Večiereň 8.7.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Sláva Tebí, Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm Davídu, o mirsťím bytíji, 103

Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda. Hóspodi, Bóže mój, vozvelíčilsja jesí ziló, * vo ispovídanije i v veleľípotu obléklsja jesí.

Oďijájsja svítom, jáko rízoju, * prostirájaj nébo, jáko kóžu.

Pokryvájaj vodámi prevýsprenňaja Svojá, * polahájaj óblaki na voschoždénije Svojé, choďáj na krilú vítreňu.

Tvorjáj Ánhely Svojá dúchi * i sluhí Svojá plámeň óhnennyj.

Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka.

Bézdna, jáko ríza, oďijánije jejá, * na horách stánut vódy,

ot zapreščénija Tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma Tvojehó ubojátsja.

Voschóďat hóry i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí ím.

Preďíl položíl jesí, jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu.

Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy.

Napajájut vsjá zvíri séľnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú.

Na tých ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás.

Napajájaj hóry ot prevýsprennich Svojích, * ot plodá ďíl Tvojích nasýtitsja zemľá.

Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom, izvestí chľíb ot zemlí.

I vinó veselít sérdce čelovíka, umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít.

Nasýťatsja drevá poľskája, * kédri Livánstiji, íchže jesí nasadíl.

Támo ptícy vohňizďátsja, * jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími.

Hóry vysókija jelénem, * kámeň pribížišče zájacem.

Sotvoríl jésť lunú vo vremená, * sólnce pozná západ svój.

Položíl jesí tmú, i býsť nóšč, * v néjže prójdut vsí zvírije dubrávniji.

Skímni rykájuščiji, voschítiti * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí.

Vozsijá sólnce i sobrášasja * i v lóžach svojích ľáhut.

Izýdet čelovík na ďílo svojé * i na ďílanije svojé do véčera.

Jáko vozvelíčišasja ďilá Tvojá, Hóspodi, * vsjá premúdrostiju sotvoríl jesí, ispólnisja zemľá tvári Tvojejá.

Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi, íchže ňísť čislá, živótnaja málaja s velíkimi,

támo korablí preplávajut, * zmíj séj, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú.

Vsjá k Tebí čájut, * dáti píšču ím vo bláho vrémja.

Dávšu Tebí ím soberút, * otvérzšu Tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti,

otvráščšu že Tebí licé, vozmjatútsja, * otímeši dúch ích, i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja.

Pósleši Dúcha Tvojehó, i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí.

Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hospóď o ďíľich Svoích,

prizirájaj na zémľu, i tvorjáj jú trjastísja, * prikasájajsja horám, i dymjátsja.

Vospojú Hóspodevi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú, dóndeže jésm,

da usladítsja Jemú besída mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi.

Da isčéznut hríšnicy ot zemlí, i bezzakónnicy, jákože ne býti ím. * Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda.

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu. I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Allilúia, allilúia, allilúia, sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Diákon: Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Psalóm 64

Tebí podobájet písň, Bóže, v Sijóňi, * i Tebí vozdástsja molítva vo Jerusalími.

Uslýši molítvu mojú, * k Tebí vsjáka plóť priídet.

Slovesá bezzakónnik premohóša nás, * i nečéstija náša Tý očístiši.

Blažén, jehóže izbrál jesí i prijál, * vselítsja vo dvórich Tvojích.

Ispólnimsja vo blahích dómu Tvojehó, * svját chrám Tvój, díven v právďi.

Uslýši ný, Bóže, Spasíteľu náš, upovánije vsích koncéj zemlí, * i súščich v móri daléče.

Uhotovľájaj hóry krípostiju Svojéju, * prepojásan síloju:

Smuščájaj hlubinú morskúju, * šúmu vóln jehó któ postojít?

Smjatútsja jazýcy, i ubojátsja živúščiji v koncách ot známenij Tvojích, * ischódy útra i véčera ukrasíši.

Positíl jesí zémľu i upoíl jesí jú, * umnóžil jesí obohatíti jú.

Riká Bóžija napólnisja vód; uhotóval jesí píšču im, * jáko táko [jésť] uhotóvanije.

Brazdý jejá upój, umnóži žíta jejá, * v kápľach jejá vozveselítsja vozsijájušči.

Blahoslovíši vinéc ľíta bláhosti Tvojejá, i poľá Tvojá ispólňatsja túka, * razboťíjut krásnaja pustýni, i rádostiju chólmi prepojášutsja.

Oďijašasja óvni óvčiji, i udólija umnóžat pšenícu, * vozzovút, íbo vospojút.

Psalóm 65

Vosklíknite Hóspodevi, vsjá zemľá, * pójte že ímeni Jehó, dadíte slávu chvaľí Jehó.

Rcýte Bóhu: kóľ strašná ďilá Tvojá * vo mnóžestvi síly Tvojejá sólžut Tebí vrazí Tvoí.

Vsjá zemľá da poklonítsja Tebí i pojét Tebí, * da pojét že ímeni Tvojemú, Výšnij.

Prijdíte i vídite ďilá Bóžija, * kóľ strášen v sovíťich páče synóv čelovíčeskich.

Obraščájaj móre v súšu, v ricí prójdut nohámi, * támo vozveselímsja o Ném, vladýčestvujuščem síloju Svojéju víkom.

Óči Jehó na jazýki prizirájeťi, * preohorčevájuščiji da ne voznósjatsja v sebí.

Blahoslovíte, jazýcy, Bóha nášeho i uslýšan sotvoríte hlás chvalý Jehó, * polóžšaho dúšu mojú v živót i ne dávšaho vo smjaténije nóh mojích.

Jáko iskusíl ný jesí, Bóže, razžéhl ný jesí, * jákože razžizájetsja srebró.

Vvél ný jesí v síť, * položíl jesí skórbi na chrebťí nášem.

Vozvél jesí čelovíki na hlavý náša, * proidóchom skvozí óhň i vódu, i izvél jesí ný v pokój.

Vnídu v dóm Tvój so vsesožžénijem, * vozdám Tebí molítvy mojá,

jáže izrekósťi ustňí mojí, * i hlahólaša ustá mojá v skórbi mojéj.

Vsesožžénija túčna voznesú Teb́í s kadílom, * i óvny, voznesú Tebí volý s kozlý.

Prijdíte, uslýšite, i povím vám, * vsí bojáščijisja Bóha, jelíka sotvorí duší mojéj.

K Nemú ustý mojími vozzvách * i voznesóch pod jazýkom mojím.

Neprávdu ášče uzrích v sérdci mojém, * da ne uslýšit mene Hospóď.

Sehó rádi uslýša mjá Bóh, * vňát hlásu molénija mojehó.

Blahoslovén Bóh, íže ne otstaví molítvu mojú * i mílosť Svojú ot mené.

Psalóm 66

Bóže, uščédri ný i blahosloví ný, * prosvití licé Tvojé na ný i pomíluj ný.

Poznáti na zemlí púť Tvój, * vo vsích jazýcich spasénije Tvojé.

Da ispovíďatsja Tebí ľúdije, * Bóže, da ispovíďatsja Tebí ľúdije vsí.

Da vozveseľátsja i da vozrádujutsja jazýcy, * jáko súdiši ľúdem pravotóju i jazýki na zemlí nastáviši.

Da ispovíďatsja Tebí ľúdije, Bóže, * da ispovíďatsja Tebí ľúdije vsí.

Zemľá dadé plód svój, * blahosloví ný, Bóže, Bóže náš.

Blahosloví ný, Bóže, * i da ubojátsja Jehó vsí koncý zemlí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 67

Da voskrésnet Bóh, i rastočátsja vrazí Jehó, * i da bižát ot licá Jehó nenavíďaščiji Jehó.

Jáko isčezájet dým, da isčéznut, jáko tájet vósk ot licá ohňá, * táko da pohíbnut hríšnicy ot licá Bóžija,

a právednicy da vozveseľátsja, da vozrádujutsja pred Bóhom, * da naslaďátsja v veséliji.

Vospójte Bóhu, pójte ímeni Jehó, putesotvoríte vozšédšemu na západy. * Hospóď ímja Jemú, i rádujtesja pred Ním.

Da smjatútsja ot licá Jehó, Otcá sírych i sudíji vdovíc: * Bóh v mísťi svjaťím Svojém.

Bóh vseľájet jedinomýslennyja v dóm, izvoďá okovánnyja múžestvom, * tákožde preohorčevájuščyja živúščyja vo hrobích.

Bóže, vnehdá ischodíti Tebí pred ľuďmí Tvojími, * vnehdá mimochodíti Tebí v pustýni,

zemľá potrjasésja, íbo nebesá kánuša ot licá Bóha Sinájina, * ot licá Bóha Izráileva.

Dóžď vólen otlučíši, Bóže, dostojániju Tvojemú i iznemóže, * Tý že soveršíl jesí jé.

Živótnaja Tvojá živút na néj, * uhotóval jesí bláhostiju Tvojéju níščemu, Bóže.

Hospóď dásť hlahól * blahovistvújuščym síloju mnóhoju.

Cár síl vozľúblennaho, * krasotóju dómu razďilíti korýsti.

Ášče pospité posreďí preďíl, kriľi holubíňi posrébreňi, * i meždorámija jejá v bleščániji zláta.

Vnehdá ráznstvit Nebésnyj carí na néj, * osňižátsja v Selmóňi.

Horá Bóžija, horá túčnaja, * horá usyrénnaja, horá túčnaja.

Vskúju nepščújete hóry usyrénnyjá? * Horá, júže blahovolí Bóh žíti v néj, íbo Hospóď vselítsja do koncá.

Kolesníca Bóžija tmámi tém, týsjašča hobzújuščich, * Hospóď v ních v Sináji vo svjaťím.

Vozšél jesí na vysotú, pľiníl jesí pľín, prijál jesí dajánija v čelovícich, * íbo ne pokarjájuščyjasja, jéže vselítisja.

Hospóď Bóh blahoslovén, blahoslovén Hospóď déň dné, * pospišít nám Bóh spasénij nášich.

Bóh náš, Bóh jéže spasáti, i Hospódňa, * Hospódňa ischódišča smértnaja.

Obáče Bóh sokrušít hlavý vrahóv Svojích, * vérch vlás prechoďáščich v prehrišénijich svojích.

Rečé Hospóď: ot Vasána obrjaščú, * obrjaščú vo hlubinách morskích.

Jáko da omóčitsja nohá Tvojá v króvi, * jazýk pés tvojích, ot vráh ot nehó.

Víďina býša šéstvija Tvojá, Bóže, * šéstvija Bóha mojehó Carjá, Íže vo Svjaťím,

predvaríša kňázi blíz pojúščich, * posreďí ďív timpánnic.

V cérkvach blahoslovíte Bóha, * Hóspoda ot istóčnik Izráilevych.

Támo Venijamín juňíjšij vo užási, * kňázi Júdovy vladýki ích, kňázi Zavulóni, kňázi Nefthalímli.

Zapovížď, Bóže, síloju Tvojéju, * ukripí, Bóže, sijé, jéže soďílal jesí v nás.

Ot chráma Tvojehó vo Jerusalím * Tebí prinesút cárije dáry.

Zapretí zvirém tróstnym, sónm junéc v júnicach ľudskích, * jéže zatvoríti iskušénnyja srebróm, rastóči jazýki choťáščyja bránem.

Priídut molítvennicy ot Jehípta, * Jefiópia predvarít rúku svojú k Bóhu.

Cárstva zemnája, pójte Bóhu, vospójte Hóspodevi, * vozšédšemu na nébo nebesé na vostóki, sé dást hlásu Svojemú hlás síly.

Dadíte slávu Bóhovi, na Izráili veleľípota Jehó, * i síla Jehó na óblacich.

Díven Bóh vo svjatých Svoích, Bóh Izráilev: * Tój dást sílu i deržávu ľúdem Svojím, blahoslovén Bóh.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 68

Spasí, mjá, Bóže, * jáko vnidóša vódy do duší mojejá.

Uhľibóch v timíniji hlubiný, i ňísť postojánija. * Prijdóch vo hlubiný morskíja, i búrja potopí mjá.

Utrudíchsja zovýj, izmolčé hortáň mój, * isčezósťi óči mojí, ot jéže upováti mí na Bóha mojehó.

Umnóžišasja páče vlás hlavý mojejá nenavíďaščiji mjá túne, * ukripíšasja vrazí mojí,

izhoňáščiji mjá neprávedno: * jáže ne voschiščách, tohdá vozdajách.

Bóže, Tý uvíďil jesí bezúmije mojé, * i prehrišénija mojá ot Tebé ne utaíšasja.

Da ne postyďátsja o mňí terpjáščiji Tebé, Hóspodi, Hóspodi Síl, * nižé da posrámjatsja o mňí íščuščiji Tebé, Bóže Izráilev.

Jáko Tebé rádi preterpích ponošénije, pokrý sramotá licé mojé. * Čúžď bých brátiji mojéj, i stránen synovóm mátere mojejá.

Jáko révnosť dómu Tvojehó sňidé mjá, * i ponošénija ponosjáščich Tí napadóša na mjá.

I pokrých postóm dúšu mojú, * i býsť v ponošénije mňí,

i položích oďijánije mojé vrétišče, * i bých ím v prítču.

O mňí hlumľáchusja siďáščiji vo vraťích, * i o mňí pojáchu pijúščiji vinó.

Áz že molítvoju mojejú k Tebí, Bóže, * vrémja blahovolénija,

Bóže, vo mnóžestvi mílosti Tvojejá uslýši mjá, * vo ístiňi spasénija Tvojehó.

Spasí mjá ot brénija, da ne uhľíbnu, * da izbávľusja ot nenavíďaščich mjá i ot hlubókich vód.

Da ne potopít mené búrja vodnája, nižé da požrét mené hlubiná, * nižé svedét o mňí rovénnik úst svojích.

Uslýši mjá, Hóspodi, jáko bláha mílosť Tvojá, * po mnóžestvu ščedrót Tvojích prízri na mjá.

Ne otvratí licá Tvojehó ot ótroka Tvojehó, * jáko skorbľú, skóro uslýši mjá.

Vonmí duší mojéj, i izbávi jú, * vráh mojích rádi izbávi mjá.

Tý bo vísi ponošénije mojé i stúd mój, i sramotú mojú: * pred Tobóju vsí oskorbľájuščiji mjá.

Ponošénije čájaše dušá mojá, i strásť i ždách soskorbjáščaho, * i ne bí, i uťišájuščich, i ne obritóch.

I dáša v sňíď mojú žélč, * i v žáždu mojú napoíša mjá ócta.

Da búdet trapéza ích pred ními v síť, * i v vozdajánije, i v soblázn.

Da pomračátsja óči ích, jéže ne víďiti, * i chrebét ích výnu sľacý.

Proľij na ňá hňív Tvój, * i járosť hňíva Tvojehó da postíhnet ích.

Da búdet dvór ích púst, * i v žilíščach ích da ne búdet živýj.

Zané jehóže Tý porazíl jesí, tíji pohnáša, * i k boľízni jázv mojích priložíša.

Priloží bezzakónije k bezzakóniju ích, * i da ne vnídut v právdu Tvojú.

Da potrebjátsja ot kníhi živých * i s právednymi da ne napíšutsja.

Níšč i bóľaj jésm áz: spasénije Tvojé, * Bóže, da priímet mjá.

Voschvaľú ímja Bóha mojehó s písniju, * vozvelíču Jehó vo chvaléniji:

i uhódno búdet Bóhu páče teľcá júna, * róhi iznosjášča i páznokti.

Da úzrjat níščiji i vozveseľátsja: * vzýščite Bóha, i živá búdet dušá váša.

Jáko uslýša ubóhija Hospóď * i okovánnyja Svojá ne uničiží.

Da voschváľat Jehó nebesá i zemľá, * móre i vsjá živúščaja v ném.

Jáko Bóh spasét Sijóna, i sozíždutsja hrádi Judéjstiji, * i vseľátsja támo, i nasľíďat í,

i símja rabóv Tvojích udéržit í, * i ľúbjaščii ímja Tvojé vseľátsja v ném.

Psalóm 69

Bóže, v pómošč mojú vonmí, * Hóspodi, pomoščí mí potščísja.

Da postyďátsja i posrámjatsja íščuščiji dúšu mojú, * da vozvraťátsja vspjáť i postyďátsja choťáščiji mí zlája.

Da vozvraťátsja ábije styďáščesja, hlahóľuščij mí: * bláhože, bláhože.

Da vozrádujutsja i vozveseľátsja o Tebí vsí íščuščiji Tebé, Bóže, * i da hlahóľut výnu: da vozvelíčitsja Hospóď, ľúbjaščiji spasénije Tvojé:

áz že níšč jésm i ubóh, Bóže, pomozí mí; * pomóščnik mój i izbáviteľ mój jesí Tý, Hóspodi, ne zakosní.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Diákon: Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.**

Lík: Amíň.

Posem: Hóspodi, vozzvách: hlás 4.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * vonmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, * uslýši mja, Hóspodi.

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, * uslýší mjá Hóspodi.

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích.

Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích.

So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích.

Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá.

Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích.

Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi.

Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú.

Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije.

Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja.

Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú.

Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú, * i tý poznal jesí stezí mojá.

Na putí sém po nemúže choždách, * skrýša síť mňí.

Smotrjách odesnúju i vozhľadách, * i ne bí znájaj mené.

Pohíbe bíhstvo ot mené, * i ňísť vzyskajáj duší mojejá.

Vozzvách k tebí Hóspodi rích: * tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí žívych.

Voňmí moléniju mojemú, * jáko smiríchsja ziló.

Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, * jáko ukripíšasja páče mené.

Izvedí iz temnícy dúšu mojú, * ispovídatisja ímeni tvojemú.

Mené ždút právednicy, * dóndeže vozdási mňi.

Psalóm 129.

Iz hlubiný vozvách k tebí Hóspodi, * Hóspodi uslýši hlas moj.

Da búdut úši tvojí vnémľušči * hlásu molénija mojehó.

Stích: Ašče bezzakónija nazriši Hóspodi, Hóspodi kto postojít, jáko u tebé očiščénije jesť.

hlás 4. Podóben: jáko dóbľa: S nebesé zvánije tvojé, * jákože býsť propovídniku jazýkov, * Prokópije vseslávne, * i prosvíščsja mýsliju, * tmú ostávil jesí ídoľskuju, * i svitíľnik vírnych býl jesí, * Božéstvennymi sijánii čestných tvoích pódvih * ozarjája koncý míra, * sláva múčenikov i pochvalá.

Stích: Imené rádi tvojehó poterpích ťa Hóspodi, poterpí dušá mojá vo slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

Vozderžánijem pérvije * plotskája vzyhránija obuzdáv, * pósľižde k stradániju * mužemúdrenno otlučílsja jesí, * vseblažénne Prokópije, * ne poščaďív plóti síloju dúcha. * Ťíímže vsják preterpíl jesí * víd mučénij, * vincenósec k výšnim ľubostojánijem vostékl jesí.

Stích: Ot stráži útrenija do nóšči, ot stráži útrénija da upovájet Isrájiľ na Hóspoda.

Vojevóda jáko nepobidím, * krestóm vooružívsja, * tóki króvnymi * vsí sílu soprotívnych pohruzíl jesí, * i túči istočíl jesí iscilénij bohátno, * ot istóčnik izlivája, * dostočúdne, spasíteľnych, * i vséch napajája, * plámenem strastéj soderžímych, Bohodochnovénne.

Íny stichíry,

Stích: Jáko u Hóspoda mílosť i mnóhoje u ného izbavlénije, i toj izbávit isrájiľa ot vsich bezzakónij jehó.

hlás 4. Podóben: Dál jesí známenije: Jáko Pávla pérvije * s nebesé ťá prizvá * Iisús ístina, * Prokópije preslávne: * jemúže blahodúšno, blažénne, vírovav, * otéčeskuju prédanuju lžú * i bezbóžnuju lésť ostávil jesí: * i rádujasja otlučílsja jesí k boľíznennym trudóm, * soveršénnaho stradánija * prosvíščsja mýsliju.

Stích: Chvalíte Hóspoda vsi jazýcy, pochvalíte jehó vsi ľúdije.

Trezúbcy strúžem, * i ohném iznurjájem, * i v temníci zatvorjájem, prebýl jesí neprelóžen, * ko predležáščym Božéstvennym vozdajánijem * prosviščénnym pómyslom * predzrjá, múčeniče mnohostradáľne. * Ťímže ťá vinčá vincedávec Christós, Prokópije, * pódvihi skončávšaho * i víru sobľúdšaho.

Stích: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

Óbrazom stradánija, jéže plótiju priját, * Iisús ulovíl ťá jésť, * dobróty, Prokópije, voždeľív ískrenno, Božéstvennyja duší tvojejá: jéjže udivíšasja vrazí terpíniju i svítlosti. * Ťímže ťá ublažájem * so stradávšimi s tobóju, slávne: * s nímiže prosí ostavlénije ľútych pojúščym ťá.

Sláva, hlás 6:

Prosijá dnés slávnaja pámjať tvojá, Prokópije mnohostradáľne, sozyvájušči nás prazdnoľúbcev ko blahochvaléniju i slávi Christá Bóha nášeho. Ťímže i pritekájušče k ráci moščéj tvoích, iscilénij darovánija prijémlem: i vinčávšaho ťá Spása Christá vospivájem vo víki, neprestánno slávjašče.

I nýňi, Krestobohoródičen. Podóben: Vsé otlóžše:

Áhnca svojehó * áhnica neskvérnaja drévle * i neporóčnaja Vladýčica * na drévi krestňim jáko uzrí, * Máterski vosklicáše, * i divjáščisja vopijáše: * čádo sladčájšeje, * čtó zrínije sijé nóvoje i preslávnoje? * káko sónm bezblahodátnyj * sudíšču Pilátovu predadé ťa, * i osuždáet na smérť * životá vsjáčeskich? * no vospiváju tvojé neizrečénnoje, Slóve, snizchoždénije.

Diákon: Premúdrosť, prósti.

Lík že:

Svíte tíchij, * svjatýja slávy, * bezsmértnaho Otcá nebésnaho, * svjatáho blažénnaho, * Iisúse Christé: * Prišédše sólnca na západ, * víďivše svít večérnij, * pojém Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha Bóha. * Dostójin jesí * vo vsja vremená, * pít býti * hlásy prepodóbnými, * Sýne Bóžij, * živót dajáj vsemú míru, * jehóže rádi * vés mír slávit ťa.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokímen, hlás 1, psalóm 22:

Mílosť tvojá, Hóspodi, poženét mjá, vo svjá dní životá mojehó.

Stích: Hóspoď pasét mjá, i ničtóže mjá lišít, na mísťi zláčňi támo vselí mjá.

Táže:

Spodóbi, Hóspodi, vo véčer sej, * bez hrichá sochranitísja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, Bóže otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazúmi nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. Hóspodi, mílosť tvojá vo vik, * ďíl rukú tvojéju ne prezri. - Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije. - Tebí sláva podobájet * Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu. - Nýňi i prísno, * i vo víki vikóv, amíň.

Diákon: Ispólnim večerňuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Véčera vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Molítva hlavopriklonénija:

Hóspodi Bóže naš, priklonívyj nebesá i sošédyj na spasénije róda čelovíčeskaho, prízri na rabý Tvojá, i na dostojánije Tvojé. Tebí bo strášnomu i čelovikoľúbcu sudijí, Tvojí rabí podkloníša hlavý, svojá pokoriša výja, ne ot čelovík ožidájušče pómošči, no Tvojejá naďíjuščesja mílosti, i Tvojehó čájušče spasénija: jáže sochraní na vsjákoje vrémja, i po nastojáščem véčeri, i v prichoďáščuju nošč, ot vsjákaho vrahá, ot vsjákaho protívnaho ďíjstva diávoľskaho, i ot pomyšlénij sújetnych, i vospominánij lukávych.

I jeréj vozhlašájet:

Búdi deržáva cárstvija Tvojehó blahoslovéna i preproslávlena, Otcá i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Na stichóvňi stichíry krestny,

hlás 5: Hóspodi, pri Moiséi inohdá proróci, tóčiju óbraz krestá tvojehó javľájem, pobiždáše vrahí tvojá. Nýňi že sámyj krest tvój imúšče, pómošči prósim: ukripí cérkov tvojú, mnóhija rádi mílosti, čelovikoľúbče.

Stích: K tebí vozvedóch óči mojí, živúščemu na nebesí. Sé jáko óči ráb v rukú hospódij svoích, jáko óči rabýni v rukú hospoží svojejá, táko óči náši ko Hóspodu Bóhu nášemu, dóndeže uščédrit ný.

Krest tvój Christé, ášče i drévo vídimo jésť suščestvóm, no božéstvennoju oďíjano jésť síloju, i čúvstvenňi mírovi javľájem, úmno náše čudotvorít spasénije, jemúže kláňajuščesja slávim ťá Spáse, pomíluj nás.

Stích: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nás, jáko po mnóhu ispólnichomsja uničižénija: najpáče napólnisja dušá náša ponošénija hobzújuščich i uničižénija hórdych.

múčeničen: Molíte za ný svjatíji múčenicy, da izbávimsja ot bezzakónij nášich: vám bo daná jésť blahodáť molítisja za ný.

Sláva, hlás 8: ~~[Prokópia chartofiláksa] Tájnymi sijániji presvítlyja Tróicy ozarjáem, múčeniče Prokópije doblemúdrenne, položénijem bóh býl jesí, obožájem pričástijem. Ťímže víroju tvorjáščyja tvój svitonósnyj prázdnik, ot napástej mnohoobráznych spasáj tvoími molítvami.

I nýňi, Krestobohoródičen. Podóben: o preslávnaho čudesé! Ťá víďašči prihvoždájema * na kresťí, Iisúse, * i strásti prijémľušča vóleju, * Ďíva i Máti tvojá, Vladýko, * uvý mňí, vopijáše, * čádo sládkoje: * rány neprávedno káko terpíši, * vračú, iscilívyj čelovíčeskoje nemožénije, * i ot tlí vsích izbávivyj milosérdijem tvoím?

Nýňi otpuščáješi rabá tvojehó, Vladýko, * po hlahólu tvojemú s mírom. * Jáko víďista oči mojí spasénije tvojé, * jéže jesí uhotovál pred licém vsich ľudéj. * Svít vo otkrovénije jazýkov * i slávu ľudéj tvojích Ísraiľa

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Tropár, hlás 8:

Ne ot čelovík zvánije, no ot nebés prijém, svjáte, otéčeskoje zločéstije i predánnyja slúžby ostávil jesí, jáko vtorýj Pável po Chrisťí revnúja, podjál jesí mnóha tomlénija I rány: nýňi že obiščánnyj vinéc prijém, velikomúčeniče Prokópije, molí Christá Bóha, spastísja dušám nášym.

Sláva, i nýňi, bohorodičen: Áhnca i pástyrja, i Spása míra, na kresťi zrjášči, róždšaja ťa, hlahólaše slezjášči: mir úbo rádujetsja prijémľa izbavléníje; útroba že mojá horít, zrjáščí tvojé raspjátije, jéže za vsích terpíši, Sýne i Bóže moj.

Diákon: Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Na jedínom kójemždo prošéniji lík pojét: Hóspodi, pomíluj. (3x)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), pápi rímsťim, i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Diákon: Premúdrosť.

Lík: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju béz sravnénija Serafím, béz istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bóhoródicu ťa veličájem.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatáho velikomúčenika Prokópia, i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.