklonímsja, * i prinesém míra jáko dáry, ne v pelenách, no v plaščaníci obvítomu, * i pláčim, i vozopiím: o Vladýko, vostáni, * pádšym podajáj voskresénije.
Sinaksarij.
Taže hlaholem: Voskresénije Christóvo víďivše, * poklonímsja Svjatómu Hóspodu Ijisúsu, * jedínomu bezhríšnomu, * krestú Tvojemú poklaňájemsja, Christé, * i svjatóe Voskresénije Tvojé pojém i slávim: * Ty bo jesí Boh naš, * rázvi Tebé inóho ne znájem, * ímja Tvojé imenújem. * Prijidíte vsi vírniji, * poklonímsja Svjatómu Christóvu voskreséniju: * se bo priíde krestóm rádosť vsemú míru. * Vsehdá blahoslovjášče Hóspoda, * pojém voskresénije Jehó: * raspjátije bo preterpív, * smértiju smerť razruší. [Triždy.]
Voskrés Iisús ot hróba, * jákože prorečé, * dadé nam živót víčnyj * i véliju mílosť. [Triždy.]
Pisň 7.
Irmos: Otroki ot péšči izbávivyj, * byv Čelovík, * stráždet jáko smérten, * i strástiju smértnoje, * v netľínija oblačít blahoľípije, * Jedín blahoslovén * otcév Boh, i preproslávlen.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Žený s míry bohomúdryja v sľid Tebé tečáchu: * Jehóže, jáko mértva, so slezámi iskáchu, * pokloníšasja rádujuščyjasja Živómu Bóhu, * i Páschu tájnuju * Tvojím, Christé, učenikóm blahovistíša.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Smérti prázdnujem umerščvlénije, * ádovo razrušénije, * inóho žitijá víčnaho načálo, * i ihrájušče pojém Vinóvnaho, * Jedínaho blahoslovénnaho * otcév Bóha, i preproslávlennaho.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Jako voístinnu svjaščénnaja, * i vseprázdnstvennaja sijá spasíteľnaja nošč, * i svitozárnaja, * svitonósnaho dne, * vostánija súšči provozvístnica: * v néjže bezľítnyj Svit iz hróba plótski vsim vozsijá.
Irmos: Otroki ot péšči izbávivyj, * byv Čelovík, * stráždet jáko smérten, * i strástiju smértnoje, * v netľínija oblačít blahoľípije, * Jedín blahoslovén * otcév Boh, i preproslávlen.
Jektenia, i vozhlas: Búdi deržáva Cárstvija Tvojehó blahoslovénna i preproslávlenna, Otcá, i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Pisň 8.
Irmos: Sej narečénnyj i svjatýj deň, * Jedín subbót * Car i Hospóď, * prázdnikov prázdnik * i toržestvó jesť toržéstv, * vóňže blahoslovím Christá vo víki.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Prijidíte, nóvaho vinohráda roždénija, * Božéstvennaho vesélija, * v naróčitom dni Voskresénija, * Cárstvija Christóva priobščímsja, * pojúšče Jehó * jáko Bóha vo víki.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
Vozvedí ókrest óči tvojí, Sijóne, i vižď: * se bo prijidóša k tebí, * jáko bohosvítlaja svitíla, * ot západa, i sívera, i mórja, * i vostóka čáda tvojá, * v tebí blahoslovjáščaja Christá vo víki.
Pripiv: Presvjatája Trojce, Bóže náš, sláva Tebí.
Troičen: Otče Vsederžíteľu, i Slóve, i Dúše, * tremí sojediňájemoje vo Ipostásich Jestestvó, * Presúščestvenne i Prebožéstvenne, * v Ťa krestíchomsja, * i Ťa blahoslovím vo vsja víki.
Irmos: Sej narečénnyj i svjatýj deň, * Jedín subbót * Car i Hospóď, * prázdnikov prázdnik * i toržestvó jesť toržéstv, * vóňže blahoslovím Christá vo víki.
Taže jektenia, i vozhlas: Jako blahoslovísja ímja Tvojé, i proslávisja Cárstvo Tvojé, Otcá, i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Pripivy na 9-j pisni: Velíčit dušá mojá * voskrésšaho tridnévno ot hróba * Christá Žiznodavca.
I irmos: Svitísja:
I vtoryj lik pojet tojže pripiv i irmos. Taže pervyj lik pojet vtoryj pripiv: Velíčit dušá mojá * vóleju stradávša, i pohrebéna, * i voskrésšaho tridnévno ot hróba.
I irmos: Svitísja: I vtoryj lik pojet tojže pripiv, i irmos. Taže pervyj lik pojet tretij pripiv: Christós nóvaja Páscha, Žértva živája, * Ahnec Bóžij, * vzémľaj hrichí míra.
I stich. I vtoryj lik pojet tojže pripiv i stich. Taže pervyj lik pojet četvertyj pripiv: Anhel vopijáše Blahodátňij: Čístaja Ďívo, rádujsja! * I páki rekú: rádujsja! * Tvoj Syn voskrése tridnéven ot hróba, * i mértvyja vozdvíhnuvyj: * ľúdije, veselítesja.
I stich. I vtoryj lik pojet tojže pripiv i stich.
I pročich osm pripivov pripivajut po jedinoždy ko stichom:
Vozbudíl jesí usnúv mértvyja ot víka, * cárski rykávyj jáko ot Júdy lev.
Mahdalína Maríja pritečé ko hróbu, * i Christá víďivši, * jáko vertohrádarja voprošáše.
Anhel oblistájaj ženám vopijáše: * prestánite ot slez, jáko Christós voskrése.
Christós voskrése, smerť poprávyj, * i mértvyja vozdvíhnuvyj, * ľúdije veselítesja.
Dnes vsjáka tvar veselítsja i rádujetsja: * jáko Christós voskrése, i ad pľinísja.
Dnes Vladýka pľiní áda, * vozdvíhnuvyj júzniki, jáže ot víka imáše ľúťi oderžímyja.
Velíčit dušá mojá * Trijipostásnaho i Nerazďílnaho Božestvá deržávu.
Rádujsja, Ďívo, rádujsja, * rádujsja, Blahoslovénnaja, * rádujsja, Preproslávlennaja! * Tvoj bo Syn voskrése tridnéven ot hróba.
Posľidi že pervyj lik pojet paki pervyj pripiv i irmos.
Taže oba lika, sošedšesja vkupi, pojut irmos i tropar: Christós voskrése: triždy.
Pisň 9.
Irmos: Svitísja, svitísja, * nóvyj Jerusalíme: * sláva bo Hospódňa * na tebí vozsijá. * Likúj nýňi i veselísja, Sióne. * Ty že, Čístaja, krasújsja, Bohoródice, * o vostániji Roždestvá Tvojehó.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
O Božéstvennaho, o ľubéznaho, * o sladčájšaho Tvojehó hlása! * S námi bo nelóžno * obiščálsja jesí býti, * do skončánija víka Christé: * Jehóže, vírniji, * utverždénije nadéždi imúšče, rádujemsja.
Pripiv: Christós voskrése iz mértvych.
O Páscha vélija i svjaščénňijšaja, Christé! * O múdroste, i Slóve Bóžij, i sílo! * Podaváj nam ísťije Tebé pričaščátisja, * v nevečérňim dni Cárstvija Tvojehó.
Jektenia, i vozhlas: Jako Ťa chváľat vsja Síly nebésnyja, Otcá, i Sýna, i Svjatáho Dúcha, i Tebí slávu vozsylajut, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Eksapostilarij. Samohlasen: Plótiju usnúv, * jáko mertv, * Carjú i Hóspodi, * tridnéven voskrésl jesí, * Adáma vozdvíh ot tli, * i uprazdnív smerť: * Páscha netľínija, * míra spasénije. [Triždy.]
Na chvalitech, Vsjakoje dychanije: na hlas 1.
Postavim stichi 4, i pojem stichiry voskresny, hlas 1:
Chvalíte Jehó na sílach Jehó, * chvalíte Jehó po mnóžestvu velí**č**estvija Jehó.
Hl.1. Pojém Tvojú, Christé, spasíteľnuju strasť, * i slávim Tvojé Voskresénije.
Chvalíte Jehó vo hlási trúbňim, * chvalite Jehó vo psaltíri i húsľich.
Krest preterpívyj, i smerť uprazdnívyj, * i voskresýj iz mértvych, * umirí nášu žizň, Hóspodi, * jáko Jedín Vsesílen.
Chvalíte Jehó v timpáňi i líci, * chvalíte Jehó vo strúnach i orháňi.
Ada pľinívyj i čelovíka voskresívyj, * voskresénijem Tvojím, Christé, * spodóbi ny čístym sérdcem, * Tebé píti i sláviti.
Chvalíte Jehó v kimváľich dobrohlásnych, chvalíte Jehó v kimváľich vosklicánija, * vsjákoje dychánije da chválit Hóspoda.
Bohoľípnoje Tvojé snizchoždénije slávjašče, * pojém Ťa, Christé: * rodílsja jesí ot Ďívy, * i nerazlučén byl jesí ot Otcá: * postradál jesí jáko čelovík, * i vóleju preterpíl jesí krest, * voskrésl jesí ot hróba jáko ot čertóha proizšéd, * da spaséši mir, * Hóspodi, sláva Tebí.
Taže sovokupľšesja oba lika, pojút stichiry Paschi. Hlas 5.
Stich: Da voskrésnet Boh, * i rastočátsja vrazí Jehó * i da bižát ot licá Jehó * nenavíďaščiji Jehó.
Páscha * svjaščénnaja nam dnes pokazásja; * Páscha nóva svjatája; * Páscha tájinstvennaja; * Páscha vsečestnája. * Páscha Christós Izbáviteľ; * Páscha neporóčnaja; * Páscha velíkaja; * Páscha vírnych. * Páscha dvéri rájskija nam otverzájuščaja. * Páscha vsich osvjaščájuščaja vírnych.
Stich: Jako isčezáet dym, * da isčéznut. * jáko tájet vósk ot licá ohňá.
Prijidíte * ot viďínija žený blahovístnicy, * i Siónu rcýte: * prijimí * ot nas rádosti blahovíščenija, Voskresénija Christóva: * krasújsja, likúj * i rádujsja, Jerusalíme, * Carjá Christá uzrív iz hróba, * jáko ženichá proischoďášča.
Stich: Táko da pohíbnut hríšnicy ot Licá Bóžija, * a právednicy da vozveseľátsja.
Mironósicy žený, * útru hlubokú, * predstávša hróbu Živodávca, * obritóša Anhela * na kámeni siďášča, * i toj proviščáv im, * síce hlahólaše: * čto íščete Živáho s mértvymi; * čto pláčete Netľínnaho vo tli? * Šédše, propovídite učenikóm Jehó.
Stich: Sej deň, jehóže sotvori Hospóď, * vozrádujemsja * i vozveselímsja v oň.
Páscha krásnaja, * Páscha, Hospódňa Páscha! * Páscha vsečestnája * nam vozsijá. *Páscha, rádostiju druh drúha obímem. * O Páscha! * Izbavlénije skórbi, * íbo iz hróba dnes, * jáko ot čertóha vozsijáv Christós, * žený rádosti ispólni, hlahóľa: * propovídite apóstolom.
Slava, i nyňi, hlas 5: Voskresénija deň, * i prosvitímsja toržestvóm, * i druh drúha obímem. * Rcem brátije, * i nenavíďaščym nas, * prostím vsja voskresénijem, * i táko vozopijím: * Christós voskrése iz mértvych, * smértiju smerť popráv, * i súščym vo hrobích živót darováv.
Taže Christós voskrése: triždy. I pojem sije mnohaždy, dondeže cilujut bratija druh druha.
Cilovanije že nastojateľa s pročimi ijerei i dijakony vo svjatom altari byvajet sice: Hlaholet prichoďaj: Christós voskrése, onomu že otviščavšu: Voístinu voskrése. Posem vzem nastojateľ Čestnyj krest i stanet vňi pred svjatymi carskimi dvermi. Takožde i vsi svjaščennicy, jeliko ich jesť, i dijakoni, vzemše kijždo ich svjatoje Jevanhelije, i čestnye ikony, po činu svojemu: i stanut vsi rjadom, ot desnyja strany nastojateľa. I prichoďat prežde čestňijšiji cerkovnicy i starcy, jedin po jedinomu, i malo prekloňajutsja pred nastojateľem i cilujut kijždo ich Čestnyj krest i svjatoje Jevanhelije, jehože deržit ijerej, i pročiji obrazy. Taže i samoho nastojateľa vo usta cilujut, hlahoľušče: Christós voskrése. Onomu že otviščavšu: Voístinu voskrése. Po tomuže obrazu i ijerejev cilujut, i sami meždu soboju po činu svojemu. I stavjatsja ot ijerejev po desnoj straňi rjadom. Taže po nich i mirjane takožde cilovanije tvorjat. Rabotnicy že monastyrstiji v tomže činu da stanut i druh druha cilujušče. Byvajet že posreďi vo vsich velije molčanije. Po cilovaniji že čtetsja Ohlasiteľnoje slovo Zlatoustaho ot nastojateľa ili jekklisiarcha: ne sidim že na sicevom čteniji, no stojašče slušajem vsi.
Iže vo svjatych otca našeho Ioanna, Archijepiskopa Konstantinopolskaho, Zlatoustaho, slovo Ohlasitelnoje vo svjatyj i svitonosnyj deň preslavnaho i spasiteľnaho Christá Boha našeho Voskresénija.
Ašče kto blahočestív i bohoľubív, da nasladítsja sehó dóbraho i svítlaho toržestvá. Ašče kto rab blahorazúmnyj, da vnídet rádujasja v rádosť Hóspoda svojehó. Ašče kto potrudísja posťásja, da vosprijímet nýňi dinárij. Ašče kto ot pérvaho časá ďílal jesť, da priímet dnes právednyj dolh. Ašče kto po trétijem časí priíde, blahodarjá da prázdnujet. Ašče kto po šestóm časí dostíže, ničtóže da sumnítsja, íbo ničímže otščeťiváetsja. A šče kto lišísja i devjátaho časá, da pristúpit, ničtóže sumňásja, ničtóže bojásja. Ašče kto tóčiju dostíže, i vo jedinonadesjátyj čas, da ne ustrašítsja zamedlénija: ľubočestív bo Syj Vladýka, prijémlet posľídňaho jákože i pérvaho: upokojeváet v jedinonadesjátyj čas prišédšaho, jákože ďilavšaho ot pérvaho časá. I posľídňaho mílujet, i pérvomu uhoždáet, i ónomu dajét, i semú dárstvujet, i ďilá prijémlet, i namírenije cilúet, i ďijánije počitáet, i predložénije chválit. Ťímže úbo vnídite vsi v rádosť Hóspoda svojehó: i pérviji i vtoríi, mzdu prijimíte. Bohátiji i ubóziji, druh so drúhom likújte. Vozdéržnicy i ľiníviji, deň počtíte. Postívšijisja i nepostívšijisja, vozveselítesja dnes. Trapéza ispólnena, nasladítesja vsi. Teléc upitánnyj, niktóže da izýdet álčaj, vsi nasladítesja píra víry: vsi vosprijimíte bohátstvo bláhosti. Niktóže da rydájet ubóžestva, javísja bo óbščeje Cárstvo. Niktóže da pláčet prehrišénij, proščénije bo ot hróba vozsijá. Niktóže da uboítsja smérti, svobodí bo nas Spásova smerť. Uhasí jú, Iže ot nejá deržímyj. Pľiní áda, Sošédyj vo ad. Ohorčí jehó vkusívša plóti Jehó. I sijé predprijémyj Isáia vozopí: ad, hlahólet, ohorčísja, srit Ťa dóľi. Ohorčísja, íbo uprazdnísja. Ohorčísja, íbo porúhan bysť. Ohorčísja, íbo umertvísja. Ohorčísja, íbo nizložísja. Ohorčísja, íbo svjazásja. Priját ťílo, i Bóhu prirazísja. Priját zémľu, i sríte Nébo. Priját jéže víďaše, i vpadé vo jéže ne víďaše. Hďí tvojé, smérte, žálo; hďí tvojá, áde, pobída? Voskrése Christós, i ty nizvérhlsja jesí. Voskrése Christós, i padóša démoni. Voskrése Christós, i rádujutsja Anheli. Voskrése Christós, i žizň žítelstvujet. Voskrése Christós, i mértvyj ni jedín vo hróbi. Christós bo vostáv ot mértvych, Načátok usópšich bysť. Tomú sláva i deržáva, vo víki vikóv. Amíň.
Taže hlaholetsja tropar svjataho. Hlas 8:
Ust tvojích, jákože svítlosť ohňá * vozsijávši, blahodáť vselénnuju prosvití: * ne srebroľúbija mírovi sokróvišča sniská, * vysotú nam smirenomúdrija pokazá, * no tvojími slovesý nakazúja, ótče Ioánne Zlatoúste, * molí Slóva, Christá Bóha, spastísja dušám nášim.
Posem dijakon hlaholet jekteniji:
Svj.: Pomíluj nás Bóže po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.
Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x.
Svj.: Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), o vsečestňíjšem otcí nášem Protoarchimandríťi (ímja rék), i Protoihúmeňi (ímja rék), Ihúmeňi (ímja rék), i o otcích nášich duchóvnych, i o vséj jéže vo Chrisťí brátiji nášej.
Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x
Svj.: Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja christijány.
Svj.: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.
Ľ.: Amíň.
Jekténija prositelnaja:
Svj.: Ispólnim utrénuju molítvu nášu Hóspodevi.
Ľ.: Hóspodi pomíluj.
Svj.: Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, tvojéju blahodátiju.
Ľ.: Hóspodi pomíluj.
Svj.: Útra vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prosím.
Ľ.: Podáj Hóspodi.
Svj.: Ánhela míra, vírna nastávnika, chraníteľa dušám i ťílom nášym, u Hóspoda prosím.
Svj.: Proščénija i ostavlénija hrichóv i prehrišénij nášich, u Hóspoda prosím.
Svj.: Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prosím.
Svj.: Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prosím.
Svj.: Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prosím.
Svj.: Presvjatúju, Prečístuju, Preblahoslovén-nuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.
Ľ.: Tebí Hóspodi.
Svj.: Jáko Bóh mílosti i ščedrót i čelovikoľúbija jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Ľ.: Amíň.
Svj.: Mír vsím
Ľ.: I dúchovi tvojemú.
Svj.: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.
Ľ.: Tebí Hóspodi.
Svj. Tvóje bo jest jéže mílovati i spasáti ný Bóže i tebí slávu vozzsylájem, Otcúi Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.
Ľ.: Amíň.
I po vozhlasi, dijakon: Premúdrosť. My že: Blahosloví. Nastojateľ: Syj blahoslovén Christós Boh naš, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv. I my: Amíň. Utverdí Bóže: Posem nastojateľ, derža Krest, vmisto: Sláva Tebé, Christé Bóže: pojet: Christós voskrése iz mértvych, * smértiju smerť popráv. I my pojem: I súščym vo hrobích živót darováv. I abije nastojateľ hlaholet otpust: Christós voskresýj iz mértvych, smértiju smerť poprávyj i súščim vo hrobích živót darovávyj: ístinnyj Boh naš, molítvami Prečístyja Svojejá Mátere i vsich svjatých, pomílujet i spasét nas, jáko Blah i Čelovikoľúbec.
Taže, Krest vozvyšaja, hlaholet: Christós voskrése. Triždy. My že otviščaem: Voístinnu voskrése. Triždy. Taže pojem konečnoje: Christós voskrése: triždy, ves tropar. I po nem pínijem končim: I nam darová živót víčnyj, poklaňájemsja Jehó tridnévnomu Voskreséniju. Posem mnohoľitny, i cilujem Čestnyj Krest, deržimyj v ruku nastojateľa.
I čas pervyj. Hlaholem: Christós voskrése: triždy. I pročeje, jakože niže ukaz jesť o časich svitlyja sedmicy. Litija že v sij deň ne byvaet.