Ornament

Ornament

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 53

Bóže, vo ímja Tvojé spasí mjá, * i v síľi Tvojéj sudí mí.

Bóže, uslýši molítvu mojú, * vnuší hlahóly úst mojích.

Jáko čuždíji vostáša na mjá i krípcyji vzyskáša dúšu mojú, * i ne predložíša Bóha préd sobóju.

Sé bo Bóh pomohájet mí, * i Hospóď Zastúpnik duší mojéj.

Otvratít zlája vrahóm mojím, * ístinoju Tvojéju potrebí ích.

Vóleju požrú Tebí, * Ispovímsja ímeni Tvojemú, Hóspodi,

jáko bláho, jáko ot vsjákija pečáli izbávil mjá jesí, * i na vrahí mojá vozzrí óko mojé.

Psalóm 54

Vnuší, Bóže, molítvu mojú * i ne prézri molénija mojehó.

Vonmí mí i uslýši mjá: * vozskorbích pečáliju mojéju i smjatóchsja.

Ot hlása vrážija i ot stužénija hríšniča, * jáko ukloníša na mjá bezzakónije i vo hňívi vraždováchu mí.

Sérdce mojé smjatésja vo mňí * i bojázň smérti napadé na mjá.

Strách i trépet prijíde na mjá * i pokrý mjá ťmá.

I rích: któ dást mí kriľí, jáko holubíňi * i poleščú, i počíjú

Sé udalíchsja bíhaja * i vodvoríchsja v pustýni.

Čájach Bóha, spasájuščaho mjá * ot malodúšija i ot búri.

Potopí, Hóspodi, i razďilí jazýki ích: * jáko víďich bezzakónije i prerikánije vo hráďi.

Dném i nóščiju obýdet i po sťinám jehó. * Bezzakónije i trúd posreďí jehó i neprávda.

I ne oskuďí * ot stóhn jehó lichvá i lésť.

Jáko ášče by vráh ponosíl mí, preterpíl bých úbo, * i ášče bý nenavíďaj mjá na mjá veleríčeval, ukrýl bých sjá ot nehó.

Tý že, čelovíče ravnodúšne, * vladýko mój i znájemyj mój,

íže kúpno naslaždálsja jesí so mnóju brášen, * v domú Bóžiji chodíchom jedinomyšlénijem.

Da prijídet že smérť na ňá, i da snídut vo ád žívi, * jáko lukávstvo v žilíščach ích, posreďí ích.

Áz k Bóhu vozzvách, * i Hospóď uslýša mjá.

Véčer i zaútra, i polúdne povím, * i vozviščú, i uslýšit hlás mój.

Izbávit mírom dúšu mojú ot približájuščichsja mňí, * jáko vo mnózi bjáchu so mnóju.

Uslýšit Bóh i smirít já, Sýj préžde vík. * Ňísť bo ím izminénija, jáko ne ubojášasja Bóha.

Prostré rúku svojú na vozdajánije, * oskverníša zavít Jehó.

Razďilíšasja ot hňíva licá Jehó, i priblížišasja serdcá ích, * umjáknuša slovesá ích páče jeléja, i tá súť stríly.

Vozvérzi na Hóspoda pečáľ tvojú, i Tój ťá prepitájet, * ne dást vo vík molvý právedniku.

Tý že, Bóže, nizvedéši ích vo studenéc istľínija, * múžije krovéj i ľstí ne prepolovját dnéj svoích. Áz že, Hóspodi, upováju na Ťá.

Psalóm 90

Živýj v pómošči Výšňaho, * v króvi Bóha Nebésnaho vodvorítsja.

Rečét Hóspodevi: zastúpnik mój jesí i pribížišče mojé, * Bóh mój, i upováju na Nehó.

Jáko Tój izbávit ťá ot síti lóvči, * i ot slovesé mjatéžna,

pleščmá Svojíma osinít ťá, i pod kriľi Jehó naďíješisja: * orúžijem obýdet ťá ístina Jehó.

Ne ubojíšisja ot strácha noščnáho, * ot strilý leťáščija vo dní,

ot véšči vo ťmí prechoďášija, * ot srjášča, i bísa polúdennaho.

Padét ot strány tvojejá týsjašča, * i ťmá odesnúju tebé, k tebí že ne priblížitsja,

obáče očíma tvojíma smótriši, * i vozdajánije hríšnikov úzriši.

Jáko Tý, Hóspodi, upovánije mojé, * Výšňaho položíl jesí pribížišče Tvojé.

Ne priídet k tebé zló, * i rána ne priblížitsja ťilesí tvojemú,

jáko Ánhelom Svoím zapovísť o tebí, * sochraníti ťá vo vséch putéch tvojích.

Na rukách vózmut ťá, * da ne kohdá pretknéši o kámeň nóhu tvojú,

na áspida i vasilíska nastúpiši, * i poperéši ľvá i zmíja.

Jáko na Mjá upová, i izbávľu í: * pokrýju í, jáko pozná ímja Mojé.

Vozzovét ko Mňí, i uslýšu jehó: * s ním jésm v skórbi, izmú jehó, i proslávľu jehó,

dolhotóju dnéj ispólňu jehó, * i javľú jemú spasénije Mojé.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Ornament

Allilúija, 105

Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Któ vozhlahólet síly Hospódní? * Slýšany sotvorít vsjá chvalý Jehó?

Blažéni chraňáščiji súd * i tvorjáščiji právdu vo vsjákoje vrémja.

Pomjaní nás, Hóspodi, vo blahovoléniji ľudéj Tvojích, * posití nás spasénijem Tvoím.

Víďiti vo bláhosti izbránnyja Tvojá, vozveselítisja vo veséliji jazýka Tvojehó, * chvalítisja s dostojánijem Tvojím.

Sohrišíchom so otcý nášimi, * bezzakónnovachom, nepravdováchom.

Otcý náši vo Jehípťi * ne razumíša čudés Tvojích,

ni pomjanúša mnóžestva mílosti Tvojejá * i preohorčíša voschoďášče v Čermnóje móre.

I spasé ích ímene Svojehó rádi, * skazáti sílu Svojú,

i zapretí Čermnómu mórju, i izsjáče, * i nastávi já v bézdňi, jáko v pustýni.

I spasé já iz rukí nenavíďaščich, * i izbávi já iz rukí vrahóv.

Pokrý vodá stužájuščyja ím, * ni jedín ot ních izbýsť.

I vírovaša slovesí Jehó, * i vospíša chvalú Jehó.

Uskoríša, zabýša ďilá Jehó, * ne sterpíša sovíta Jehó

i pochoťíša želániju v pustýni, * i iskusíša Bóha v bezvódňij.

I dadé ím prošénije ích, * poslá sýtosť v dúšy ích.

I prohňívaša Moiséja v stánu, * Aaróna svjatáho Hospódňa.

Otvérzesja zemľá i požré Dathána, * i pokrý na sónmišči Aviróna,

I razžžésja óhň v sónmi ích, * plámeň popalí hríšniki.

I sotvoríša teľcá v Chorívi, * i pokloníšasja istukánnomu,

I izminíša slávu Jehó v podóbije * teľcá jadúščaho travú,

I zabýša Bóha spasájuščaho ích, * sotvóršaho vélija vo Jehípťi,

Čudesá v zemlí Chámovi, * strášnaja v móri Čermňím.

I rečé potrebíti ích, ášče ne bý Moiséj, * izbránnyj Jehó, stál v sokrušéniji pred Ním,

vozvratíti járosť Jehó, * da ne pohubít ích.

I uničižíša zémľu želánnuju, * ne jáša víry slovesí Jehó,

I poroptáša v selénijich svojích, * ne uslýšaša hlása Hospódňa.

I vozdvíže rúku Svojú na ňá, * nizložíti já v pustýni.

I nizložíti símja ích vo jazýcich, * i rastočíti já v straný.

I pričastíšasja Vejeľfehóru, * i sňidóša žértvy mértvych.

I razdražíša Jehó v načinánijich svojích, * i umnóžisja v ních padénije.

I stá Finejés, i umílostivi, i prestá síč. * I vminísja jemú v právdu, v ród i ród do víka.

I prohňívaša Jehó na voďí prerikánija, * i ozlóblen býsť Moiséj ích rádi,

Jáko preohorčíša dúch jehó * i ráznstvova ustnáma svojíma.

Ne potrebíša jazýki, jáže rečé Hospóď ím, * i smisíšasja vo jazýcich, i navykóša ďilóm ích.

I porabótaša istukánnym ích, * i býsť ím v soblázn.

I požróša sýny svojá * i dščéri svojá bisovóm,

i prolijáša króv nepovínnuju, króv synóv svoích i dščeréj, * jáže požróša istukánnym chanaánskim, i ubijéna býsť zemľá ích krovmí,

i oskvernísja v ďíľich ích, * i sobludíša v načinánijich svojích.

I razhňívasja járostiju Hospóď na ľúdi Svojá, * i omerzí dostojánije Svojé,

i predadé já v rúki vrahóv, * i obladáša ími nenavíďaščiji ích.

I stužíša ím vrazí ích, * i smiríšasja pod rukámi ích.

Mnóžiceju izbávi já, tíji že preohorčíša Jehó sovítom svojím * i smiríšasja v bezzakónijich svojích.

I víďi Hospóď, vnehdá skorbíti ím, * vnehdá uslýšaše molénije ích.

I pomjanú zavít Svój, * i raskajásja po mnóžestvu mílosti Svojejá,

i dadé já v ščedróty * pred vsími pľinívšimi já.

Spasí ný, Hóspodi Bóže náš, i soberí ný ot jazýk ispovídatisja ímeni Tvojemú svjatómu, * chvalítisja vo chvaľí Tvojéj.

Blahoslovén Hospóď Bóh Izraílev ot víka i do víka. * I rekút vsí ľúdije: búdi, búdi.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Allilúija, 106

Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Da rekút izbávleniji Hóspodem, * íchže izbávi iz rukí vrahá,

i ot strán sobrá ích, * ot vostók i západ, i sívera, i mórja.

Zabludíša v pustýni bezvódňij, * putí hráda obíteľnaho ne obritóša.

Álčušče i žáždušče, dušá ích v ních isčezé. * I vozzváša ko Hóspodu, vnehdá skorbíti ím, i ot núžd ích izbávi já,

i nastávi já na púť práv, * vníti vo hrád obíteľnyj.

Da ispovíďatsja Hóspodevi mílosti Jehó, * i čudesá Jehó synovóm čelovíčeskim,

jáko nasýtil jésť dúšu tščú * i dúšu álčušču ispólni bláh.

Siďáščyja vo tmí i síni smértňij, * okovánnyja niščetóju i žeľízom,

jáko preohorčíša slovesá Bóžija * i sovít Výšňaho razdražíša.

I smirísja v truďích sérdce ích, * i iznemohóša, i ne bí pomohájaj.

I vozzváša ko Hóspodu, vnehdá skorbíti ím, * i ot núžd ích spasé já,

i izvedé já iz ťmý i síni smértnyja, * i úzy ích rasterzá.

Da ispovíďatsja Hóspodevi mílosti Jehó, * i čudesá Jehó synovóm čelovíčeskim,

jáko sokruší vratá mídnaja * i veréji žeľíznyja slomí.

Vospriját já ot putí bezzakónija ích, * bezzakónij bo rádi svojích smiríšasja.

Vsjákaho brášna vozhnušásja dušá ích, * i priblížišasja do vrát smértnych.

I vozzváša ko Hóspodu, vnehdá skorbíti ím, * i ot núžd ích spasé já,

poslá slóvo Svojé i iscilí já, * i izbávi já ot rastľínij ích.

Da ispovíďatsja Hóspodevi mílosti Jehó, * i čudesá Jehó synovóm čelovíčeskim,

i da požrút Jemú žértvu chvalý, * i da vozvisťát ďila Jehó v rádosti.

Schoďáščiji v móre v korabľách, * tvorjáščiji ďílanija v vodách mnóhich,

tíji víďiša ďilá Hospódňa * i čudesá Jehó vo hlubiňí.

Rečé, i stá dúch búren, * i voznesóšasja vólny jehó,

voschóďat do nebés i nizchóďat do bézdn, * dušá ích v zlých tájaše:

smjatóšasja, podvihóšasja, jáko pijányj, * i vsjá múdrosť ích pohloščená býsť.

I vozzváša ko Hóspodu, vnehdá skorbíti ím, * i ot núžd ích izvedé já,

i poveľí búri, i stá v tišinú, * i umolkóša vólny jehó.

I vozveselíšasja, jáko umolkóša, * i nastávi já v pristánišče choťínija svojehó.

Da ispovíďatsja Hóspodevi mílosti Jehó, * i čudesá Jehó synovóm čelovíčeskim:

da voznesút Jehó v cérkvi ľudsťij * i na sidálišči stárec voschváľat Jehó.

Položíl jésť ríki v pustýňu, * i ischódišča vodnája v žáždu,

zémľu plodonósnuju v slánosť, * ot zlóby živúščich na néj.

Položíl jésť pustýňu vo jezéra vodnája * i zémľu bezvódnuju vo ischódišča vodnája.

I naselí támo álčuščyja, * i sostáviša hrády obíteľny,

i nasíjaša séla, i nasadíša vinohrády, * i sotvoríša plód žíten.

I blahosloví já, i umnóžišasja ziló, * i skotý ích ne umáli.

I umálišasja, * i ozlóbišasja ot skórbi, zól i boľízni.

Izlijásja uničižénije na kňázi ích, * i oblazní já po neprochódňij, a ne po putí.

I pomóže ubóhu ot niščetý * i položí jáko óvcy otéčestvija.

Úzrjat práviji i vozveseľátsja, * i vsjákoje bezzakónije zahradít ustá svojá.

Któ premúdr i sochranít sijá? * I urazumíjut mílosti Hospódni?

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Písň, psálom Davídu, 107

Hotóvo sérdce mojé, Bóže, hotóvo sérdce mojé: * vospojú i pojú vo slávi mojéj.

Vostáni sláva mojá, * vostáni psaltírju i húsli, vostánu ráno.

Ispovímsja Tebí v ľúdech, Hóspodi, * pojú Tebí vo jazýcich.

Jáko vélija verchú nebés mílosť Tvojá * i do óblak ístina Tvojá.

Voznesísja na nebesá, Bóže, * i po vséj zemlí sláva Tvojá,

jáko da izbávjatsja vozľúblenniji Tvojí: * spasí desníceju Tvojéju i uslýši mjá.

Bóh vozhlahóla vo svjaťím Svojém: voznesúsja i razďiľú Sikímu, * i udóľ selénij razmírju.

Mój jésť Halaád i Mój jésť Manassíj, * i Jefrém zastuplénije hlavý Mojejá, Júda cár mój.

Moáv konób upovánija Mojehó, na Iduméju naložú sapóh Mój: * Mňí inopleménnicy pokoríšasja.

Któ vovedét mjá vo hrád ohraždénijá? * Ilí któ nastávit mjá do Iduméji?

Ne Tý li, Bóže, otrínuvyj nás? * I ne izýdeši, Bóže, v sílach nášich?

Dážď nám pómošč ot skórbi, * i sújetno spasénije čelovíčesko.

O Bózi sotvorím sílu, * i Tój uničižít vrahí náša.

Ornament

V konéc, psalóm Davídu, 108

Bóže, chvalý mojejá * ne premolčí,

jáko ustá hríšniča i ustá ľstívaho na mjá otverzóšasja, * hlahólaša na mjá jazýkom ľstívym,

i slovesý nenavístnymi obydóša mjá, * i brášasja so mnóju túne.

Vmísto jéže ľubíti mjá, obolháchu mjá, * áz že moľáchsja,

i položíša na mjá zlája za bláhaja, * i nénavisť za vozľublénije mojé.

Postávi na nehó hríšnika, * i dijávol da stánet odesnúju jehó.

Vnehdá sudítisja jemú, da izýdet osuždén, * i molítva jehó da búdet v hrích.

Da búdut dníje jehó máli, * i jepískopstvo jehó da priímet ín:

da búdut sýnove jehó síri, * i žená jehó vdová:

dvížuščesja da preseľátsja sýnove jehó i vosprósjat, * da izhnáni búdut iz domóv svojích.

Da vzýščet zaimodávec vsjá, jelíka súť jehó, * i da voschíťat čuždíji trudý jehó.

Da ne búdet jemú zastúpnika, * nižé da búdet uščedrjájaj sirotý jehó.

Da búdut čáda jehó v pohublénije, * v róďi jedínom da potrebítsja ímja jehó.

Da vospomjánetsja bezzakónije otéc jehó pred Hóspodem, * i hrích mátere jehó da ne očístitsja.

Da búdut pred Hóspodem výnu * i da potrebítsja ot zemlí pámjať ích.

Zanéže ne pomjanú sotvoríti mílosť, i pohná čelovíka níšča i ubóha, * i umiléna sérdcem umertvíti.

I vozľubí kľátvu, i priídet jemú, * i ne voschoťí blahoslovénija, i udalítsja ot nehó.

I oblečésja v kľátvu jáko v rízu, i vníde jáko vodá vo utróbu jehó, * i jáko jeléj v kósti jehó.

Da búdet jemú jáko ríza, v ňúže oblačítsja, * i jáko pójas, ímže výnu opojasújetsja.

Sijé ďílo obolhájuščich mjá u Hóspoda * i hlahóľuščich lukávaja na dúšu mojú.

I tý, Hóspodi, Hóspodi, sotvorí so mnóju ímene rádi Tvojehó, * jáko blaha mílosť Tvojá.

Izbávi mjá, jáko níšč i ubóh jésm áz, * i sérdce mojé smjatésja vnútr mené.

Jáko síň, vnehdá uklonítisja jéj, * otjáchsja, strjasóchsja jáko prúzi.

Koľína mojá iznemohósta ot postá, * i plóť mojá izminísja jeléja rádi.

I áz bých ponošénije ím, víďiša mjá, * pokiváša hlavámi svoími.

Pomozí mí, Hóspodi Bóže mój, * i spasí mjá po mílosti Tvojéj,

i da razumíjut, jáko ruká Tvojá sijá, * i Tý, Hóspodi, sotvoríl jesí jú.

Proklenút tíji, i Tý blahoslovíši, * vostajúščiji na mjá da postyďátsja, ráb že Tvój vozveselítsja.

Da oblekútsja obolhájuščiji mjá v sramotú, * i odéždutsja, jáko odéždeju, studóm svojím.

Ispovímsja Hóspodevi ziló ustý mojími, * i posreďí mnóhich voschvaľú Jehó,

jáko predstá odesnúju ubóhaho, * jéže spastí ot hoňáščich dúšu mojú.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Tropár, hlás 2.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 1: Vnuší, Bóže, molítvu mojú, i ne prézri molénija mojehó.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 2: Áz k Bóhu vozzvách, i Hóspoď uslýša mjá.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen:

Jáko ne ímamy derznovénija za premnóhija hrichí náša: * ty íže ot tebé róždšahosja molí, Bohoródice Ďívo: * mnóho bo móžet molénije máterneje ko blahosérdiju Vladýki. * Ne prézrí hríšnych moľbý, vsečístaja, * jáko mílostiv jésť í spastí mohíj, * íže i stradáti o nás izvólivyj.

tropár proróčestva, hlás 5: Neoborímuju sťínu dál jesí hrádu nášemu, róždšuju ťá Ďívu: tóju Spáse ot okružájuščich zlých izmí, mólimsja, dúšy náša.

Sláva, i nýňi, tójže: Neoborímuju sťínu dál jesí hrádu nášemu, róždšuju ťá Ďívu: tóju Spáse ot okružájuščich zlých izmí, mólimsja, dúšy náša.

Prokímen, psalóm 108, hlás 4: Pomozí mi Hóspodi Bóže mój, i spasí mjá po mílosti tvojéj.

Stích: Bóže, chvalý mojejá ne premolčí.

proróčestva Isáijina čténije.

[Hlavá 49, st. 6- 10.] Táko hlahólet Hospóď: sé dách ťá v zavít róda, vo svít jazýkom, jéže býti tebí vo spasénije, dáže do posľídnich zemlí. Táko hlahólet Hospóď, izbávivyj ťá Bóh Izráilev: osvjatíte uničižájuščaho dúšu svojú, hnušájemaho ot jazýk rabóv kňážeskich: cárije úzrjat jehó, i vostánut kňázi, i poklóňatsja jemú, Hóspoda rádi: jáko víren jésť svjatýj Izráilev, i izbrách ťá. Táko hlahólet Hospóď: vo vrémja prijátno poslúšach tebé, i v déň spasénija pomohóch tí, i sotvorích ťá, i dách ťá v zavít víčnyj jazýkov, jéže ustróiti zémľu, i nasľíditi nasľídija pustýni, Hlahóľušča súščym vo úzach izydíte, i súščym vo ťmí, otkrýjtesja: na vsích putéch pastísja búdut, i na vsích stezjách pážiť ích. Ne vzálčut, nižé vžáždut, nižé porazít ích znój, nižé sólnce: no mílujaj ích uťíšit ích.

Prokímen, psalóm 109, hlás 4: Tý jeréj vo vík, po čínu Melchisedékovu.

Stích: Rečé Hospóď Hóspodevi mojemú: sidí odesnúju mené.

Skóro da predvarját ný ščedróty Tvojá, Hóspodi, jáko obniščáchom ziló. Pomozí nám, Bóže Spáse náš, slávy rádi ímene Tvojehó, Hóspodi, izbávi nás, i očísti hríchí náša, ímene rádi tvojehó.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Troparí, hlás 2.

Spasénije soďílal jesí posreďí zemlí, Christé Bóže, * na kresťí prečísťiji rúci Tvojí prostérl jesí, * sobirája vsjá jazýki, zovúščyja: ** Hóspodi, sláva Tebí.

Sláva:

Prečístomu óbrazu Tvojemú poklaňájemsja, blahíj, * prosjášče proščénija prehrišénij nášich, Christé Bóže: * vóleju bo blahovolíl jesí plótiju vzýti na krést, * da izbáviši, jáže sozdál jesí ot rabóty vrážija. * Ťím blahodárstvenno vopijém Tí: * rádosti ispólnil jesí vsjá, Spáse náš, ** prišédyj spastí mír.

I nýňi: (v poneďiľnik, vtórnik i četvertók)

Milosérdija súšči istóčnik, * mílosti spodóbi nás, Bohoródice, * prízri na ľúdi sohrišívšyja, javí jáko prísno sílu tvojú: * na ťá bo upovájušče, rádujsja vopijém tí, ** jákože inohdá Havrijíl, bezplótnych archistratíh.

I nýňi: (sréda i pjatók) Krestobohoródičen:

Preproslávlena jesí, Bohoródice ďívo, pojém ťá: * krestóm bo sýna tvojehó nizložísja ád, * i smérť umertvísja, umerščvléniji vostáchom i životá spodóbichomsja, * ráj vosprijáchom, drévneje naslaždénije. * Ťím blahodarjášče slavoslóvim, * jáko deržávnaho Christá Bóha nášeho, ** i jedínaho mnohomílostivaho.

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

Lík: Amiň.

Molitva sv. Jefrema:

Jerej: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Poklon dozemnyj.

Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Poklon dozemnyj.

Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

12 malych poklónov, hlahóľušče na kíjždo poklón:

Bóže, mílostiv búdi mňi hríšnomu.

Bóže, očísti hrichí moja i pomíluj mjá.

Bez čislá sohriších, Hóspodi, prostí mjá.

i páki: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

Táže:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hospodi pomíluj. (12x)

Posém molítvu sijú:

Bóže i Hóspodi síl, i vsejá tvári soďíteľu, íže za milosérdije neizrečénnyja mílosti tvojejá, jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda nášeho Isúsa Christá, nizposlávyj na spasénije róda nášeho: i čestným jehó krestóm, rukopisánije hrích nášich rasterzávyj, í pobidívyj ťím načála, i vlá­sti tmý: sám Vladýko čelovikoľúbče, prijmí i nás hríšnych blahodárstvennyja sijá í molébnyja molítvy, i izbávi nás ot vsjákaho vsehubíteľnaho, i mráčnaho hrichopadénija, í vsích ozlóbiti nás íščuščich vídimych í nevídimych vráh, prihvozdí stráchu tvojemú plóti náša, í ne ukloní serdéc nášich v slovesá ilí pomyšlénija lukávstvija, no ľubóviju tvojéju ujazví dúšy náša, da k tebí vsehdá vzirájušče, i jéže ot tebé svítom nastavľájemi, tebé nepristúpnaho i prisnosúščnaho zrjášče svíta, neprestánnoje tebí ispovídanije, í blahodarénije vozsylájem, beznačáľnomu Otcú, so jedinoródnym tvojím Sýnom, i vsesvjatým i blahím, i životvorjáščim tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament