Utiereň 1.10.

Ornament

Jerej: Sláva svjaťíj jedinosúščňij, i životvorjáščij, i nerazďilímij trójci, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu], vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Sláva vo výšnich Bóhu, i na zemlí mír v čelovícich blahovolénije. (3x)

Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši i ustá mojá vozvisťát chvalú tvojú. (2x)

Psalóm 3.

Hóspodi, čtósja umnóžiša stužájuščiji mí? * mnózi vostájut na mjá. - Mnózi hlahóľut duší mojéj, * ňísť spasénija jemú v Bózi jehó. - Tý že, Hóspodi, zastúpnik mój jesí, * sláva mojá, i voznosjáj hlavú mojú. - Hlásom mojím ko Hóspodu vozzvách, * i uslýša mjá ot horý svjatýja svojejá. - Áz že usnúch i spách: * vostách, jáko Hóspoď zastúpit mjá. - Ne ubojúsja ot tém ľudéj, ókrest napádajuščich na mjá: * voskresní, Hóspodi, spasí mjá, Bóže mój. - Jáko tý porazíl jesí vsjá vraždújuščyja mí vsúje: * zúby hríšnikov sokrušíl jesí. - Hóspodne jésť spasénije, * i na ľúdech tvojích blahoslovénije tvojé.

Áz usnúch i spách, * vostách, jáko Hóspoď zastúpit mjá.

Psalóm 37.

Hóspodi, da ne járostiju tvojéju obličíši mené, * nižé hňívom tvojím nakážeši mené. - Jáko stríly tvojá unzóša vo mňí, * i utverdíl jesí na mňí rúku tvojú. - Ňísť iscilénija v plóti mojéj ot licá hňíva tvojehó, * ňísť míra v kostéch mojích, ot licá hrích mojích. - Jáko bezzakónija mojá prevzydóša hlavú mojú, * i jáko brémja ťážkoje oťahoťíša na mňí. - Vozsmerďíša i sohníša rány mojá, * ot licá bezúmija mojehó. - Postradách i sľakóchsja do koncá, * vés déň sítuja choždách. - Jáko ľádvija mojá napólnišasja poruhánij, * i ňísť iscilénija v plóti mojéj. - Ozlóblen bých, i smiríchsja do zilá, * rykách ot vozdychánija sérdca mojehó. - Hóspodi, préd tobóju vsé želánije mojé, * i vozdychánije mojé ot tebé ne utajísja. - Sérdce mojé smatésja, ostávi mjá síla mojá, * i svít óčiju mojéju, i tój ňísť so mnóju. - Drúzi mojí i ískrenniji mojí, * prjámo mňí priblížišasja i stáša. - I blížniji mojí ot daléče mené stáša, * i nuždáchusja íščuščiji duší mojejá. - I íščuščiji zlája mňí, hlahólachu sujetnaja, * i ľstívnym vés déň poučáchusja. - Áz že jáko hlúch ne slýšach: * i jáko ňím ne otverzájaj úst svojích. - I bých jáko čelovík ne slýšaj, * i ne imýj vo usťích svojích obličénija. - Jáko na ťá, Hóspodi, upovách, * tý uslýšiši, Hóspodi Bóže mój. - Jáko rích: da ne kohdá porádujutmisja vrazí mojí, * i vnehdá podvižátisja nohám mojím na mjá veleríčevaša. - Jáko áz na rány hotóv, * i boľízň mojá predomnóju jésť výnu. - Jáko bezzakónije mojé áz vozviščú, * i popekúsja o hrisí mojém. - Vrazí že mojí živút, i ukripíšasja páče mené, * i umnóžišasja nenavíďaščiji mja bez právdy. - Vozdajúščiji mí zlája vozblahája, obolháchu mjá, * zané hoňách blahostýňu. - Ne ostávi mené, Hóspodi Bóže mój, * ne otstupí ot mené. - Vonmí v pómošč mojú, * Hóspodi spasénija mojehó.

Ne ostávi mené, Hóspodi Bóže mój, * ne otstupí ot mené.

Vonmí v pómošč mojú, * Hóspodi spasénija mojehó.

Psalóm 62.

Bóže, Bóže mój, * k tebí útreňuju. - Vozžadá tebé dušá mojá, * kóľ mnóžiceju tebí plóť mojá. - V zemlí púsťi, i neprechódňi, i bezvódňi, * táko vo svjaťím javíchsja tebí, víďiti sílu tvojú i slávu tvojú. - Jáko lúčši mílosť tvojá páče živót, * ustňí mojí pochvalíťi ťa. - Táko blahoslovľú ťa v živoťí mojém, * o ímeni tvojém vozďižú rúci mojí. - Jáko ot túka i másti da ispólnitsja dušá mojá, * i ustnáma rádosti voschváľat ťa ustá mojá. - Ášče pominách ťa na postéli mojéj, na útrennich poučáchsja v ťa, * jáko býl jesí pomóščnik mój. - I v króvi krilú tvojéju vozrádujusja, prilpé dušá mojá po tebí, * mené že priját desníca tvojá. - Tíji že vsúje iskáša duší mojejá, vnídut v preispódňaja zemlí, * predaďátsja v rúki orúžija, části lísovom búdut. - Cár že vozveselítsja o Bózi: pochválitsja vsják klenýjsja ím, * jáko zahradíšasja ustá hlahóľuščich neprávednaja.

Na útrennich poučáchsja v ťa: * jáko býl jesí pomóščnik mój. - I v króvi krilú tvojéju vozrádujusja.

Priľpé dušá mojá po tebí, * mené že priját desníca tvojá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 87.

Hóspodi, Bóže spasénija mojehó, * vo dní vozzvách, i v noščí préd tobóju. - Da vnídet préd ťá molítva mojá: * prikloní úcho tvojé k moléniju mojemú. - Jáko ispólnisja zól dušá mojá, * i živót mój ádu priblížisja. - Privminén bých s nizchoďáščimi v róv, * bých jáko čelovík bez pómošči vo mértvych svobóď. - Jáko jázvenniji spjáščiji vo hróbi, íchže ne pomjanúl jesí ktomú, * i tíji ot rukí tvojejá otrinovéni býša. - Položíša mja v róvi preispódňim, * v témnych i síni smértňij. - Na mňí utverdísja járosť tvojá, * i vsjá vólni tvojá navél jesí na mjá. - Událil jesí znájemych mojích ot mené, * položíša mjá mérzosť sebí. - Predán bých i ne ischoždách, * óči mojí iznemohósťi ot niščetý. - Vozzvách k tebí, Hóspodi, vés déň, * vozďích k tebí rúci mojí. - Jedá mértvymi tvoríši čudesá? * ilí vráčeve voskresját i ispovíďatsja tebí? - Jedá povísť któ v hróbi mílosť tvojú, * i ístinu tvojú v pohíbeli? - Jedá poznána búdut vo tmí čudesá tvojá, * i právda tvojá v zemlí zabvénňij? - I áz k tebí, Hóspodi, vozzvách, * i útro molítva mojá predvarít ťa. - Vskúju Hóspodi otríješi dúšu mojú, * otvraščáješi licé tvojé ot mené? -Níšč jésm áz, i v truďích ot júnosti mojejá, * voznésžesja smiríchsja i iznemohóch. - Na mňí prejdóša hňívi tvojí, * ustrašénija tvojá vozmutíša mjá. - Obydóša mja jáko vodá vés déň: * oderžáša mja vkúpi. - Událil jesí ot mené drúha i ískrenňaho, * i znájemych mojích ot strastéj.

Hóspodi Bóže spasénija mojehó, * vo dní vozzvách, i v noščí préd tobóju.

Da vnídet préd ťá molítva mojá: * prikloní úcho tvojé k moléniju mojemú.

Psalóm 102.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * i vsjá vnútrenňaja mojá ímja svjatóje jehó. -Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * i ne zabyváj vsích vozdajánij jehó. - Očiščájuščaho vsjá bezzakónija tvojá, * isciľájuščaho vsjá nedúhi tvojá. - Izbavľájuščaho ot istľínija živót tvój, * vinčájuščaho ťa mílostiju i ščedrótami. - Ispolňájuščaho vo blahích želánije tvojé, * obnovítsja jáko órľa júnosť tvojá. - Tvorjáj mílostyni Hospóď, * i sudbú vsím obídimym. - Skazá putí svojá Mojséovi, * synovóm Ízrailevym choťínija svojá. - Ščédr i mílostiv Hospóď, * dolhoterpilív i mnohomílostiv. - Ne do koncá prohňívajetsja, * nižé vo vík vraždújet. - Ne po bezzakónijem nášym sotvoríl jésť nám, * nižé po hrichóm nášym vozdál jésť nám. - Jáko po vysoťí nebésňij ot zemlí, * utverdíl jésť Hospóď mílosť svojú na bojáščichsja jehó. - Jelíko otstoját vostócy ot západ, * událil jésť ot nás bezzakónija náša. - Jákože ščédrit otéc sýny, uščédri Hóspoď bojáščichsja jehó: * jáko tój pozná sozdánije náše. - Pomjanú jáko pérsť jesmý:* čelovík jáko travá, dníje jehó jáko cvít sélnyj táko ocvitét. - Jáko dúch prójde v ném, i ne búdet, * i ne poznájet ktomú místa svojehó. - Mílosť že Hospódňa ot víka, * i do víka na bojáščichsja jehó. - I právda jehó na syňích synóv, * chraňáščich zavít jehó. - I pómňaščich zápovidi jehó, * tvoríti já. - Hóspoď na nebesí uhotóva prestól svój, * i cárstvo jehó vsími obladájet. - Blahoslovíte Hóspoda vsí Ánheli jehó, * sílniji krípostiju, tvorjáščiji slóvo jehó, uslýšati hlás slovés jehó. - Blahoslovíte Hóspoda vsjá síli jehó, * sluhí jehó tvorjáščiji vóľu jehó. -Blahoslovíte Hóspoda vsjá ďilá jehó, * na vsjácim mísťi vladýčestvija jehó, blahosloví dušé mojá Hóspoda.

Na vsjákom mísťi vladýčestvija jehó, * blahosloví dušé mojá Hóspoda.

Psalóm 142.

Hóspodi uslýši molítvu mojú, vnuší molénije mojé vo ístiňi tvojéj, * uslýši mjá v právďi tvojéj. - I ne vnídi v súd s rabóm tvojím, * jáko ne opravdítsja préd tobóju vsják živýj. - Jáko pohná vráh dúšu mojú, * smiríl jésť v zémľu živót mój. - Posadíl mjá jésť v témnych, jáko mértvyja víka, * i uný vo mňí dúch mój: vo mňí smjatésja sérdce mojé. - Pomjanúch dní drévnija: poučíchsja vo vsích ďíľich tvojích, * v tvorénijich rukú tvojéju poučáchsja. - Vozďích k tebí rúci mojí, * dušá mojá jáko zémľa bezvódnaja tebí. - Skóro uslýši mjá, Hóspodi, * isčezé dúch mój. - Ne otvratí licá tvojehó ot mené, * i upodóbľusja nizchoďáščym v róv. - Slýšanu sotvorí mňí zaútra mílosť tvojú, * jáko na ťá upovách. - Skaží mňí, Hóspodi, púť, v óň že pojdú, * jáko k tebí vzjách dúšu mojú. - Izmí mjá ot vráh mojích, Hóspodi, k tebí pribihóch,* naučí mjá tvoríti vóľu tvojú, jáko tý jesí Bóh mój. - Dúch tvój blahíj nastávit mjá na zémľu právu, * ímene tvojehó rádi, Hóspodi, živíši mjá právdoju tvojéju. - Izvedéši ot pečáli dúšu mojú, * i mílostiju tvojéju potrebíši vrahí mojá. - I pohubíši vsjá stužájuščyja duší mojéj, * jáko áz ráb tvój jésm.

Uslýši mjá, Hóspodi, v právďi tvojéj, * i ne vnídi v súd s rabóm tvojím.

Dúch tvój blahíj, * nastávit mjá na zémľu právu.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Bóh Hóspoď i javísja nám, blahoslovén hrjadýj vo ímja Hóspodne. (4. hlas)

Stích: Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, jáko vo víki mílosť jehó.

Stích: Obyšédše obydóša mjá i ímenem Hóspodnim protivľáchsja ím.

Stích: Ne umrú, no žív búdu i povím ďilá Hóspodňa.

Stích: Kámeň, jehóže nebrehóša ziždúščiji, séj býsť vo hlavú úhla: ot Hóspoda býsť séj i jésť díven v očesích nášich.

Tropár, hlás 4: Dnés blahovírniji ľúdije svítlo prázdnujem, osiňájemi tvojím, Bohomáti, prišéstvijem, i k tvojemú vzirájušče prečístomu óbrazu, umíľno hlahólem: pokrýj nás čestným tvojím pokróvom, i izbávi nás ot vsjákaho zlá, moľášči Sýna tvojehó Christá Bóha nášeho, spastí dúšy náša. Tríždy.

Ornament

Psalóm 70

Na Ťá, Hóspodi, upovách, * da ne postyžúsja vo vík.

Právdoju Tvojéju izbávi mjá i izmí mjá, * prikloní ko mní úcho Tvojé i spasí mjá.

Búdi mí v Bóha zaščítiteľa i v místo krípko spastí mjá, * jáko utverždénije mojé i pribížišče mojé jesí Tý.

Bóže mój, izbávi mjá iz rukí hríšnaho, * iz rukí zakonoprestúpnaho i obíďaščaho,

jáko Tý jesí terpínije mojé, Hóspodi, * Hóspodi, upovánije mojé ot júnosti mojejá.

V Tebí utverdíchsja ot utróby, ot čréva mátere mojejá Tý jesí mój pokrovíteľ: * o Tebí pínije mojé výnu.

Jáko čúdo bých mnóhim, * i Tý pomóščnik mój krípok.

Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija, jáko da vospojú slávu Tvojú, * vés déň velikoľípije Tvojé.

Ne otvérži mené vo vrémja stárosti, * vnehdá oskuďiváti kríposti mojéj, ne ostávi mené.

Jáko ríša vrazí mojí mní, * i strehúščiji dúšu mojú soviščáša vkúpi,

hlahóľušče: Bóh ostávil jésť jehó, * poženíte i imíte jehó, jáko nísť izbavľájaj.

Bóže mój, ne udalísja ot mené, * Bóže mój, v pómošč mojú vonmí.

Da postyďátsja i isčéznut oklevetájuščiji dúšu mojú, * da oblekútsja v stúd i srám íščuščiji zlája mňí.

Áz že vsehdá vozupováju na Ťá * i priložú na vsjáku pochvalú Tvojú.

Ustá mojá vozvisťát právdu Tvojú, vés déň spasénije Tvojé, * jáko ne poznách knížnaja.

Vnídu v síľi Hospódni; * Hóspodi, pomjanú právdu Tebé jedínaho.

Bóže mój, ímže naučíl mjá jesí ot júnosti mojejá, * i do nýňi vozviščú čudesá Tvojá,

i dáže do stárosti i prestarénija, Bóže mój, ne ostávi mené, * dóndeže vozviščú mýšcu Tvojú ródu vsemú hrjadúščemu,

sílu Tvojú i právdu Tvojú, Bóže, dáže do výšnich, * jáže sotvoríl mí jesí velíčija. Bóže, któ podóben Tebí?

Jelíki javíl mí jesí skórbi mnóhi i zlý, i obráščsja oživotvoríl mjá jesí, * i ot bézdn zemlí vozvél mjá jesí.

Umnóžil jesí na mňí velíčestvije Tvojé, i obráščsja uťíšil mjá jesí, * i ot bézdn zemlí páki vozvél mjá jesí.

Í́bo áz ispovímsja Tebí v ľúdech, Hóspodi, v sosúďich psalómskich ístinu Tvojú, * Bóže, vospojú Tebí v húsľich, Svjátyj Izráilev.

Vozrádujeťisja ustňí mojí, jehdá vospojú Tebí, * i dušá mojá, júže jesí izbávil.

Ješčé že i jazýk mój vés déň poučítsja právďi Tvojéj, * jehdá postyďátsja i posrámjatsja íščuščiji zlája mní.

Ornament

Psalóm 71

Bóže, súd Tvój carévi dážď, * i právdu Tvojú sýnu carévu:

sudíti ľúdem Tvojím v právďi, * i níščym Tvojím v suďí.

Da vosprijímut hóry mír ľúdem, * i chólmi právdu.

Súdit níščym ľudskím, * i spasét sýny ubóhich i smirít klevetniká.

I prebúdet s sólncem, * i préžde luný róda rodóv.

Snídet jáko dóžď na runó, * i jáko kápľa, kápľuščaja na zémľu.

Vozsijáet vo dnéch jehó právda i mnóžestvo míra, * dóndeže otímetsja luná.

I obladájet ot mórja do mórja, * i ot rík do konéc vsélennyja.

Pred ním pripadút Jethiópľane, * i vrazí jehó pérsť polížut.

Cárije Tharsíjstiji i óstrovi dáry prinesút, * cárije Arávstiji i Savá dáry privedút;

i poklóňatsja jemú vsí cárije zémstiji, * vsí jazýcy porabótajut jemú.

Jáko izbávi níšča ot síľna, i ubóha, * jemúže ne bí pomóščnika.

Poščadít níšča i ubóha, * i dúšy ubóhich spasét:

ot líchvy i ot neprávdy izbávit dúšy ích, * i čéstno ímja jehó pred ními.

I žív búdet, i dástsja jemú ot zláta Aravíjska, * i pomóľatsja o ném výnu, vés déň blahoslovját jehó.

Búdet utverždénije na zemlí na versích hór, prevoznesétsja páče Livána plód jehó: * i procvitút ot hráda jáko travá zemnája.

Búdet ímja jehó blahoslovéno vo víki, * préžde sólnca prebyvájet ímja jehó,

i blahoslovjátsja v ném vsjá koľína zemnája, * vsí jazýcy ublažát jehó.

Blahoslovén Hospóď Bóh Izráilev, * tvorjáj čudesá jedín.

I blahoslovéno ímja slávy Jehó vo vík i v vík víka, * i ispólnitsja slávy Jehó vsjá zemľá: búdi, búdi.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 72

Kóľ bláh Bóh Izráilev, * právym sérdcem.

Mojí že vmáľi ne podvižásťisja nózi: * vmáľi ne prolijášasja stopý mojá.

Jáko vozrevnovách na bezzakónnyja, * mír hríšnikov zrjá.

Jáko ňísť vosklonénija v smérti ích, * i utverždénija v ráňi ích.

V truďích čelovíčeskich ne súť, * i s čelovíki ne prijímut rán.

Sehó rádi uderžá já hordýňa ích do koncá: * oďíjašasja neprávdoju i nečéstijem svojím.

Izýdet jáko iz túka neprávda ích, * preidóša v ľubóv sérdca.

Pomýsliša i hlahólaša v lukávstvi, * neprávdu v vysotú hlahólaša.

Položíša na nebesí ustá svojá, * i jazýk ích préjde po zemlí.

Sehó rádi obraťátsja ľúdije mojí símo, * i dníje ispólneni obrjáščutsja v ních.

I ríša: káko uvíďi Bóh? * I ášče jésť rázum v Výšnem?

Sé, sijí hríšnicy i hobzújuščiji v vík, * uderžáša bohátstvo.

I rích: jedá vsúje opravdích sérdce mojé * i umých v nepovínnych rúci mojí?

I bých jázven vés déň, * i obličénije mojé na útrennich.

Ášče hlahólach, povím táko: * sé ródu synóv Tvojích, jemúže obiščáchsja.

I nepščevách razumíti: * sijé trúd jésť prédo mnóju,

dóndeže vnídu vo svjatílo Bóžije * i razumíju v posľídňaja ích.

Obáče za ľščénija ích položíl jesí ím zlája, * nizložíl jesí já, vnehdá razhorďíšasja.

Káko býša v zapusťínije? * Vnezápu isčezóša, pohibóša za bezzakónije svojé.

Jáko sónije vostajúščaho, Hóspodi, * vo hráďi Tvojém óbraz ích uničižíši.

Jáko razžžésja sérdce mojé, * i utróby mojá izminíšasja.

I áz uničižén i ne razumích, * skóten bých u Tebé.

I áz výnu s Tobóju, * uderžál jesí rúku desnúju mojú,

i sovítom Tvojím nastávil mjá jesí, * i so slávoju prijál mjá jesí.

Čtó bó mí jésť na nebesí? * I ot Tebé čtó voschoťích na zemlí?

Isčezé sérdce mojé i plóť mojá, Bóže sérdca mojehó, * i čásť mojá, Bóže, vo vík.

Jáko sé udaľájuščiji sebé ot Tebé pohíbnut; * potrebíl jesí vsjákaho ľuboďíjuščaho ot Tebé.

Mňí že priľipľátisja Bóhovi bláho jésť, polaháti na Hóspoda upovánije mojé, * vozvistíti mí vsjá chvalý Tvojá vo vraťích dščére Sióni.

Ornament

Psalóm 73

Vskúju, Bóže, otrínul jesí do koncá? * Razhnívasja járosť Tvojá na óvcy pážiti Tvojejá?

Pomjaní sónm Tvój, * jehóže sťažál jesí ispérva,

izbávil jesí žezlóm dostojánija Tvojehó, * horá Sión sijá, v néjže vselílsja jesí.

Vozdvíhni rúci Tvojí na hordýni ích v konéc, * jelíka lukávnova vráh vo svjaťím Tvojém.

I voschválišasja nenavíďaščiji Ťá posreďí prázdnika Tvojehó, * položíša známenija svojá, známenija, i ne poznáša,

jáko vo ischóďi prevýše; * jáko v dubrávi drevjáňi sikírami razsikóša

dvéri jeho vkúpi: * síčivom i oskórdom razrušíša í.

Vozžhóša ohném svjatílo Tvojé, * na zemlí oskverníša žilíšče ímene Tvojehó.

Ríša v sérdci svojém júžiki ích vkúpi: * prijdíte i ostávim vsjá prázdniki Bóžija ot zemlí.

Známenija ích ne víďichom: * ňísť ktomú proróka, i nás ne poznájet ktomú.

Dokóľi, Bóže, ponósit vráh? * Razdražít protívnyj ímja Tvojé do koncá?

Vskúju otvraščáješi rúku Tvojú * i desnícu Tvojú ot sredý ňídra Tvojehó v konéc?

Bóh že Cár náš préžde víka * soďíla spasénije posreďí zemlí.

Tý utverdíl jesí síloju Tvojéju móre, * Tý stérl jesí hlávy zmíjev v voďí.

Tý sokrušíl jesí hlavú zmíjevu, * dál jesí tohó brášno ľúdem Jethiópskim.

Tý rastórhl jesí istóčniki i potóki, * Tý izsušíl jesí ríki Ithámskija.

Tvój jésť déň, i Tvojá jésť nóšč: * Tý soveršíl jesí zarjú i sólnce.

Tý sotvoríl jesí vsjá preďíly zémli, * žátvu i vesnú Tý sozdál jesí já.

Pomjaní sijá: vráh ponosí Hóspodevi, * i ľúdije bezúmniji razdražíša ímja Tvojé.

Ne predážď zvirém dúšu, ispovídajuščusja Tebí, * dúš ubóhich Tvojích ne zabúdi do koncá.

Prízri na zavít Tvój, * jáko ispólnišasja pomračénniji zemlí domóv bezzakónij.

Da ne vozvratítsja smirénnyj posrámlen, * níšč i ubóh voschválita ímja Tvojé.

Vostáni, Bóže, sudí prjú Tvojú, pomjaní ponošénije Tvojé, * jéže ot bezúmnaho vés déň.

Ne zabúdi hlása molítvennik Tvojích, * hordýňa nenavíďaščich Ťá vzýde výnu.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 74

Ispovímysja Tebí, Bóže, ispovímysja Tebí, * i prizovém ímja Tvojé; povím vsjá čudesá Tvojá.

Jehdá prijímu vrémja, * Áz pravotý vozsuždú.

Rastájasja zemľá i vsí živúščiji na néj, * Áz utverdích stolpý jejá.

Rích bezzakónnujuščym, ne bezzakónnujte: * i sohrišájuščym, ne voznosíte róha,

ne vozdvizájte na vysotú róha vášeho, * i ne hlahólite na Bóha neprávdu:

jáko nižé ot ischód, nižé ot západ, * nižé ot pustých hór.

Jáko Bóh sudijá jésť: * sehó smirjáet, i sehó voznósit.

Jáko čáša v rucí Hospódni, * viná nerastvoréna ispólň rastvorénija,

i ukloní ot sejá v sijú: obáče dróždije jehó ne istoščísja, * ispijút vsí hríšniji zemlí.

Áz že vozrádujusja v vík, * vospojú Bóhu Jákovľu:

i vsjá róhi hríšnych slomľú, * i voznesétsja róh právednaho.

Ornament

Psalóm 75

Vídom vo Judéji Bóh: * vo Izraíli vélije ímja Jehó.

I býsť v míri místo Jehó * i žilíšče Jehó v Sijóňi.

Támo sokruší kríposti lukóv, * orúžije i méč i bráň.

Prosviščáješi Tý dívno * ot hór víčnych.

Smjatóšasja vsí nerazúmniji sérdcem: usnúša snóm svojím, * i ničtóže obritóša vsí múžije bohátstva v rukách svojích.

Ot zapreščénija Tvojehó, Bóže Jákovľ, * vozdrimáša vsédšiji na kóni.

Tý strášen jesí, i któ protivostánet Tebí? * Ottóľi hňív Tvój.

S nebesé slýšan sotvoríl jesí súd: * zemľá ubojásja, i umolčá,

vnehdá vostáti na súd Bóhu, * spastí vsjá krótkija zemlí.

Jáko pomyšlénije čelovíčeskoje ispovístsja Tebí: * i ostánok pomyšlénija prázdnujet Tí.

Pomolítesja i vozdadíte Hóspodevi Bóhu nášemu. * Vsí íže ókrest Jehó prinesút dáry,

strášnomu i otjémľuščemu dúchi kňazéj, * strášnomu páče caréj zemných.

Ornament

Psalóm 76

Hlásom mojím ko Hóspodu vozzvách, * hlásom mojím k Bóhu, i vňát mí.

V déň skórbi mojejá Bóha vzyskách rukáma mojíma, * nóščiju pred Ním, i ne preľščén bých; otvéržesja uťíšitisja dušá mojá.

Pomjanúch Bóha i vozveselíchsja, * pohlumľáchsja i malodúšestvovaše dúch mój.

Predvarísťi stražbý óči mojí: * smjatóchsja i ne hlahólach.

Pomýslich dní pérvyja, * i ľíta víčnaja pomjanúch, i poučáchsja:

nóščiju sérdcem mojím hlumľáchsja, * i tužáše dúch mój:

Jedá vo víki otrínet Hospóď, * i ne priložít blahovolíti pákí

Ilí do koncá mílosť Svojú otsičét? * Skončá hlahól ot róda v ród.

Jdá zabúdet uščédriti Bóh? * Ilí udéržit vo hňívi Svojém ščedróty Svojá?

I rích: nýňi načách, * sijá izmína desnícy Výšňaho.

Pomjanúch ďilá Hospódňa, * jáko pomjanú ot načála čudesá Tvojá,

i poučúsja vo vsích ďíľich Tvojích, * i v načinánijich Tvojích pohlumľúsja.

Bóže, vo svjaťím púť Tvój: * któ Bóh vélij jáko Bóh náš?

Tý jesí Bóh tvorjáj čudesá: * skazál jesí v ľúdech sílu Tvojú,

izbávil jesí mýšceju Tvojéju ľúdi Tvojá, * sýny Jákovli i Jósifovy.

Víďiša Ťá vódy, Bóže, * víďiša Ťá vódy, i ubojášasja: smjatóšasja bézdny,

mnóžestvo šúma vód, hlás dáša óblacy, * íbo stríly Tvojá prechóďat.

Hlás hróma Tvojehó v kolesí, osvitíša mólnija Tvojá vselénnuju: * podvížesja i trépetna býsť zemľá.

V móri putijé Tvojí, i stezí Tvojí v vodách mnóhich, * i sľidý Tvojá ne poznájutsja.

Nastávil jesí jáko óvcy ľúdi Tvojá * rukóju Mojséovoju i Aaróneju.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

po 1-m stichoslóviji, sidálen,

hlás 3: Božéstvennymi sijánii ánheľskich vójinstv obstupájema, i s čínmi prorók i apóstol, čéstno slúžbu prijémľušči, jáko Máti Bóžija, posití nás tvojích ráb, moľášči Christá Bóha nášeho, darováti nám véliju mílosť.

Sláva, i nýňi, tójže. Božéstvennymi sijánii ánheľskich vójinstv obstupájema, i s čínmi prorók i apóstol, čéstno slúžbu prijémľušči, jáko Máti Bóžija, posití nás tvojích ráb, moľášči Christá Bóha nášeho, darováti nám véliju mílosť.

Ornament

Psalóm 77

Vnemlíte, ľúdije mojí, zakónu mojemú, * prikloníte úcho váše vo hlahóly úst mojích.

Otvérzu v prítčach ustá mojá, * proviščáju hanánija ispérva.

Jelíka slýšachom i poznáchom já, * i otcý náši povídaša nám:

ne utaíšasja ot čád ích v ród ín, vozvišájušče chvalý Hospódni * i síly Jehó, i čudesá Jehó, jáže sotvorí.

I vozdvíže sviďínije vo Jákovi, i zakón položí vo Izráili: * jelíka zapovída otcém nášym, skazáti já synovóm svojím,

jáko da poznájet ród ín, sýnove roďáščijisja, * i vostánut i povíďat já synovóm svojím:

da položát na Bóha upovánije svojé, * i ne zabúdut ďíl Bóžijich, i zápovidi Jehó vzýščut.

Da ne búdut jákože otcý ích, ród stroptív i preohorčevájaj, * ród íže ne isprávi sérdca svojehó, i ne uvíri s Bóhom dúcha svojehó.

Sýnove Jefrémli naľacájušče i striľájušče lúki, * vozvratíšasja v déň bráni:

ne sochraníša zavíta Bóžija, * i v zakóňi Jehó ne voschoťíša chodíti.

I zabýša blahoďijánija Jehó, * i čudesá Jehó, jáže pokazá ím

pred otcý ích, jáže sotvorí čudesá * v zemlí Jehípetsťij, na póli Taneósi.

Razvérze móre, i provedé ích, * predstávi vódy jáko mích.

I nastávi já óblakom vo dní, * i vsjú nóšč prosviščénijem ohňá.

Razvérze kámeň v pustýni, * i napojí já jáko v bézdni mnózi,

i izvedé vódu iz kámene, * i nizvedé jáko ríki vódy.

I priložíša ješčé sohrišáti Jemú, * preohorčíša Výšňaho v bezvódňij;

i iskusíša Bóha v serdcách svojích, * voprosíti brášna dušám svojím.

I klevetáša na Bóha, i ríša: * jedá vozmóžet Bóh uhotóvati trapézu v pustýni?

Ponéže porazí kámeň, i potekóša vódy, i potócy navodníšasja: * jedá i chľíb móžet dáti, ilí uhotóvati trapézu ľúdem Svojím?

Sehó rádi slýša Hospóď i prizrí: * i óhň vozhorísja vo Jákovi, i hňív vzýde na Izráiľa,

jáko ne vírovaša Bóhovi, * nižé upováša na spasénije Jehó.

I zapovída oblakóm svýše, * i dvéri nebesé otvérze,

i odoždí ím mánnu jásti, * i chľíb nebésnyj dadé ím.

Chľíb ánheľskij jadé čelovík, * brášno poslá ím do sýtosti.

Vozdvíže júh s nebesé, * i navedé síloju Svojéju líva,

i odoždí na ňá jáko prách plóti, * i jáko pesók morskíj ptícy pernáty.

I napadóša posreďí stána ích, * ókrest žilíšč ích.

I jadóša i nasýtišasja ziló, * i želánije ích prinesé ím.

Ne lišíšasja ot želánija svojehó: * ješčé brášnu súšču vo usťích ích:

i hňív Bóžij vzýde na ňá, i ubí množájšaja ích, * i izbránnym Izráilevym zapját.

Vo vsích sích sohrišíša ješčé, * i ne vírovaša čudesém Jehó.

I isčezóša v sujeťí dníje ích, * i ľíta ích so tščánijem.

Jehdá ubiváše já, tohdá vzyskáchu Jehó, * i obraščáchusja, i útrenevachu k Bóhu:

i pomjanúša, jáko Bóh pomóščnik ím jésť, * i Bóh Výšnij izbáviteľ ím jésť.

I vozľubíša Jehó ustý svojími, * i jazýkom svojím solháša Jemú:

sérdce že ích ne bí právo s Ním, * nižé uvírišasja v zavíťi Jehó.

Tójže jésť ščédr, i očístit hrichí ích, i ne rastlít, * i umnóžit otvratíti járosť Svojú, i ne razžžét vsehó hňíva Svojehó.

I pomjanú, jáko plóť súť, * duch choďáj i ne obraščájajsja.

Koľkráty preohorčíša Jehó v pustýni, * prohňívaša Jehó v zemlí bezvódňij?

I obratíšasja, i iskusíša Bóha, * i Svjatáho Izráileva razdražíša,

i ne pomjanúša rukí Jehó v déň, * vóňže izbávi já iz rukí oskorbľájuščaho,

jákože položí vo Jehípťi známenija Svojá, * i čudesá Svojá na póli Taneósi,

i prelóži v króv ríki ích, * i istóčniki ích, jáko da ne pijút.

Poslá na ňá pésija múchi * i pojadóša já: i žáby, i rastlí já.

I dadé rží plodý ích, * i trudý ích pruhóm.

Ubí hrádom vinohrády ích, * i černíčije ích slánoju,

i predadé hrádu skotý ích, * i imínije ích ohňú.

Poslá na ňá hňív járosti Svojejá, * járosť i hňív i skórb, poslánije ánhely ľútymi.

Putesotvorí stezjú hňívu Svojemú, i ne poščaďí ot smérti dúš ích: * i skotý ích v smérti zakľučí,

i porazí vsjákoje pervoródnoje v zemlí Jehípetsťij, * načátok vsjákaho trudá ích v selénijich Chámovych.

I vozdvíže jáko óvcy ľúdi Svojá, * i vozvedé já jáko stádo v pustýni,

i nastávi já na upovánije, * i ne ubojášasja, i vrahí ích pokrý móre.

I vvedé já v hóru svjatýni Svojejá, * hóru sijú, júže sťažá desníca Jehó.

I izhná ot licá ích jazýki, i po žrébiju dadé ím [zémľu] úžem žrebodajánija, * i vselí v selénijich ích koľína Izráileva.

I iskusíša i preohorčíša Bóha Výšňaho, * i sviďínij Jehó ne sochraníša,

i otvratíšasja, i otverhóšasja, * jákože i otcý ích, prevratíšasja v lúk razvraščén,

i prohňívaša Jehó v chólmich svojích * i vo istukánnych svojích razdražíša Jehó.

Slýša Bóh i prezrí, * i uničiží ziló Izráiľa,

i otrínu skíniju Silómskuju, * selénije, jéže vselísja v čelovícich.

I predadé v pľín kríposť ích, * i dobrótu ích v rúki vrahóv,

i zatvorí vo orúžiji ľúdi Svojá, * i dostojánije Svojé prezrí.

Júnošy ích pojadé óhň, * i ďívy ích ne osítovany býša;

svjaščénnicy ích mečém padóša, * i vdóvicy ích ne oplákany búdut.

I vostá jáko spjá Hospóď, * jáko sílen i šúmen ot viná,

i porazí vrahí Svojá vspjáť, * ponošénije víčnoje dadé ím.

I otrínu selénije Jósifovo, * i koľíno Jefrémovo ne izbrá,

i izbrá koľíno Júdovo, * hóru Sióňu, júže vozľubí,

i sozdá jáko jedinoróha svjatílišče Svojé, * na zemlí osnová í v vík.

I izbrá Davída rabá Svojehó, * i vospriját jehó ot stád óvčich.

Ot doílic poját jehó pastí Jákova rabá Svojehó * i Izráiľa dostojánije Svojé.

I upasé já v nezlóbiji sérdca svojehó, * i v rázumich rukú svojéju nastávil já jésť.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm Asáfu, 78

Bóže, priidóša jazýcy v dostojánije Tvojé, * oskverníša chrám svjatýj Tvój,

položíša Jerusalím jáko ovóščnoje chranílišče, položíša trúpija ráb Tvojích brášno ptícam nebésnym, * plóti prepodóbnych Tvojích zvirém zemným.

Prolijáša króv ích jáko vódu ókrest Jerusalíma, * i ne bí pohrebájaj.

Býchom ponošénije sosídom nášym, * podražnénije i poruhánije súščym ókrest nás.

Dokóľi, Hóspodi, prohňívaješisja do koncá? * Razžžétsja jáko óhň rvénije Tvojé?

Proléj hňív Tvój na jazýki ne znájuščyja Tebé, * i na cárstvija, jáže ímene Tvojehó ne prizváša,

jáko pojadóša Jákova, * i místo jehó opustošíša.

Ne pomjaní nášich bezzakónij pérvych: * skóro da predvarját ný ščedróty Tvojá, Hóspodi, jáko obniščáchom ziló.

Pomozí nám, Bóže, Spasíteľu náš, slávy rádi ímene Tvojehó, Hóspodi, * izbávi ný, i očísti hrichí náša ímene rádi Tvojehó.

Da ne kohdá rekút jazýcy, hďí jésť Bóh ích? * i da uvístsja vo jazýcich pred očíma nášima otmščénije króve ráb Tvojích prolitýja.

Da vnídet pred Ťá vozdychánije okovánnych, * po velíčiju mýšcy Tvojejá snabdí sýny umerščvlénnych.

Vozdážď sosídom nášym sedmeríceju v ňídro ích ponošénije ích, * ímže ponosíša Ťá, Hóspodi.

Mý že, ľúdije Tvojí i óvcy pážiti Tvojejá, ispovímysja Tebí, Bóže, * vo vík, v ród i ród vozvistím chvalú Tvojú.

Ornament

Psalóm 79

Pasýj Izráiľa vonmí, nastavľájaj jáko ovčá Jósifa; * Siďáj na Cheruvímich javísja

pred Jefrémom i Benijamínom, i Manassíjem; * vozdvíhni sílu Tvojú, i priidí vo jéže spastí nás.

Bóže, obratí ný, * i prosvití licé Tvojé, i spasémsja.

Hóspodi Bóže síl, * dokóľi hňívaješisja na molítvu ráb Tvoích

Napitáješi nás chľíbom sléznym, * i napoíši nás slezámi v míru.

Položíl jesí nás v prerikánije sosídom nášym, * i vrazí náši podražníša ný.

Hóspodi Bóže Síl, obratí ný, * i prosvití licé Tvojé, i spasémsja.

Vinohrád iz Jehípta prenésl jesí, * izhnál jesí jazýki, i nasadíl jesí í.

Putesotvoríl jesí pred ním, * i nasadíl jesí korénija jehó, i ispólni zémľu.

Pokrý hóry síň jehó, * i vítvija jehó kédry Bóžija;

prostré rózhi jehó do mórja, * i dáže do rík ótrasli jehó.

Vskúju nizložíl jesí oplót jehó, * i obimájut í vsí mimochoďáščiji putém?

Ozobá í vépr ot dubrávy, * i ujedinénnyj dívij pojadé í.

Bóže síl, obratísja úbo, i prízri s nebesé i vížď, * i posití vinohrád séj,

i soverší í, jehóže nasadí desníca Tvojá, * i na sýna čelovíčeskaho, jehóže ukripíl jesí Sebí.

Požžén ohném i raskópan, * ot zapreščénija licá Tvojehó pohíbnut.

Da búdet ruká Tvojá na múža desnícy Tvojejá, i na sýna čelovíčeskaho, * jehóže ukripíl jesí Sebí,

i ne otstúpim ot Tebé; oživíši ný, i ímja Tvojé prizovém.

Hóspodi Bóže Síl, obratí ný, * i prosvití licé Tvojé, i spasémsja.

Ornament

Psalóm Asáfu, 80

Rádujtesja Bóhu, pomóščniku nášemu, * vosklíknite Bóhu Jákovľu,

priimíte psalóm i dadíte timpán, * psaltír krásen s húsľmi,

vostrubíte v novomísjačii trubóju, * vo blahoznamenítyj déň prázdnika vášeho,

jáko poveľínije Izráilevi jésť, * i suďbá Bóhu Jákovľu.

Sviďínije vo Jósifi položí jé, vnehdá izýti jemú ot zemlí Jehípetskija, * jazyká jehóže ne víďaše uslýša.

Otját ot brémene chrebét jehó, * rúci jehó v koší porabótasťi.

V skórbi prizvál Mjá jesí, i izbávich ťá, * uslýšach ťá v tájňi búrňi, iskusích ťá na voďi prerikánija.

Slýšite, ľúdije mojí, i zasviďíteľstvuju vám, * Izráiľu, ášče poslúšaješi Mené.

Ne búdet Tebí bóh nóv, * nižé pokloníšisja bóhu čuždému.

Áz bo jésm Hospóď Bóh tvój, izvedýj ťá ot zemlí Jehípetskija, * razširí ustá Tvojá, i ispólňu já.

I ne poslúšaša ľúdije mojí hlása Mojehó, * i Izráiľ ne vňát Mí:

i otpustích já po načinánijem serdéc ích, * pójdut v načinánijich svojích.

Ášče býša ľúdije Mojí poslúšali Mené, * Izráiľ ášče by v putí Mojá chodíl,

ni o česóm že úbo vrahí jehó smiríl bých, * i na oskorbľájušyja ích vozložíl bých rúku Mojú.

Vrazí Hospódni solháša Jemú, * i búdet vrémja ích vo vík.

I napitá ích ot túka pšeníčna, * i ot kámene méda nasýti ích.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm Asáfu, 81

Bóh stá v sónmi bohóv, * posreďí že bóhi razsúdit.

Dokóľi súdite neprávdu, * i líca hríšnikov prijémlete?

Sudíte síru i ubóhu, * smiréna i níšča opravdájte.

Izmíte níšča i ubóha, * iz rukí hríšniči izbávite jehó.

Ne poznáša, nižé urazumíša, vo ťmí chóďat: * da podvížatsja vsjá osnovánija zemlí.

Áz rích: bózi jesté, * i sýnove Výšňaho vsí.

Vý že jáko čelovícy umirájete, * i jáko jedín ot kňazéj pádajete.

Voskresní, Bóže, sudí zemlí: * jáko Tý nasľídiši vo vsích jazýcich.

Ornament

Psalóm 82

Bóže, któ upodóbitsja Tebí? * Ne premolčí nižé ukrotí, Bóže.

Jáko sé vrazí Tvoí vozšumíša, * i nenavíďaščiji Ťá vozdvihóša hlavú.

Na ľúdi Tvojá lukávnovaša vóleju, * i soviščáša na svjatýja Tvojá.

Ríša: prijdíte i potrebím já ot jazýk, * i ne pomjanétsja ímja Izráilevo ktomú.

Jáko soviščáša jedinomyšlénijem vkúpi, * na Ťá zavít zaviščáša:

selénija Iduméjska, * i Ismáilite, Moáv i Ahárjane:

Hevál i Ammón, i Amalík, * inopleménnicy s živúščimi v Tíri,

íbo i Assúr priíde s ními, * býša v zastuplénije synovóm Lótovym.

Sotvorí ím jáko Madijámu i Sisári, * jáko Javímu v potóci Kíssovi.

Potrebíšasja vo Ajendóri, * býša jáko hnój zemnýj.

Položí kňázi ích, jáko Oríva i Zíva, i Zevéja * i Salmána, vsjá kňázi ích,

íže ríša: da nasľídim sebí * svjatílišče Bóžije.

Bóže mój, položí já jáko kólo, * jáko trósť pred licém vítra.

Jáko óhň popaľájaj dubrávy, * jáko plámeň požihájaj hóry,

táko poženéši já búreju Tvojéju, * i hňívom Tvoím smjatéši já.

Ispólni licá ích bezčéstija, * i vzýščut ímene Tvojehó, Hóspodi.

Da postyďátsja i smjatútsja vo vík víka, * i posrámjatsja i pohíbnut.

I da poznájut, jáko ímja Tebí Hospóď, * Tý jedín výšnij po vséj zemlí.

Ornament

Psalóm 83

Kóľ vozľúblenna selénija Tvojá, * Hóspodi síl!

Želájet i skončavájetsja dušá mojá vo dvorý Hospódni, * sérdce mojé i plóť mojá vozrádovastasja o Bózi žívi.

Íbo ptíca obríte sebí chráminu, i hórlica hňizdó sebí, iďíže položít ptencý svojá; * oltarí Tvojá, Hóspodi Síl, Carjú mój i Bóže mój.

Blažéni živúščiji v domú Tvojém, * vo víki vikóv voschváľat Ťá.

Blažén múž, jemúže jésť zastuplénije jehó u Tebé; * voschoždénija v sérdci svojém položí,

vo judóľ plačévnuju, v místo jéže položí, * íbo blahoslovénije dást Zakonopolahájaj.

Pójdut ot síly v sílu: * javítsja Bóh bohóv v Sióňi.

Hóspodi Bóže Síl, uslýši molítvu mojú, * vnúši, Bóže Iákovľ.

Zaščítniče náš, vížď, Bóže, * i prízri na licé christá Tvojehó.

Jáko lúčše déň jedín vo dvórich Tvojích páče týsjašč: * izvólich primetátisja v domú Bóha mojehó páče, nežé žíti mí v selénijich hríšničich.

Jáko mílosť i ístinu ľúbit Hospóď, Bóh blahodáť i slávu dást, * Hospóď ne lišít blahích choďáščich nezlóbijem.

Hóspodi Bóže síl, * Blažén čelovík upovajáj na Ťá.

Ornament

Psalóm 84

Blahovolíl jesí, Hóspodi, zémľu Tvojú, * vozvratíl jesí pľin Jákovľ:

ostávil jesí bezzakónija ľudéj Tvojích, * pokrýl jesí vsjá hrichí ích.

Ukrotíl jesí vés hňív Tvój, * vozvratílsja jesí ot hňíva járosti Tvojejá.

Vozvratí nás, Bóže spasénij nášich, * i otvratí járosť Tvojú ot nás.

Jedá vo víki prohňívaješisja na ný? * ilí prostréši hňív Tvój ot róda v ród?

Bóže, Tý obráščsja oživíši ný, * i ľúdije Tvoí vozveseľátsja o Tebí.

Javí nám, Hóspodi, mílosť Tvojú, * i spasénije Tvojé dážď nám.

Uslýšu, čtó rečét o mňí Hospóď Bóh: jáko rečét mír na ľúdi Svojá, i na prepodóbnyja Svojá, * i na obraščájuščyja serdcá k Nemú.

Obáče blíz bojáščichsja Jehó spasénije Jehó, * vselíti slávu v zémľu nášu.

Mílosť i ístina sritósťisja, * právda i mír oblobyzástasja.

Ístina ot zemlí vozsijá, * i právda s nebesé priníče,

íbo Hospóď dást bláhosť, * i zemľá náša dást plód svój.

Právda pred Ním predídet, * i položít v púť stopý svojá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Diákon: Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Boh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Po 2-m stichoslóviji sidálen,

hlás 6: Bezpomóščnym kríposť tý voístinnu, prečístaja Bohomáti, otsjúdu smirénniji tobóju vozvyšájemsja, o tebí vysóci deržímsja: vsím tý jesí pokróv i k Bóhu chodátaica.

Sláva, i nýňi: tójže. Bezpomóščnym kríposť tý voístinnu, prečístaja Bohomáti, otsjúdu smirénniji tobóju vozvyšájemsja, o tebí vysóci deržímsja: vsím tý jesí pokróv i k Bóhu chodátaica.

Polijelej:

Chvalíte imja Hospódne, alliluja, chvalíte rabý Hóspoda. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Stojáščíi v chrami Hóspodni, v dvorích dómu Bóha nášeho. – Alliluja, alliluja, alliluja.

Hóspodi, imja tvojé vo viki, í pámjať tvojá v rod i rod. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Blahoslovén Hóspoď ot Sióna, žívyj v Jerusalími. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Ispovídajtesja Hospodevi jáko bláh, alliluja, jáko v viki mílosť jehó. - Alliluja, alliluja.

Utverdívšemu zémľu na vodách, alliluja, jáko v víki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Rukóju krípkoju í mýšceju vysókoju, alliluja, jáko vo víki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Ispovídajtesja Bóhu nebesnómu, alliluja, jáko vo viki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Po polijeléji

Veličánije: Veličájem ťá presvjatája Ďívo, i čtem Pokróv ó čestnýj, ťá bo na vozdúsi viďí sjatýj Andréj, za ný Christú moláščujusja.

Živýj v pomošči Výšňaho, v króvi Bóha nebésnaho vodvorítsja.

Pleščmá Svoíma osínit Ťa, i pod kriľí Jehó naďíješisja.

Jáko skrý mjý v króvi Svojem, v déň zlá mojehó pokrý mjá.

Synóve že čelovíčestií v króvi krilú Tvojeju naďijutsja.

Projdú v místo króva dívna, dáže do dómu Bóžija.

I rich: kto dasť mi kriľí jáko holubíňi, i poleščú i počíju.

Jáko na Ťa upová dušá mojá, í na síň krilú Tvojeju naďíjusja.

Dolhotóju dníj ispólňu jehó, i jávľú jemú spasénije mojé.

Sláva: i nýňi: Alliluja, alliluja, allilúja. Sláva tebí Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Diákon: Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej: Jáko svjatísja i proslávisja prečestnóje i velikoľípoje ímja tvojé, Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

sidálen, hlás 4: Jáko drévňaho voístinnu prečestňíje kivóta, tvój prečestnýj omofór, páče iléktra prosviščájasja, ne veščéstvenňi, no duchóvňi, netľínnymi tvojími prečístymi rukámi prostirájem, sobľudájet mílostivno čestvújuščich blahoukrašénnyj prázdnik tvojehó pokróva, Vladýčice, v óňže sošédšesja usérdno prázdnujem.

Sláva, i nýňi, tójže. Jáko drévňaho voístinnu prečestňíje kivóta, tvój prečestnýj omofór, páče iléktra prosviščájasja, ne veščéstvenňi, no duchóvňi, netľínnymi tvojími prečístymi rukámi prostirájem, sobľudájet mílostivno čestvújuščich blahoukrašénnyj prázdnik tvojehó pokróva, Vladýčice, v óňže sošédšesja usérdno prázdnujem.

V prazniky stepena hlás 4.

Antifon 1. Ot júnosti mojá mnóhija bórjut mja strásti: no sam mja zastupí, i spasí Spase moj.

Nenavíďaščii Sióna, postydítesja ot Hóspoda, jáko travá bo ohném búdete izsóchše.

Sláva: Svjatým Dúchom vsjáka dušá žívitsja, i čistotóju vozvyšájetsja, svitľíjetsja trójčeskim jedínstvom, svjaščennotájňi.

I nýňi: Svjatým Dúchom tóčatsja blahodátnyja struji, napajájušče vsjaku tvár ko ožívléniju.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokímen, hlás 4: Pomjanú ímja tvojé vo vsjákom róďi i róďi.

Stích: Licú tvojemú pomóľatsja bohátiji ľúdstiji.

Jeréj: Hóspodu pomolímsja.

Lík: Hóspodi pomíluj.

Jeréj: Jáko svjat jesí, Bóže naš, i v svjatých počiváješi, i tebí slávu vozsylajem, Otcú, i Sýnu, i svjatomu Duchu, nýňi i prísno i v viki vikov.

Lík: Amíň.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

Stich: Chvalíte Bóha v svjatých jehó, chvalíte jehó v utverždénii síly jehó.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

O jéže spodobitisja nam slýšaniju svjatáho jevanhelija, mirom Hóspoda Bóha molim.

Lík: Hóspodi pomílu. (3x)

Mír vsím.

I duchovi tvojemú.

Ot Luki svjatáho jevanhéllija čténije:

Sláva tebí, Hóspodi, sláva tebí.

Vónmim: Čerez toty dňi Marija vstala i ponahľala sja do judovoho mista na verchoviňi. Vošla do domu Zachariji i pozdravkala Jelisaveťi. Jak Jelisaveta začula pozdravkaňa Mariji, od radosti porušalo sja ďiťatko v jej utrobi, a ona sja napovnila Svjatym Duchom. Holosno povila: „Ty blahoslovlena spomidži žen, a plod tvojoj utroby je blahoslovlenyj. Odky mam totu česť, že mati mojoho Hospoda prišla ku mi? Bo smoť, jak mij sluch začuv tvoje pozdravkaňa, od radosti sja porušalo ďiťatko v mojij utrobi. A blažena, kotra uvirila, bo spovniť sja toto, što jej bylo rečene od Hospoda.“ Marija odpovila: „Veličať moja duša Hospoda. i raduje sja mij duch v Bohu, mojim Spasiteľovi, bo posmotriv na pokoru svojoj služebňici. A smoť, od teper mene buduť blahosloviti všytky pokoľiňa. Bo velike ďilo mi zrobiv Silnyj. Joho imja je svjate Marija zistala u Jelisavety das tri misjaci a (poťim) vernula sja do svoho domu.

Sláva tebí, Hóspodi, sláva tebí.

Psalóm 50.

Pomíluj mja, Bóže, * po velícij mílosti tvojéj. - I po mnóžestvu ščedrót tvojích * očísti bezzakónije mojé. - Najpáče omýj mja ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mja. - Jáko bezzakónije mojé az znáju, * i hrich moj predomnóju jesť výnu. - Tebí jedínomu sohriších i lukávoje pred tobóju sotvorích, * jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, i pobidíši vnehdá sudíti ti. - Se bo v bezzakónijich začát jesm, * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Se bo ístinu vozľubíl jesí: * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mi jesí. - Okropíši mja yssópom i očíščusja, * omýješi mja, i páče sňíha obíľusja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrich mojích: * i vsja bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňi, Bóže, * i duch prav obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne ottimí ot mené. - Vozdážď mi rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom vladýčnym utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mja ot krovéj, Bóže, Bóže, spasénija mojehó: * vozrádujetsja jazýk moj právďi tvojéj. - Hóspodi ustňí mojí otvérzeši,* i ustá mojá vozvisťát chválu tvojú. - Jáko ašče by voschoťíl jesí žértvy dal bych úbo, * vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu duch sokrušén: * sérdca sokrušénna i smirénna Boh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da soziždutsja sťíny Jerusalímskija. Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožžehajémaja, * tohdá vozložát na oltár tvoj telcý.

Sláva, hlás 6. Molítvami svjatých apóstol, Mílostive, očísti mnóžestvo sohrišénij nášych.

I nýňi: Mólitv rádi Prečístyja Bohoródicy, Mílostive, očísti mnóžestvo sohrišénij nášych

Stich: Pomíluj mja, Bóže, po velícij mílosti tvojéj. I po mnóžestvu ščedrót tvojích očísti bezzakónije mojé.

Po 50-m psalmé stichíra, hlás 8: Srádujutsja s námi úmnaja vsjá činonačálija, duchóvno sovokúpľše čúvstvennyj lík, víďašče carícu i Vladýčicu vsích, mnohoiménňi vírnymi slávimu. Rádujutsja že i dúsi právednych, súščiji zrítelije viďínija, na vozdúsi molébno prostirájušču vsečestňíji svojí rúci, prosjášču umirénija míru i spasénija dúš nášich.

Jerej: Spasí, Bóže, ľúdi tvojá, i blahosloví dostojánije tvojé, posití mír tvoj mílostiju i ščedrótami, vozvýsi róh christiján pravoslávnych, i nizposlí na ný mílosti tvojá bohátyja, molítvami prečístyja Vladýčicy nášeja Bohoródicy i prisnoďívy Maríji; síloju čestnáho i životvorjáščaho Krestá, zastuplénmi nebésnych Síl bezplótnych, čestnáho i slávnaho proróka, predtéči i krestíteľa Joánna, svjatých slávnych i vsechváľnych Apóstol, i íže vo svjatých Otéc nášich i vseléňskich velíkich učítelej i svjatítelej: Vasílija Velíkaho, Hrihórija Bohoslóva i Joánna Zlatoústaho, Atanásija i Kyrílla, i íže vo svjatých otcá nášeho Nikolája Mýr Lykíjskich čudotvórca, svjatých slavjáňskich Apóstol Kyrílla i Metódija, i svjatáho svjaščenomúčenika Josafáta, svjatých, slávnych i dobropobídnych Múčenik, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, svjatých i právednych Bohootéc Joakíma i Ánny i prepodobných i bohonósnych otéc nášich Antónija i Teodósija Pečérskich, i svjatáho (jehóže jésť deň ilí chrám), i vsích Svjatých tvojích: mólim Ťa mnohomílostive Hóspodi, uslýši nás hríšnych moľáščichtisja, i pomíluj nás.

Lík: Hóspodi pomílu. (12x)

Vozhlas: Milostiju i ščedrótami i čelovikoľúbiijem jedinoródnaho Sýna tvojehó s nímže blaholslovén jesí so presvjatým i blahím i životvorjáščym tvojím Dúchom nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Kanón Bohoródicy na 12: irmós po dváždy.

Hlás 4. Písň 1.

irmós: Otvérzu ustá mojá, i napólňatsja dúcha, i slóvo otrýhnu caríci Máteri, i javľúsja svítlo toržestvúja, i vospojú rádujasja tojá čudesá.

S čínmi svjatých ánhel, i s sobóry prorók i apóstol, v slávi velícij, jáko Máti Bóžija dnés v cérkov všédši za christijány mólišisja, ot napásti i pečáli izbavľáješi vsjá, pokryvájušči tvojéju mílostiju.

Skíniju ťá Moiséj, i žézl Aarónov imenová: tý bo živótnoje drévo Christá procvilá jesí, k nemúže derznovénije imúšči, za ný čestvújuščyja ťá caríce, pomolísja, izbáviti nás ot vsjákaho zlá: da tvojehó pokróva prázdnik slávim.

Ne jáko pred kivótom drévle sobráv Davíd líki, ihrájet, no páče nýňi s čínmi svjatých pred tobóju tekúšče v cérkov, tebí kláňajuščesja hlahóľut: molí za čestvújuščyja ťá ľúdi, da tvój slávjašče pokróv, čéstno prázdnujem.

Pojút ťá Bohoródice, ánheľstiji číni, i slávjat patrijársi so svjatíteli, pred licém tí tekúšče v cérkov. S nímiže ťá tohdá svjatýj Andréj víďi za ný hríšnyja k Bóhu moľáščujusja pomílovati ľúdi, slávjaščyja tvojehó pokróva prázdnik.

Katavásia, irmós: Otvérzu ustá mojá, i napólňatsja dúcha, i slóvo otrýhnu caríci Máteri, i javľúsja svítlo toržestvúja, i vospojú rádujasja tojá čudesá.

Písň 3.

irmós: Tvojá pisnoslóvcy, Bohoródice, živýj i nezavístnyj istóčniče, lík sebí sovokúpľšyja duchóvno utverdí, v Božéstvenňij tvojéj slávi, vincév slávy spodóbi.

Klás prozjábšaja Božéstvennyj, jáko níva neoránnaja jávi. Rádujsja oduševlénnaja trapézo, chľíb živótnyj vmíščšaja. Rádujsja, živótnyja vodý istóčniče neistoščímyj, Vladýčice.

Tvojí rabí Vladýčice, v cérkvi tvojéj víroju predstojášče, tvojejá ožidájem mílosti: posití náše smirénije, i tvojím svjatým pokróvom zaščití ľúdi ot vsjákaho zlá.

Mnohoimenítaja Ďívo, proróki proobražená čéstno, íže tebí nýňi so ánhely slúžat. s nímiže o nás k Bóhu molísja, da tvojehó pokróva svjatýj déň rádujuščesja vsí svítlo prázdnujem.

Hedeón ťá runó proobrazí, na ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, k nemúže Bohoródice, molísja, pobídu dáti vójinstvu nášemu na vrahí, da jáko Madijámy nizložív, proslávit svjatýj tvój prázdnik.

Páče sólnečnych lúč, tvojím blistájuščim omofórom, osviščáješi cérkov i ľúdi, i tmú hrichóv nášich othóniši posiščénijem tvojím Bohoródice, k Sýnu tvojemú i Bóhu za ný moľáščisja.

Irmos: Tvojá pisnoslóvcy, Bohoródice, živýj i nezavístnyj istóčniče, lík sebí sovokúpľšyja duchóvno utverdí, v Božéstvenňij tvojéj slávi, vincév slávy spodóbi.

Po 3. Pisňi:

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jako Ty jesi Boh naš, i Tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Po 3-j písni sidálen,

hlás 5: Téplaja predstáteľnice i nepobidímaja, upovánije izvístnoje i nepostýdnoje, sťinó i pokróve i pristánišče pribihájuščym k tebí, prisnoďívo čístaja, Sýna tvojehó i Bóha molí so ánhely, umirénije dáti míru, i spasénije, i véliju mílosť.

Sláva, i nýňi, tójže. Téplaja predstáteľnice i nepobidímaja, upovánije izvístnoje i nepostýdnoje, sťinó i pokróve i pristánišče pribihájuščym k tebí, prisnoďívo čístaja, Sýna tvojehó i Bóha molí so ánhely, umirénije dáti míru, i spasénije, i véliju mílosť.

Písň 4.

irmós: Siďáj v slávi na prestóľi Božéstvá, vo óblaci léhci priíde Iisús prebožéstvennyj, netľínnoju dlániju, i spasé zovúščyja: sláva, Christé, síľi tvojéj.

Vo hlásich pínij, Ďívo, tebí vopijém vsepítaja: rádujsja, túčnaja horó, i usyrénnaja Dúchom. Rádujsja, svíščniče, i stámno mánnu nosjáščaja, uslaždájuščaja vsích blahočestívych čúvstva.

Páče Aaróňa kivóta, vsjú ťa Bóh osvjatíl jésť Dúchom Bohoródice, svjatým, i ánhelom služíti tebí poveľí, s nímiže za hrád i ľúdi molísja, tvój slávjaščich čestnýj prázdnik.

Priidí nýňi v slávi v tvojú Bohoródice, cérkov s sobóry vsích svjatých, jákože inohdá ťa svjatýj Andréj víďi na vozdúsi svítľi za christijány moľáščujusja, i podážď nám tvojú mílosť.

Ukripí Vladýčice slávjaščeje ťá vójinstvo náše na protívnyja vrahí, jáko Davída na Holijátha: da tebí veseľáščesja vopijém: rádujsja pokróve svjatýj, i zastúpnice hrádu nášemu.

Tebí pripádajem Hospožé, víroju, i poklaňájuščesja blahodárno vopijém tí: rádujsja Bohoblahodátnaja Ďívo, pokróve i ohraždénije náše, i pomóščnice v biďí súščym, spasí nás k tebí pribihájuščich, na ťá bo naďíjemsja.

irmós: Siďáj v slávi na prestóľi Božéstvá, vo óblaci léhci priíde Iisús prebožéstvennyj, netľínnoju dlániju, i spasé zovúščyja: sláva, Christé, síľi tvojéj.

Písň 5.

irmós: Užasóšasja vsjáčeskaja o Božéstvenňij slávi tvojéj: tý bo neiskusobráčnaja Ďívo, imíla jesí vo utróbi nad vsími Bóha, i rodilá jesí bezľítnaho Sýna, vsím vospivájuščym ťá, mír podavájuščaja.

Ódr ťá drévle Solomón napisá, i lóžnicu nebésnaho carjá, obstupájemu Serafímy, jéže o tebí rečésja Bohoródice. Ťím ťá nýňi mólim, Máti Bóžija vsesvjatája: pokrýj: nás ot vsích bíd.

Tebí ánhelov staríjšiny, i čestníji prorócy so apóstoly jáko Máteri Bóžii čéstno slúžat, víďašče ťá za mír molítvu tvorjášču: tvojá že prošénija poslúšav Hospóď, spasájet hrád i ľúdi na ťá naďíjuščyjasja.

Velíkij ťá vo prorócich Isáija prorečé, hlahóľa, Bóha rodíti neiskusobráčno: tý bo čístaja Maríje, svjaťíjši vsích bylá jesí, Bóha bo vo utróbi i na rukú nosíla jesí. Jemúže za ný molísja, tvojím osiňájušči pokróvom víroju ťá slávjaščich.

Duchóvnymi parjášče kríly svjatých sobóri tájno priidóša tebí poslužíti Bohoródice, víďašče ťá na léhci óblaci slávy, ko Spásu Christú moľáščujusja, podáti pobídu vójinstvu nášemu, pohubíti vojújuščich nás.

Písň 6.

irmós: Božéstvennoje sijé i vsečestnóje soveršájušče prázdnestvo, Bohomúdriji, Bohomátere, priidíte, rukámi vospléščim, ot nejá róždšahosja Bóha slávim.

Jeréji Bohomúdriji, v cérkvi tvojéj s ľuďmí blahočestívymi predstojášče, tvojejá ožidájut, Bohoródice, mílosti: preminí na rádosť nášu pečáľ, rádosť bo rodilá jesí, vsích čelovíkov hrichí otpustívšaho.

Tebí vsjá zemľá dáry prinósit, jáko caríci Bóžiji Máteri: archijeréji kláňajutsja, i ľúdije vsí veseľátsja, pokryvájemi ot vsjákaho zlá tvojími, Bohoródice, molítvami.

Hóru ťá velíku Danijíl pronapisá: iz tebé bo bez símene rodísja Christós, i sokruší vsjú démonskuju lésť, i vsjú svojejá víry ispólni zémľu. K nemúže za ný Bohoródice molísja, slávjaščyja tvojehó pokróva prázdnik.

Ánheľskij hlás vzyvájem tí, prečístaja: rádujsja prestóle Bóžij, na némže Jezekíjil víďi Hóspoda, v podóbiji čelovíka, nosíma Cheruvímy. S nímiže za ný Bohoródice molísja, da spasét dúšy náša.

irmós: Božéstvennoje sijé i vsečestnóje soveršájušče prázdnestvo, Bohomúdriji, Bohomátere, priidíte, rukámi vospléščim, ot nejá róždšahosja Bóha slávim.

Po 6. pisňi

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko tý jesí cár míra, i Spás dušám nášym, i Tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Kondák, hlás 3. Podóben: Ďíva dnés: Ďíva dnés predstojít v cérkvi, i s líki svjatých nevídimo za ný mólitsja Bóhu: ánheli so archijeréji poklaňájutsja, apóstoli že so proróki likovstvújut: nás bo rádi mólit Bohoródica prevíčnaho Bóha.

íkos: Tojá preslávnych čudés priidíte ľúdije nasladímsja: séju bo Adám ot tlí izbávisja. Tá bo i kovčéh, ne Nójem, no Bohom sotvorén býsť. Drévle úbo Moiséj v kupiňí óhnenňij Bóha víďiti ne vozmóže: nýňi že ot tojá róždšahosja, vsjá zemľá znájet Sýna Bóžija, k nemúže za ný mólitsja. Sehó rádi proslavľájem jú, jáko Bóžiju Máter: nás bo rádi Bohoródica mólit prevíčnaho Bóha.

Písň 7.

irmós: Ne poslužíša tvári Bohomúdriji, páče sozdávšaho: no óhnennoje preščénije múžeski poprávše, rádovachusja, pojúšče: prepítyj otcév Hospóď i Bóh, blahoslovén jesí.

Neispísanaja mnóhimi proróki, nesvídoma že býsť, Ďívo, nebésnymi služáščimi Bóhu ánhely: nýňi že vsí vímy ťá Bohoródicu, i tvojejá trébujem pómošči i zastuplénija, blahoslovénnaja.

Horá usyrénnaja Dúchom, júže Avvakúm víďi točášču vírnym cilébnuju sládosť, Bohoródice Ďívo, iscilí ny, Sýnu tvojemú vopijúščyja: blahoslovén Bóh otéc nášich.

Preklonívyj nebesá v ťá Ďívo vselísja, i nýňi na molítvu tvojú zrít, Bohoródice čístaja, tvojé, caríce, ispolňája prošénije: jemúže za ný usérdno pomolísja, na ťá bo naďíjemsja, blahoslovénnaja.

Tvórče Spáse náš Christé Bóže, priimí molítvu tvojejá Mátere, júže tebé za ný hríšnyja prinósit, da tebí rádujuščesja pojém: prepítyj otéc nášich Bóže blahoslovén jesí.

irmós: Ne poslužíša tvári Bohomúdriji, páče sozdávšaho: no óhnennoje preščénije múžeski poprávše, rádovachusja, pojúšče: prepítyj otcév Hospóď i Bóh, blahoslovén jesí.

Písň 8.

irmós: Ótroki blahočestívyja v peščí roždestvó Bohoródičo spasló jésť, tohdá úbo obrazújemoje, nýňi že ďíjstvujemoje, vselénnuju vsjú vozdvizájet píti tebí: Hóspoda pójte ďilá, i prevoznosíte jehó vo vsjá víki.

S čínmi ánhel, Vladýčice, s čestnými i slávnymi proróki, s verchóvnymi apóstoly, i so svjaščennomúčeniki, i so archijeréji, za ný hríšnyja Bóhu pomolísja, tvojehó pokróva prázdnik v rossíjsťij zemlí proslávľšyja.

Hordýňu i šatánija nizloží, i sovíty neprávednych razorí, začinájuščich ráti pohubí, o Bóžija Máti caríce vsečestnája! Pravoslávnych róh vozvýsi, da tvój prázdnik slávim, prečístaja Bohoródice Ďívo, zovúšče: Hóspoda vospivájte ďilá, i prevoznosíte jehó vo vsjá víki.

Ustý prinosjášče tebí pínije, i dušéju vírno poklaňájemsja: íbo vnútr serdcá náša horját: Máti Bóžija prečístaja, pomíluj nás moľáščichsja tebí, i Hóspoda vospivájuščich, i prevoznosjáščich jehó vo vsjá víki.

Mnóhimi oťahčíchsja hrichí, nedoumíju po dostojániju napisáti tvojehó pokróva, Bohoródice, pochvalý: no jáko Máti Bóžija, ukrasí tvój prázdnik čudesý, da vsí rádujuščesja pojém Hóspoda, i prevoznósim jehó vo vsjá víki.

Po 8.pisňi:

Jeréj: Bohoródicu i Máter svíta v písnech vozveličím:

Velíčit dušá mojá Hóspoda, i vozrdádovasja dúch mój o Bózi Spási mojém.

Čestňíjšuju Chruvím i slavňíjšuju bez sravnénija Serefím bez istľínija Bóha Slova róždšuju, súščuju Bohoródicu ťá velčájem.

Jáko prizrí na smirénije rabý svojejá, se bo ot nýňi ublažát mjá vsí ródi.

Jáko sotvorí mňí velíčije síľnyj, i svjáto ímja jehó, i mílosť jehó v ródy rodóv bojáščymsja jehó.

Sotvorí deržávu mýšcejú svojéju, rastočí hórdyja mýsliju sérdca ích.

Nizloží síľnyja s prestól i voznesé smirénnyja, álčuščyja ispólni bláh, i bohaťáščyjasja otpustí tščý.

Vospriját Izráiľa ótroka svojehó, pomjanúti mílosti, jákože hlahóla k otcém nášym Avraámu i símeni jehó do víka.

Písň 9.

irmós: Vsják zemnoródnyj da vzyhrájetsja, Dúchom prosviščáem, da toržestvújet že bezplótnych umóv jestestvó, počitájuščeje svjaščénnoje toržestvó Bohomátere, i da vopijét: rádujsja, vseblažénnaja Bohoródice, čístaja prisnoďívo.

Vysókij carjú, so Otcém siďáj, i o Serafím vospivájemyj, prízri na molítvu Máterňu, júže tebí za ný hríšnyja prinósit, i očísti hrichí náša. Spasí hrád, i ľúdi umnóži: dážď nám zdrávije ťilesé, i na pohányja pobídy, molítvami róždšija ťá.

Ánheľskij hlás vopijém tebí, Ďívo Bohoizbránnaja: rádujsja, jáže Adáma páki v ráj vvédšaja, rádujsja, démony prohoňášči tvojím ímenem. Rádujsja, nadéžde christiján. Rádujsja, osvjaščénije dúš. Rádujsja, chraníteľnice hráda nášeho.

Pomjaní nás vo tvojích molítvach, Hospožé Ďívo Bohoródice, da ne pohíbnem za umnožénije hrichóv nášich. Pokrýj nás ot vsjákaho zlá i ľútych napástej: na ťá bo upovájem i tvojehó pokróva prázdnik čestvújušče, ťá veličájem.

Dár ot Bóha prijála jesí, jáko Máti Bóžija, vsích christiján nedúhi isciľáti, i ot bíd izbavľáti, i hrichí otpuščáti, i ot pľinénija spasáti, i vsjákija núždy. No i nás ne prézri, Hospožé: vísi bo, íchže trébujem, zdrávija ťilesém, i dušám spasénija.

Po 9. pisňi.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomílu, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko tebé chváľat vsjá síly nebésnyja, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Svitílen. Podóben: Žený uslýšite: O presvjatája Hospožé Ďívo Bohoródice! Pokrýj nás čudésnym tvojím omofórom, sochraňája hrád i ľúdi ot vsjákaho zlá, jákože ťá prečúdnyj Andréj víďi vo vlachérnsťij cérkvi moľáščujusja: i nýňi nám, Hospožé, poslí velíkuju tvojú mílosť. Tríždy.

(Hlás 8.) Vsjakoje dychanije da chvalit Hospoda, chvalite Hospoda s nebes, chvalite jeho vo vyšnich. Tebi podobaje pisň Bože.

Chvalíte jehó vsí Ánheli jehó, chvalíte jehó vsjá síly jehó, tebí podobájet písň, Bóže.

Chvalíte jehó sólnce i luná, chvalíte jehó vsjá zvízdy i svít. - Chvalíte jehó nebesá nebés, i vodá jáže prevýše nebés, da voschváľat ímja Hóspodne. - Jáko tój rečé i býša, tój poveľí i sozdášasja. - Postávi já vo vík i vo vík víka, poveľínije položí i ne mímo idét - Chvalíte Hóspoda ot zemlí zmijéve i vsjá bézdny. - Óhň, hrád, sňíh, hóloť, dúch búren, tvorjáščaja slóvo jehó. - Hóry i vsí chólmi, dréva plodonósna i vsí kédry. - Zvírije i vsí skóti, hádi i ptícy pernáty. - Cáriji zémstiji i vsí ľúdije, kňázi i vsí sudijí zémstiji. - Júnoši i ďívy, stárcy s júnotami, da voschváľat ímja Hóspodne, jáko voznesésja ímja tohó jedínaho. - Ispovídanije jehó na zemlí i na nebesí, i voznesét róh ľudéj svojích. - Písň vsím prepodóbnym jehó, synovóm Izrailevym, ľúdem približjuščymsja jemu.

Psalóm 149.

Vospójte Hospodévi písň nóvu, chvalénije jehó v cérkvi prepodóbnych. - Da vozveselítsja Izráiľ o sotvoršém jehó, i sýnove Sijóni vozrádujutsja o carí svojém. - Da voschváľat ímja jehó v líci, v tympáňi i psaltíri da pojút jemú. - Jáko blahovolít Hóspoď v ľúdech svojích, i voznesét krótkija vo spasénije. - Voschváľatsja prepodóbniji vo slávi, i vozrádujutsja na ložách svojích. - Voznošénija Bóžija v hortáni ích, i meči obojúdu ostrý v rukách ích. - Sotvoríti otmščénije v jazýcich, obličénija v ľúdech. - Svjazáti carí ích púty, i slávnyja ích ručnými okóvy žeľíznymi.

Na chvalítech stichíry,

Stich: Sotvoríti v ních súd napísan, sláva sijá búdet vsím prepodóbnym jehó.

Stich: Chvalíte Bóha vo svjatých jehó, chvalíte jehó v utverždéniji síly jehó.

Stích: Chvalíte jehó na sílach jehó, chvalíte jehó po mnóžestvu velíčestvija jehó.

hlás 8. Pod: o preslávnaho čudesé! Tebí pripádajem, Hospožé, * umíľno kláňajuščesja mólim ťá: * rádujsja Bohoblažénnaja Vladýčice, * mnohoimenítaja Ďívo, * proróki proobražénnaja čéstno: * v ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, * i rodilá jesí brakoneiskúsnaja čístaja, * i na rukú nosíla jesí vsích tvorcá i Hóspoda. * Jemúže nýňi o nás molísja, * slávjaščich vírno tvojehó pokróva prázdnik.

Stich: Chvalíte jehó v hlási trúbňim, * chvalíte jehó v psaltíri i húsľich.

Tebí pripádajem, Hospožé, * umíľno kláňajuščesja mólim ťá: * rádujsja Bohoblažénnaja Vladýčice, * mnohoimenítaja Ďívo, * proróki proobražénnaja čéstno: * v ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, * i rodilá jesí brakoneiskúsnaja čístaja, * i na rukú nosíla jesí vsích tvorcá i Hóspoda. * Jemúže nýňi o nás molísja, * slávjaščich vírno tvojehó pokróva prázdnik.

Stich: Chvalíte jehó v tympáňi i líci, * chvalíte jehó v strúnach i orháňi.

Pojút ťá, Ďívo Bohoródice, ánheľstiji číni, * i slávjat patriársi so archijeréi, * i svjatíji apóstoli, * jáko Máteri Bóžiji čéstno slúžat tebí, * víďašče ťá za mír molítvu tvorjáščuju * ko Spásu vsích Christú Bóhu. * Jemúže pomolísja, izbáviti hrád i ľúdi, * slávjaščyja ťá vírno, * i tvojehó pokróva prázdnik čestvújuščyja.

Stich: Chvalíte jehó v kymváľich dobrohlásnych, chvalíte jehó v kymváľich vosklicánija, * vsjákoje dychánije da chvalít Hóspoda.

Páče Aaróňa kivóta, * vsjú ťa Bóh osvjatí * Dúchom, Bohoródice, svjatým: * i páče sólnečnych lúč * tvojím sviťáščimsja omofórom, osviščáješi cérkov i ľúdi, * i tmú hrichóv nášich othoňáješi: * izbavľáješi že ot bíd i skorbéj, * víroju čestvújuščyja tvojehó čestnáho pokróva prázdnik.

Sláva, i nýňi, hlás 6: Jáko víďi ťá prečúdnyj Andréj na vozdúsi, so archánheľskim mnóžestvom, so apóstoly i proróki, i mnóžestvom múčenikov, Sýnu tvojemú i Bóhu nášemu o hráďi i ľúdech moľáščujusja, Vladýčice, i čestným tvojím pokróvom pokryvájuščuju: ne oskuďíj i nýňi, prečístaja, spastí izrjádnoje dostojánije tvojehó Sýna, prečestnýj prázdnik tvój prázdnujuščeje, mnohopítaja.

Jerej: Sláva tebí pokazávšemu nam svit.

Slavoslovije velikoje.

Sláva v výšnich Bóhu, i na zemlí mir , v čelovícich blahovolénije. Chválim ťa, blahoslovím ťa , kláňajemtisja slavoslóvim ťa. - Blahodarim ťa, velikija rádi slávy tvojejá * Hóspodi Carjú nebésnyj. - Bóže Otče vsederžiteľu, Hóspodi Sýne jedinorodnyj , Isúse Christé, i svjatýj Dúše, Hóspodi Bóže. - Áhnče Bóžij, * Sýne Otč. - Vzémľaj hrich míra, * pomiluj nas. - Vzémľaj hrihí míra, * prijmi molitvy náša. - Siďaj odesnúju Otca, * pomiluj nas. - Jáko ty jedín svjat, ty jedín Hóspoď Isús Christós, * v slávu Bóha Otcá, amiň. - Na vsják deň blahoslovím ťa, * i voschválim ímja tvojé vo viki i vo vík vika. - Spodóbi, Hóspodi, v deň sej * bez hrichá sochranítisja nam. Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže Otec nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amiň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí. Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvoím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazumí nas opravdánijem tvoím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosviti nas opravdánii tvoímí. - Hóspodi, príbížišče byl jesí nam, v rod í rod. - Az rich, Hóspodi, pomiluj mja: * i iscilí dúšu moju, jáko sohriších tebí. - Hóspodi, k tebí pribihóch *, naučí mja tvoríti vóľu tvoju, jáko ty jesí Boh moj - Jáko u tebé jésť istóčnik života, * v svíťi tvojém uzrim svit. Probávi mílosť tvoju * víduščym ťa.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Sláva, i nýňi: Svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Tropár po Slavosloviji:

~~(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:~~

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi: )

Jerej: Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jekténija prositelnaja:

Jerej: Ispólnim utrénuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Dné vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej: Jáko Bóh mílosti i ščedrót i čelovikoľúbija jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej hlahólet molítvu sijú tájno: Hospodi svjatýj, vo výšnich živýj, i na smirénnyja prizirájaj, i vsevíďaščim ókom Tvojím prizirájaj na vsjú tvár, Tebí prokloníchom výju sérdca i ťilesé, i mólimsja Tebí: prostrí rúku Tvojú nevídimuju ot svjatáho žilíšča Tvojehó, i blahosloví vsja ný. I ášče čtó sohrišíchom vóleju ilí nevóleju, jáko bláh i čelovikoľúbec Boh prostí, dáruja mirnaja i premirnaja blahaja Tvoja.

Jerej: Tvóje bo jest jéže mílovati i spasáti ný Bóže i tebí slávu vozzsylájem, Otcúi Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lik: Amíň.

Diákon: Premúdrosť.

Lík: Blahosloví.

Jeréj: Syj blahoslovén Christós Bóh náš, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň. Utverdí, Bóže, svjatúju pravoslávnuju (ilí katholíčeskuju) víru, vo víki vikóv.

Jeréj: Presvjatája Bohoródice, spasí nás.

Lík: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju béz sravnénija Serafím, béz istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bóhoródicu ťa veličájem.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i vsechváľnych apóstol . . . i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament

Texty projektu Časoslov sú určené na vnútornú potrebu. Ďakujeme, že nás podporujete! www.casoslov.sk