Šiesta hodinka 27.3.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 53

Bóže, vo ímja Tvojé spasí mjá, * i v síľi Tvojéj sudí mí.

Bóže, uslýši molítvu mojú, * vnuší hlahóly úst mojích.

Jáko čuždíji vostáša na mjá i krípcyji vzyskáša dúšu mojú, * i ne predložíša Bóha préd sobóju.

Sé bo Bóh pomohájet mí, * i Hospóď Zastúpnik duší mojéj.

Otvratít zlája vrahóm mojím, * ístinoju Tvojéju potrebí ích.

Vóleju požrú Tebí, * Ispovímsja ímeni Tvojemú, Hóspodi,

jáko bláho, jáko ot vsjákija pečáli izbávil mjá jesí, * i na vrahí mojá vozzrí óko mojé.

Psalóm 54

Vnuší, Bóže, molítvu mojú * i ne prézri molénija mojehó.

Vonmí mí i uslýši mjá: * vozskorbích pečáliju mojéju i smjatóchsja.

Ot hlása vrážija i ot stužénija hríšniča, * jáko ukloníša na mjá bezzakónije i vo hňívi vraždováchu mí.

Sérdce mojé smjatésja vo mňí * i bojázň smérti napadé na mjá.

Strách i trépet prijíde na mjá * i pokrý mjá ťmá.

I rích: któ dást mí kriľí, jáko holubíňi * i poleščú, i počíjú

Sé udalíchsja bíhaja * i vodvoríchsja v pustýni.

Čájach Bóha, spasájuščaho mjá * ot malodúšija i ot búri.

Potopí, Hóspodi, i razďilí jazýki ích: * jáko víďich bezzakónije i prerikánije vo hráďi.

Dném i nóščiju obýdet i po sťinám jehó. * Bezzakónije i trúd posreďí jehó i neprávda.

I ne oskuďí * ot stóhn jehó lichvá i lésť.

Jáko ášče by vráh ponosíl mí, preterpíl bých úbo, * i ášče bý nenavíďaj mjá na mjá veleríčeval, ukrýl bých sjá ot nehó.

Tý že, čelovíče ravnodúšne, * vladýko mój i znájemyj mój,

íže kúpno naslaždálsja jesí so mnóju brášen, * v domú Bóžiji chodíchom jedinomyšlénijem.

Da prijídet že smérť na ňá, i da snídut vo ád žívi, * jáko lukávstvo v žilíščach ích, posreďí ích.

Áz k Bóhu vozzvách, * i Hospóď uslýša mjá.

Véčer i zaútra, i polúdne povím, * i vozviščú, i uslýšit hlás mój.

Izbávit mírom dúšu mojú ot približájuščichsja mňí, * jáko vo mnózi bjáchu so mnóju.

Uslýšit Bóh i smirít já, Sýj préžde vík. * Ňísť bo ím izminénija, jáko ne ubojášasja Bóha.

Prostré rúku svojú na vozdajánije, * oskverníša zavít Jehó.

Razďilíšasja ot hňíva licá Jehó, i priblížišasja serdcá ích, * umjáknuša slovesá ích páče jeléja, i tá súť stríly.

Vozvérzi na Hóspoda pečáľ tvojú, i Tój ťá prepitájet, * ne dást vo vík molvý právedniku.

Tý že, Bóže, nizvedéši ích vo studenéc istľínija, * múžije krovéj i ľstí ne prepolovját dnéj svoích. Áz že, Hóspodi, upováju na Ťá.

Psalóm 90

Živýj v pómošči Výšňaho, * v króvi Bóha Nebésnaho vodvorítsja.

Rečét Hóspodevi: zastúpnik mój jesí i pribížišče mojé, * Bóh mój, i upováju na Nehó.

Jáko Tój izbávit ťá ot síti lóvči, * i ot slovesé mjatéžna,

pleščmá Svojíma osinít ťá, i pod kriľi Jehó naďíješisja: * orúžijem obýdet ťá ístina Jehó.

Ne ubojíšisja ot strácha noščnáho, * ot strilý leťáščija vo dní,

ot véšči vo ťmí prechoďášija, * ot srjášča, i bísa polúdennaho.

Padét ot strány tvojejá týsjašča, * i ťmá odesnúju tebé, k tebí že ne priblížitsja,

obáče očíma tvojíma smótriši, * i vozdajánije hríšnikov úzriši.

Jáko Tý, Hóspodi, upovánije mojé, * Výšňaho položíl jesí pribížišče Tvojé.

Ne priídet k tebé zló, * i rána ne priblížitsja ťilesí tvojemú,

jáko Ánhelom Svoím zapovísť o tebí, * sochraníti ťá vo vséch putéch tvojích.

Na rukách vózmut ťá, * da ne kohdá pretknéši o kámeň nóhu tvojú,

na áspida i vasilíska nastúpiši, * i poperéši ľvá i zmíja.

Jáko na Mjá upová, i izbávľu í: * pokrýju í, jáko pozná ímja Mojé.

Vozzovét ko Mňí, i uslýšu jehó: * s ním jésm v skórbi, izmú jehó, i proslávľu jehó,

dolhotóju dnéj ispólňu jehó, * i javľú jemú spasénije Mojé.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Psalóm 55

Pomíluj mjá, Bóže, jáko poprá mjá čelovík, * vés déň borjá stuží mí.

Popráša mjá vrazí mojí vés déň, * jáko mnózi borjúščiji mjá s vysotý.

V déň ne ubojúsja, * áz že upováju na Ťá.

O Bózi pochvaľú slovesá mojá, na Bóha upovách, * ne ubojúsja, čtó sotvorít mňí plóť?

Vés déň slovés mojích hnušáchusja, * na mjá vsjá pomyšlénija ích na zló.

Vseľátsja i skrýjut, tíji pjátu mojú sochraňát, * jákože poterpíša dúšu mojú.

Ni o česómže otríneši já, * hňívom ľúdi nizvedéši.

Bóže, živót mój vozvistích Tebí, položíl jesí slézy mojá pred Tobóju, * jáko i vo obitovániji Tvojém.

Da vozvraťátsja vrazí mojí vspjáť, * vóňže ášče déň prizovú Ťá, sé poznách, jáko Bóh mój jesí Tý.

O Bózi pochvaľú hlahól, * o Hóspoďi pochvaľú slóvo.

Na Bóha upovách, ne ubojúsja, * čtó sotvorít mňí čelovík?

Vo mňí, Bóže, molítvy, * jáže vozdám chvalý Tvojejá,

jáko izbávil jesí dúšu mojú ot smérti, óči mojí ot sléz, * i nózi mojí ot popolznovénija, blahouhoždú pred Hóspodem vo svíťi živých.

Psalóm 56

Pomíluj mjá, Bóže, pomíluj mjá, jáko na Ťá upová dušá mojá, * i na síň krilú Tvojejú naďíjusja, dóndeže préjdet bezzakónije.

Vozzovú k Bóhu výšnemu, * Bóhu, blahoďijavšemu mňí.

Poslá s nebesé i spasé mjá, dadé v ponošénije popirájuščyja mjá, * poslá Bóh mílosť Svojú i ístinu Svojú,

i izbávi dúšu mojú ot sredý skímnov. * Pospách smuščén, sýnove čelovíčestiji, zúby ích orúžija i stríly, i jazýk ích méč óstr.

Voznesísja na nebesá, Bóže, * i po vséj zemlí sláva Tvojá.

Síť uhotóvaša nohám mojím i sľakóša dúšu mojú, * iskopáša pred licém mojím jámu i vpadóša v ňú.

Hotóvo sérdce mojé, Bóže, hotóvo sérdce mojé, * vospojú i pojú vo slávi mojéj.

Vostáni sláva mojá, / vostáni psaltírju i húsli, vostánu ráno.

Ispovímsja Tebí v ľúdech, Hóspodi, * vospojú Tebí vo jazýcich,

jáko vozvelíčisja do nebés mílosť Tvojá, * i dáže do óblak ístina Tvojá.

Voznesísja na nebesá, Bóže, * i po vséj zemlí sláva Tvojá.

Psalóm 57

Ášče voístinnu úbo právdu hlahólete, * právaja sudíte, sýnove čelovíčestiji.

Íbo v sérdci bezzakónije ďílajete, * na zemlí nepravdu rúki váša spľitájut.

Očuždíšasja hríšnicy ot ložésn, * zabludíša ot čréva, hlahólaša lžú.

Járosť ích po podóbiju zmijínu, * jáko áspida hlúcha i zatykájuščaho úši svojí,

íže ne uslýšit hlása obavájuščich, * obavájem obavájetsja ot premúdra.

Bóh sokrušít zúby ích vo usťích ích, * členóvnyja ľvóv sokrušíl jésť Hospóď.

Uničižátsja jáko vodá mimotekúščaja, * naprjažét lúk svój, dóndeže iznemóhut.

Jáko vósk rastájav otímutsja, * padé óhň na ních i ne víďiša sólnca.

Préžde jéže razumíti térnija vášeho rámna, * jáko žívy, jáko vo hňívi požrét já.

Vozveselítsja právednik, jehdá uvídit otmščénije, * rúci svojí umýjet v króvi hríšnika.

I rečét čelovík: ášče úbo jésť plód právedniku, * úbo jésť Bóh suďá ím na zemlí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 58

Izmí mjá ot vráh mojích, Bóže, * i ot vostajúščich na mjá izbávi mjá.

Izbávi mjá ot ďílajuščich bezzakónije * i ot múž krovéj spasí mjá.

Jáko sé ulovíša dúšu mojú, napadóša na mjá krípcyji, * nižé bezzakónije mojé, nižé hrích mój, Hóspodi.

Bez bezzakónija tekóch i isprávich, * vostáni v sriténije mojé i vížď.

I tý, Hóspodi Bóže síl, Bóže Izráilev, vonmí positíti vsjá jazýki, * da ne uščédriši vsjá ďílauščyja bezzakónije.

Vozvraťátsja na véčer i vzálčut, * jáko pés, i obýdut hrád.

Sé tíji otviščájut ustý svojími, * i méč vo ustnách ích, jáko któ slýšá?

I Tý, Hóspodi, posmijéšisja ím, * uničižíši vsjá jazýki.

Deržávu mojú k Tebí sochraňú, * jáko Tý, Bóže, zastúpnik mój jesí.

Bóh mój, mílosť Jehó predvarít mjá, * Bóh mój, javít mňí na vrazích mojích.

Ne ubíj ích, da ne kohdá zabúdut zakón Tvój, * rastočí já síloju Tvojéju i nizvedí já, Zaščítniče mój, Hóspodi.

Hrích úst ích, slóvo ustén ích, i játi da búdut v hordýni svojéj, * i ot kľátvy i lží vozvisťátsja v končíňi.

Vo hňívi končíny, i ne búdut, i uvíďat, * jáko Bóh vladýčestvujet Jákovom i koncý zemlí.

Vozvraťátsja na véčer, * i vzálčut, jáko pés, i obýdut hrád.

Tíji razýdutsja jásti. * Ášče li že ne nasýťatsja, i porópščut.

Áz že vospojú sílu Tvojú i vozrádujusja zaútra o mílosti Tvojéj, * jáko býl jesí zastúpnik mój i pribížišče mojé v déň skórbi mojejá.

Pomóščnik mój jesí, Tebí pojú: * jáko Bóh zastúpnik mój jesí, Bóže mój, mílosť mojá.

Psalóm 59

Bóže, otrínul ný jesí i nizložíl jesí nás, * razhňívalsja jesí, i uščédril jesí nás.

Strjásl jesí zémľu i smutíl jesí jú, * iscilí sokrušénije jejá, jáko podvížesja.

Pokazál jesí ľúdem Tvoím žestókaja, * napojíl jesí nás vinóm umilénija.

Dál jesí bojáščymsja Tebé známenije, * jéže ubižáti ot licá lúka.

Jáko da izbávjatsja vozľúblennii Tvojí, * spasí desníceju Tvojéju i uslýši mjá.

Bóh vozhlahóla vo svjaťím Svojém: * vozrádujusja i razďiľú Sikímu, i júdoľ žilíšč razmírju.

Mój jésť Halaád, i mój jésť Manassíj, * i Jefrém kríposť hlavý mojejá, Júda cár mój.

Moáv konób upovánija mojehó, na Iduméju prostrú sapóh mój, * mňí inopleménnicy pokoríšasja.

Któ vovedét mjá vo hrád ohraždénijá? * Ilí któ nastávit mjá do Iduméi?

Ne Tý li, Bóže, otrínuvyj nás? * i ne izýdeši, Bóže, v sílach nášich?

Dážď nám pómošč ot skórbi, * i sújetno spasénije čelovíčesko.

O Bózi sotvorím sílu, * i Tój uničižít stužájuščyja nám.

Psalóm 60

Uslýši, Bóže, molénije mojé, * voňmí molítvi mojéj.

Ot konéc zemlí k Tebí vozzvách, vnehdá uný sérdce mojé, * na kámeň voznésl mjá jesí, nastávil mjá jesí.

Jáko býl jesí upovánije mojé, * stólp kríposti ot licá vrážija.

Vseľúsja v selénii Tvojém vo víki, pokrýjusja v króvi kríl Tvojích.

Jáko Tý, Bóže, uslýšal jesí molítvy mojá, * dál jesí dostojánije bojáščymsja ímene Tvojehó.

Dní na dní carévy priložíši, * ľíta jehó do dné róda i róda:

prebúdet v vík pred Bóhom. * Mílosť i ístinu Jehó któ vzýščet?

Táko vospojú ímeni Tvojemú vo víki, * vozdáti mí molítvy mojá déň ot dné.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 61

Ne Bóhu li povinétsja dušá mojá? * ot Tohó bo spasénije mojé.

Íbo Tój Bóh mój i spás mój, zastúpnik mój, * ne podvížusja naipáče.

Dokóľi naležité na čelovíka? * Ubivájete vsí vý, jáko sťiňi preklonéňi, i oplótu vozrinovénu?

Obáče cínu mojú soviščáša otrínuti, tekóša v žáždi, * ustý svoími blahoslovľáchu i sérdcem svojím kleňáchu.

Obáče Bóhovi povinísja, * dušé mojá, jáko ot Tohó terpínije mojé.

Íbo Tój Bóh mój i spás mój, * zástupnik mój, ne preseľúsja.

O Bózi spasénije mojé i sláva mojá, * Bóh pómošči mojejá, i upovánije mojé na Bóha.

Upovájte na Nehó vés sónm ľudéj, izlijájte pred Ním serdcá váša, * jáko Bóh pomóščnik náš.

Obáče sújetni sýnove čelovíčestiji, * lžívi sýnove čelovíčestii v míriľich jéže neprávdovati, tíji ot sujetý vkúpi.

Ne upovájte na neprávdu i na voschiščénije ne želájte. * Bohátstvo ášče tečét, ne prilahájte sérdca.

Jedínoju hlahóla Bóh, dvojá sijá slýšach, * zané deržáva Bóžija,

i Tvojá, Hóspodi, mílosť, * jáko Tý vozdási komúždo po ďilóm jehó.

Psalóm 62

Bóže, Bóže mój, * k Tebí útreňuju,

vozžadá Tebé dušá mojá, kóľ mnóžiceju Tebí plóť mojá, * v zemlí púsťi i neprochódňi, i bezvódňi.

Táko vo svjaťím javíchsja Tebí, * víďiti sílu Tvojú i slávu Tvojú.

Jáko lúčši mílosť Tvojá páče živót, * ustňí mojí pochvalíťi Ťá.

Táko blahoslovľú Ťá v živoťí mojém, * o ímeni Tvojém vozďižú rúci mojí.

Jáko ot túka i másti da ispólnitsja dušá mojá, * i ustnáma rádosti voschváľat Ťá ustá mojá.

Ášče pominách Ťá na postéli mojéj, * na útrennich poučáchsja v Ťá.

Jáko býl jesí pomóščnik mój, * i v króvi krilú Tvojéju vozrádujusja.

Priľpé dušá mojá po Tebí, * mené že priját desníca Tvojá.

Tíji že vsúje iskáša dúšu mojú, * vnídut v preispódňaja zemlí,

predaďátsja v rúki orúžija, * části lísovom búdut.

Cár že vozveselítsja o Bózi, pochválitsja vsják klenýjsja ím, * jáko zahradíšasja ustá hlahóľuščich neprávednaja.

Psalóm 63

Uslýši, Bóže, hlás mój, vnehdá molíti mí sjá k Tebí, * ot strácha vrážija izmí dúšu mojú.

Pokrýj mjá ot sónma lukávnujuščich, * ot mnóžestva ďílauščich neprávdu.

Íže izostríša, jáko méč, jazýki svojá, * naprjahóša lúk svój, véšč hórku,

sostriľáti v tájnych neporóčna, * vnézapu sostreľájut jehó i ne ubojátsja.

Utverdíša sebí slóvo lukávoje, * povídaša skrýti síť, ríša: któ úzrit ích?

Ispytáša bezzakónije, isčezóša ispytájuščiji ispytánija, * pristúpit čelovík, i sérdce hlubokó,

i voznesétsja Bóh. * Stríly mládenec býša jázvy ích,

i iznemohóša na ňá jazýcy ích. * Smutíšasja vsí víďaščii ích,

i ubojásja vsják čelovík, i vozvistíša ďilá Bóžija, * i tvorénija Jehó razumíša.

Vozveselítsja právednik o Hóspoďi i upovájet na Ného, * i pochváľatsja vsí právii sérdcem.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Tropár, hlás 2.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 1: Vnuší, Bóže, molítvu mojú, i ne prézri molénija mojehó.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 2: Áz k Bóhu vozzvách, i Hóspoď uslýša mjá.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen:

Jáko ne ímamy derznovénija za premnóhija hrichí náša: * ty íže ot tebé róždšahosja molí, Bohoródice Ďívo: * mnóho bo móžet molénije máterneje ko blahosérdiju Vladýki. * Ne prézrí hríšnych moľbý, vsečístaja, * jáko mílostiv jésť í spastí mohíj, * íže i stradáti o nás izvólivyj.

tropár proróčestva, hlás 6: Séj jésť Bóže, strášnyj déň, jehóže dostíhnuti véčera ne naďíjemsja: i sehó víďiti nás čelovikoľúbno, spodóbil jesí trisvjatýj, sláva tebí.

Sláva, i nýňi, tójže: Séj jésť Bóže, strášnyj déň, jehóže dostíhnuti véčera ne naďíjemsja: i sehó víďiti nás čelovikoľúbno, spodóbil jesí trisvjatýj, sláva tebí.

Prokímen, psalóm 104, hlás 6: Da vozveselítsja sérdce íščuščich Hóspoda.

Stích: Ispovídajtesja Hóspodevi, i prizyvájte ímja jehó.

proróčestva Isáijina čténije.

[Hl. 48, st. 17-22. Hl. 49, st. 1-4.] Táko hlahólet Hospóď, izbávivyj ťá svjatýj Izráilev: áz jésm Hospóď Bóh tvój, naučích ťá jéže obristí, tebí púť, po nemúže pójdeši. I ášče by jesí poslúšal zápovidej mojích, to býl by úbo áki riká mír tvój, i právda tvojá jáko volná morskája. I býlo by jáko pesók símja tvojé, i isčádija čréva tvojehó jáko pérsť zemlí: nižé nýňi potrebíšisja, nižé pohíbnet ímja tvojé predo mnóju. Izýdi ot Vavilóna bižáj ot Chaldéjev: hlás rádosti vozvistíte, i da slýšano búdet sijé, vozvistíte dáže do posľídnich zemlí: hlahólite, izbávi Hospóď rabá svojehó Jákova. I ášče vžáždut, pustýneju provedét ích, i vódu iz kámene izvedét ím, razsjádetsja kámeň, i potečét vodá, i ispijút ľúdije mojí. Ňísť rádovatisja nečestívym, hlahólet Hospóď. Poslúšajte mené óstrovi, i vnemlíte jazýcy, vrémenem mnóhim stojáti búdet, hlahólet Hospóď: ot čréva Mátere mojejá narečé ímja mojé. I položí ustá mojá jáko méč óstr, i pod króvom rukí svojejá skrý mjá: položí mjá jáko strílú izbránnu, i v túľi svojém skrý mjá. I rečé mi: ráb mój jesí tý Izráiľu, i v tebí proslávľusja. Áz že rekóch: votščé trudíchsja, vsúje i ni vo čtó dách kríposť mojú: sehó rádi súd mój pred Hóspodem, i trúd mój pred Bohom mojím.

Prokímen, psalóm 105, hlás 6: Blahoslovén Hospóď v Izráilev ot víka i do víka.

Stích: Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh jáko vo vík mílosť Jehó.

Skóro da predvarját ný ščedróty Tvojá, Hóspodi, jáko obniščáchom ziló. Pomozí nám, Bóže Spáse náš, slávy rádi ímene Tvojehó, Hóspodi, izbávi nás, i očísti hríchí náša, ímene rádi tvojehó.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Troparí, hlás 2.

Spasénije soďílal jesí posreďí zemlí, Christé Bóže, * na kresťí prečísťiji rúci Tvojí prostérl jesí, * sobirája vsjá jazýki, zovúščyja: ** Hóspodi, sláva Tebí.

Sláva:

Prečístomu óbrazu Tvojemú poklaňájemsja, blahíj, * prosjášče proščénija prehrišénij nášich, Christé Bóže: * vóleju bo blahovolíl jesí plótiju vzýti na krést, * da izbáviši, jáže sozdál jesí ot rabóty vrážija. * Ťím blahodárstvenno vopijém Tí: * rádosti ispólnil jesí vsjá, Spáse náš, ** prišédyj spastí mír.

I nýňi: (v poneďiľnik, vtórnik i četvertók)

Milosérdija súšči istóčnik, * mílosti spodóbi nás, Bohoródice, * prízri na ľúdi sohrišívšyja, javí jáko prísno sílu tvojú: * na ťá bo upovájušče, rádujsja vopijém tí, ** jákože inohdá Havrijíl, bezplótnych archistratíh.

I nýňi: (sréda i pjatók) Krestobohoródičen:

Preproslávlena jesí, Bohoródice ďívo, pojém ťá: * krestóm bo sýna tvojehó nizložísja ád, * i smérť umertvísja, umerščvléniji vostáchom i životá spodóbichomsja, * ráj vosprijáchom, drévneje naslaždénije. * Ťím blahodarjášče slavoslóvim, * jáko deržávnaho Christá Bóha nášeho, ** i jedínaho mnohomílostivaho.

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

Lík: Amiň.

Molitva sv. Jefrema:

Jerej: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Poklon dozemnyj.

Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Poklon dozemnyj.

Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

12 malych poklónov, hlahóľušče na kíjždo poklón:

Bóže, mílostiv búdi mňi hríšnomu.

Bóže, očísti hrichí moja i pomíluj mjá.

Bez čislá sohriších, Hóspodi, prostí mjá.

i páki: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

Táže:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hospodi pomíluj. (12x)

Posém molítvu sijú:

Bóže i Hóspodi síl, i vsejá tvári soďíteľu, íže za milosérdije neizrečénnyja mílosti tvojejá, jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda nášeho Isúsa Christá, nizposlávyj na spasénije róda nášeho: i čestným jehó krestóm, rukopisánije hrích nášich rasterzávyj, í pobidívyj ťím načála, i vlá­sti tmý: sám Vladýko čelovikoľúbče, prijmí i nás hríšnych blahodárstvennyja sijá í molébnyja molítvy, i izbávi nás ot vsjákaho vsehubíteľnaho, i mráčnaho hrichopadénija, í vsích ozlóbiti nás íščuščich vídimych í nevídimych vráh, prihvozdí stráchu tvojemú plóti náša, í ne ukloní serdéc nášich v slovesá ilí pomyšlénija lukávstvija, no ľubóviju tvojéju ujazví dúšy náša, da k tebí vsehdá vzirájušče, i jéže ot tebé svítom nastavľájemi, tebé nepristúpnaho i prisnosúščnaho zrjášče svíta, neprestánnoje tebí ispovídanije, í blahodarénije vozsylájem, beznačáľnomu Otcú, so jedinoródnym tvojím Sýnom, i vsesvjatým i blahím, i životvorjáščim tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.