Malé povečerie 16.8.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 50.

Pomíluj mja, Bóže, * po velícij mílosti tvojéj. - I po mnóžestvu ščedrót tvojích * očísti bezzakónije mojé. - Najpáče omýj mja ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mja. - Jáko bezzakónije mojé az znáju, * i hrich moj predomnóju jesť výnu. - Tebí jedínomu sohriších i lukávoje pred tobóju sotvorích, * jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, i pobidíši vnehdá sudíti ti. - Se bo v bezzakónijich začát jesm, * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Se bo ístinu vozľubíl jesí: * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mi jesí. - Okropíši mja yssópom i očíščusja, * omýješi mja, i páče sňíha obíľusja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrich mojích: * i vsja bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňi, Bóže, * i duch prav obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne ottimí ot mené. - Vozdážď mi rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom vladýčnym utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mja ot krovéj, Bóže, Bóže, spasénija mojehó: * vozrádujetsja jazýk moj právďi tvojéj. - Hóspodi ustňí mojí otvérzeši,* i ustá mojá vozvisťát chválu tvojú. - Jáko ašče by voschoťíl jesí žértvy dal bych úbo, * vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu duch sokrušén: * sérdca sokrušénna i smirénna Boh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da soziždutsja sťíny Jerusalímskija. Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožžehajémaja, * tohdá vozložát na oltár tvoj telcý.

Psalóm 69

Bóže, v pómošč mojú vonmí, * Hóspodi, pomoščí mí potščísja.

Da postyďátsja i posrámjatsja íščuščiji dúšu mojú, * da vozvraťátsja vspjáť i postyďátsja choťáščiji mí zlája.

Da vozvraťátsja ábije styďáščesja, hlahóľuščij mí: * bláhože, bláhože.

Da vozrádujutsja i vozveseľátsja o Tebí vsí íščuščiji Tebé, Bóže, * i da hlahóľut výnu: da vozvelíčitsja Hospóď, ľúbjaščiji spasénije Tvojé:

áz že níšč jésm i ubóh, Bóže, pomozí mí; * pomóščnik mój i izbáviteľ mój jesí Tý, Hóspodi, ne zakosní.

Psalóm 142.

Hóspodi uslýši molítvu mojú, vnuší molénije mojé vo ístiňi tvojéj, * uslýši mjá v právďi tvojéj. - I ne vnídi v súd s rabóm tvojím, * jáko ne opravdítsja préd tobóju vsják živýj. - Jáko pohná vráh dúšu mojú, * smiríl jésť v zémľu živót mój. - Posadíl mjá jésť v témnych, jáko mértvyja víka, * i uný vo mňí dúch mój: vo mňí smjatésja sérdce mojé. - Pomjanúch dní drévnija: poučíchsja vo vsích ďíľich tvojích, * v tvorénijich rukú tvojéju poučáchsja. - Vozďích k tebí rúci mojí, * dušá mojá jáko zémľa bezvódnaja tebí. - Skóro uslýši mjá, Hóspodi, * isčezé dúch mój. - Ne otvratí licá tvojehó ot mené, * i upodóbľusja nizchoďáščym v róv. - Slýšanu sotvorí mňí zaútra mílosť tvojú, * jáko na ťá upovách. - Skaží mňí, Hóspodi, púť, v óň že pojdú, * jáko k tebí vzjách dúšu mojú. - Izmí mjá ot vráh mojích, Hóspodi, k tebí pribihóch,* naučí mjá tvoríti vóľu tvojú, jáko tý jesí Bóh mój. - Dúch tvój blahíj nastávit mjá na zémľu právu, * ímene tvojehó rádi, Hóspodi, živíši mjá právdoju tvojéju. - Izvedéši ot pečáli dúšu mojú, * i mílostiju tvojéju potrebíši vrahí mojá. - I pohubíši vsjá stužájuščyja duší mojéj, * jáko áz ráb tvój jésm.

Uslýši mjá, Hóspodi, v právďi tvojéj, * i ne vnídi v súd s rabóm tvojím.

Uslýši mjá, Hóspodi, v právďi tvojéj, * i ne vnídi v súd s rabóm tvojím.

Dúch tvój blahíj, * nastávit mjá na zémľu právu.

Male slavoslóvije

Sláva vo výšnich Bóhu, i na zemlí mir, * vo čelovícich blahovolénije. Chválim ťa, blahoslovím ťa, * kláňajemtisja, slavoslóvim ťa. - Blahodarím ťa, velikíja rádi slávy tvojejá, * Hóspodi, Cárju nebésnyj. - Bóže Otče vsederžíteľu, Hóspodi, Sýne jedinoródnyj * Isúse Christé, i Svjatýj Dúše, Hóspodi Bóže. - Áhnče Bóžij, * Sýne Otč. - Vzémľaj hrich míra, * pomíluj nas.- Vzémľaj hrichí míra, * prijmí molítvy náša. - Siďáj odesnúju Otcá, * pomíluj nás. - Jáko ty jedín svjat, ty jedín Hóspoď, Isús Christós, vo slávu Bóha Otcá, amíň. - Na vsjak deň blahoslovím ťa, * i voschválim ímja tvojé vo vik, i vo vik víka. - Hóspodi, pribížišče byl jesí nam, vo rod i rod. - Az rich, Hóspodi, pomíluj mja, * i iscilí dúšu mojú, jáko sohriších tebí. - Hóspodi, k tebí pribihóch, naučí mja tvoríti vóľu tvojú, * jáko ty jesí Bóh moj. - Jáko u tebé jesť istóčnik životá, * vo svíťi tvojém úzrim svít. - Probávi mílosť tvojú * víduščym ťa. - Spodóbi, Hóspodi, v nošč sijú, * bez hrichá sochranítisja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže Otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nás, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nás opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazumí nás opravdánijem tvojím. Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vík, * ďil rukú tvojejú ne prézri.- Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije.- Tebí sláva podobájet, * Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu - I nýňi i prísno,* i vo víki vikóv, amíň.

Víruju vo jedínaho Bóha Otcá, vsederžíteľa, tvorcá nébu i zemlí, vídimym že vsim i nevídimym. I vo jedínaho Hóspoda Iisúsa Christá Sýna Bóžija jedinoródnaho, iže ot Otcá roždénnaho préžde vsich vik. – Svíta ot svíta, Boha ístinna ot Boha ístinna, roždénna, nesotvorénna, jedinosúščna Otcú, ímže vsja býša. – Nas rádi čelovik, i nášeho rádi spasénija sšédšaho s nebés, i voplotívšahosja ot Dúcha svjáta, i Maríji Ďívy, i vočelovíčšasja. – Raspjátaho že za ny pri Pontíjsťim Piláťi, i stradávša i pohrebénna, – i voskrésšaho v tréťij deň po pisánijem. – I vozšédšaho na nebesá, i siďášča odesnúju Otcá, i páki hrjadúščaho so slávoju sudíti živým i mértvym, jehóže cárstviju ne búdet koncá. – I v Dúcha Svjatáho, Hóspoda životvorjáščaho, iže ot Otcá [i Sýna] ischoďáščaho – Iže so Otcém i Sýnom spoklaňájema i soslávima, hlahólavšaho proróki. – Vo jedínu, svjatúju, sobórnuju i apostolskuju Cérkov. – Ispovíduju jedíno kreščénije vo ostavlénije hrichóv. – Čáju voskresénija mértvych. I žízňi búduščaho víka. Amíň.

Kanón svjatáho Dijomída.

Hlás 4. Písň 1.

irmós: Otvérzu ustá mojá, i napólňatsja Dúcha, i slóvo otrýhnu caríci Máteri, i javľúsja svítlo toržestvúja, i vospojú rádujasja tojá čudesá.

Svítom ozarjájem trisólnečnym, razriší mrák, blažénne, nerazúmija mojehó: jáko da vospojú svitonósnuju tvojú pámjať, i ispravlénije žitijá tvojehó.

Strastéj neprijáten pómysl soďílav, prijátelišče, slávne, javílsja jesí Dúcha, i istočíl jesí iscilénij pučínu, vsjú potopľájuščuju nedúhov skvérnu.

Žízni želája bezkonéčnyja, čášu smértnuju, prechválne, ispíti potščálsja jesí, júže i polučíl jesí, jákože vésť zvávyj ťá k vincú neuvjadájuščemu, múčeniče nepobidímyj.

Bohoródičen: Hráde oduševlénnyj carjá, vseneporóčnaja, stránnoje roždestvó i Božéstvennoje uspénije pokazávšaja, hrád tvój ot vsjákaho trúsa i padénija, pokaží nevredím.

Písň 3.

irmós: Tvojá pisnoslóvcy, Bohoródice, živýj i nezavístnyj istóčniče, lík sebí sovokúpľšyja duchóvno utverdí, v Božéstvenňij tvojéj slávi vincév slávy spodóbi.

Neizhlahólannym i Božéstvennym rukoďíjstvom očiščája strásti čelovíkov, ot Bóha daroválsja jesí vírnym vráč izrjáden, i molítvennik tépl, ťá čtúščym, preboháte.

V púť sviďínij tvojích tekú, i tvojéj podóbjasja strásti vólňij, múčenik vzyváše, na zakolénije vlekóm, k tebíé jedínomu Bóhu nášemu.

Slávnyj múčenik Dijomíd, nás sozváv tájno na trapézu dnés, predlahájet stradánija svojá jákože brášno neveščéstvennoje, vírniji, priidíte, nasladímsja.

Bohoródičen: Hrád tvój séj, ot vsjákaho trúsa i padénija, čístaja, jáko na ťá, Bohoblahodátnaja, vozložén jésť, izbávi, i v míri sochraní i jedinomýsliji, Bohonevísto.

Sidálen svjatáho, hlás 4. Podóben: Voznesýjsja: Daróv Božéstvennych ispólnen, dúš pokazálsja jesí vráč i ťilés, i múčeničeskim blahoslávijem obohatívsja jávi, rádujasja prešél jesí ko obítelem prisnoživótnym. Ťímže svjatúju tvojú prázdnujušče pámjať, vzyvájem: pomjaní nás ťá čtúščich, Bohomúdre i preboháte.

Písň 4.

irmós: Neizsľídnyj Bóžij sovít, jéže ot Ďívy voploščénija tebé výšňaho, prorók Avvakúm usmotrjája, zovjáše: sláva síľi tvojéj, Hóspodi.

Slóvo Božéstvennaho rázuma, jáko rekú nosjá v sérdcy, potopí prélesti potóki, i ídoľskuju kríposť do koncá pohruzí múčenik Dijomíd slávnyj.

Vozsijá jáko sólnce na zemlí, zaréju dobroďítelej, i čudés bohátstvom, i prosvití vírnych pravoslávnyja sobóry, múčenik Dijomíd vsemúdryj.

Vračestvó bezmézdno tvój chrám, vsím víroju pritekájuščym javísja, preblážénne, i zabrálo tvérdo cárskomu hrádu, upražňája našéstvija inopleménnych vráh.

Bohoródičen: Stránno tvojé roždéstvó, jáko i čestnóje uspénije pokazásja, preneporóčnaja, blahoslovénnaja: jéže hrád tvój počitájet, inopleménnych izbihája vrédov, téplym tvojím predstáteľstvom.

Písň 5.

irmós: Užasóšasja vsjáčeskaja o Božéstvenňij slávi tvojéj: tý bo, neiskusobráčnaja Ďívo, imíla jesí vo utróbi nad vsími Bóha, i rodilá jesí bezľítnaho Sýna, vsím vospivájuščym ťá mír podavájuščaja.

Javílsja jesí bez króve múčenik dostočúden, bez boľíznej vinéčnik, bez jázv pobidíteľ izrjáden, polkí vrahóv nizlahája tvojími pódvihi, Dijomíde blažénne.

Svít tebí vozsijá súšču právednu neuhasímyj, sehó že suprúh, Bohomúdre, tebí vesélije posľídova, jáko právu imúšču dúšu, vsím posľídujušču Spása poveľínijem.

Svíta lišájutsja úbo ťilésnaho mučíteli, tvojú hlavú po končíňi otsékšiji: no dušévniji svitozárno zínicy otverzájutsja, Christú víroju pristúpľše, Dijomíde čúdnyj.

Bohoródičen: Zabrálo imíja cárskij hrád, ťá carícu i hospóžú, pobiždájet várvarov zvirína stremlénija, izbavľájetsja vsjákich napástej, rastét i utverždájetsja, Bohomáti vseneporóčnaja.

Písň 6.

irmós: Božéstvennoje sijé i vsečestnóje soveršájušče prázdnestvo, Bohomúdriji, Bohomátere, priidíte, rukámi vospléščim, ot nejá róždšahosja Bóha slávim.

Tvojích pódvih tečénijem pohruzíl jesí vrahá bezplótnaho, i čudés tvojích istočénijem omyváješi strastéj mnohovídnyja skvérny, dostočúdne.

Božéstvennymi dychániji dvížim, výšnim manovénijem okormľájem, k tíchomu pristánišču právi dostíhl jesí, o nás molísja, múčeniče prechváľne.

Strastéj pážiti potrebľájutsja neizhlahólannym rukoďíjstvijem tvojím, slávne, i othoňáetsja pólk démonskij Božéstvennym tvojím predstáteľstvom múčeniče prisnoblažénne.

Bohoródičen: O tebí, Ďívo, chválimsja, tobóju ot vráh izbavľájemsja, naďíjanijem tvojím našéstvija ne ubojímsja vráh inopleménnych, vospivájuščiji ťá.

Kondák, hlás 2. Podóben: Výšnich iščjá: Ístinnyj i nepobidímyj strastotérpec, blahočéstija i blahodáti nebésnyj taínnik jávľsja, Dijomíde preslávne, pobidív mučíteľa, i pobidonósec býv, vincý pobídnymi proslávisja.

Písň 7.

irmós: Ne poslužíša tvári Bohomúdriji páče sozdávšaho, no óhnennoje preščénije múžeski poprávše, rádovachusja pojúšče: prepítyj otcév Hospóď i Bóh, blahoslovén jesí.

Otsíčena bývši hlavá tvojá, svít oblistá sujemúdrym, júže jáko žívu víďiv, ustyďísja mučíteľ, umerščvlén umóm, ne razumí že vopíti, preslávne: Bóže, blahoslovén jesí.

Sovléklsja jesí umerščvlénija, slávne, rízy zloobráznyja, v bezsmértija odéždu krasnú blahodátiju obléklsja. Ťímže Vladýci tvojemú vopijéši rádujasja: Bóže, blahoslovén jesí.

Ohném terpínija popalíl jesí véščnuju lésť vrahóv: Bohosijánna že zvizdá javílsja jesí iscilénij, múčeniče, oblistája lučí zovúščym: otéc nášich Bóže, blahoslovén jesí.

Bohoródičen: Caríca míra róždšaja carjá Christá, izbávi tlí i trúsa, i jazýk naítija, cárstvujuščij hrád, Vladýčice, blahoslovén, pojúščij, plód čréva tvojehó.

Písň 8.

irmós: Ótroki blahočestívyja v peščí roždestvó Bohoródičo spasló jésť. Tohdá úbo obrazújemoje, nýňi že ďíjstvujemoje, vselénnuju vsjú vozdvizájet píti tebí: Hóspoda pójte ďilá, i prevoznosíte jehó vo vsjá víki.

Nóhi čestnýja tvojá, strastotérpče, ko stezjám mučénija naprávišasja: chóďat že nýňi rádujuščesja vo straňí živúščich, premúdre v rájsťij píšči. Ťímže i sošédšesja čtím, vospivájušči Christá vo víki.

Ispletésja tebí vinéc netľínija, tvérdo podvíhšusja i pobidívšu zmíja zlonačáľnaho, múčeniče dostochváľne, i stradáľčeskij lík ťá priját, Hóspoda pójte, vopijúšča, i prevoznosíte jehó vo víki.

Čudés ispuščáješi lučý, Božéstvennoju oďíjan, múčeniče, síloju, ustavľáješi boľízni, rišíši nedúhi, othoňáješi dúchi lukávyja, vopijá: Hóspoda pójte ďilá, i prevoznosíte jehó vo víki.

Bohoródičen: Mnóhimi prilóhi hrichóvnymi preklonéni, k tvojemú nepreklónnomu pokróvu pribiháem: utverdí rabý tvojá, na strásti ukripí, i ot trúsa i hláda i jazýk našéstvija, Ďívo, izbávi tvojé stádo, jáko na ťá vozložéno jésť.

Písň 9.

irmós: Vsják zemnoródnyj da vzyhrájetsja, Dúchom prosviščájem, da toržestvújet že bezplótnych umóv jestestvó, počitájuščeje svjaščénnoje toržestvó Bohomátere, i da vopijét: rádujsja, vseblažénnaja Bohoródice, čístaja prisnoďívo.

Obríl jesí vozmézdije trudóv horí tebí uhotóvľšujusja píšču, iďíže vodvorjájasja, ukrášen múčeničeskimi dobrótami, naslaždáješisja ziždíteľa tvojehó krasotý, prosjá, múčeniče, čtúščym ťá očiščénija i zól izbavlénija.

Stólp dobroďítelej, i víry utverždénije, zabrálo nedvížimo, i sťiná neprekloníma, pokazálsja jesí, múčeniče, cérkvi Christóvi, i riká iscilénij, istočája tóki vračevánija bezmézdna ľubóviju tvorjáščym tvojú pámjať, preslávne.

Othnál jesí ot zemlí ídoľskoje bezbóžije, potrebíl jesí mhlú, i k nevečérňij zarí preložílsja jesí svitonačáľnyja žízni, jejáže javlénija, slávne, pérvije sťažál jesí, otonúdnymi sijánii ozarjájem, i rádosti prisnosúščnyja ispolňájasja.

Bohoródičen: Hráde Bóžij, v óňže sám vselísja, voístinnu nepokolebímyj, izbávi stádo tvojé trúsa, Ďívo, i padénija, várvarskaho pľinénija, ohňá i mečá vrahóv, ot vsjákaho, prečístaja, ozloblénija, téplym ko Christú predstáteľstvom tvojím.

Stichíry svjatáho Dijomída,

hlás 4. Podóben: jáko dóbľa: Iscilíti strásti, othoníti nedúhi, prohnáti dúchi lukávyja, ďíjstvom svjatáho Dúcha, preblažénne, spodóbilsja jesí, potrebív múžeski jélinskija slúžby, protivlénijem stradánija, múčeniče vinčenósče, sohraždaníne ánhelom, strastotérpcem jedinoséľniče.

Pódvihom podvizálsja jesí, i tečénije skončál jesí, i víru, slávne, sobľúl jesí, i k Bóhu otšél jesí, darovánije čudés ot nehó prijém: i pobídy vinéc neuvjadájemyj, jáko nepobidím múčenik, jáko výšňaho cárstvija nasľídnik, o míri molísja.

Sláva: V putí mučénija tvojehó, jáko v bohátstvi krasújasja Dijomíd, Hóspodi, vóleju tvojéju, svój dúch v rúci tvojí, Christé, predadé, usíčen v hlavú, i po končíňi blažénňij býv nastávnik ístinnyj bezbóžnym, osľípšym i preslávno víroju prozrívšym.

I nýňi: Dostójno jésť jáko voístinu, blažíti Ťá Bohoródicu, prisnoblažénnuju i preneporóčnuju, i Máter Bóha nášeho. Čestňíjšuju Cheruvim i slávňijšuju bez sravnénija Serafim, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bohoródicu Ťá veličájem.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Kondák, 2. hlas

V molítvach neusypájuščuju Bohoródicu, i v pred stá teľstvach neprelóžnoje upovánije, – hrób i umerščvlénije ne uderžásta: – jákože bo životá Máter k životú predstávi, – vo utróbu Vselívyjsja prisnoďívstvennuju.

Hóspodi pomíliuj 40x

Molitva: Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čas, na nebesí i na zemlí poklaňajemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílos-tivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich blah: sám, Hóspodi, priimí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót naš, k zápovidem tvojím dúšy náša osvjatí, ťilesa očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri, i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nas svjatými ánhely tvojími, jáko da opolčénijem ich sobľudájemi í nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň.

Hóspodi pomiluj 3x

Sláva: I nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahoslovi ótče.

Svj. Bóže, uščédri my, i blahosloví ny, prosvití licé tvojé na ny, í pomíluj ny.

Ľ.: Amiň.

Molítva: Neskvérnaja, nebláznaja, netľínnaja, prečístaja Ďívo, Bohonevísto Vladýčice, Bóha Slóva čelovíkom preslávnym tvojím roždestvóm sojedinívšaja, i odpádšeje jestestvó róda nášeho nebésnym sovokúpľšaja: Nenadéždnych jedína nadéždo, i pobiždájemych pomóščnice, hotóvoje zastuplénije k tebí pribihájuščych, i vsích christiján pribížišče: Ne hnušájsja mené hríšnaho i skvérnaho, skvérnymi pómysly, i slovesý, i ďijáňmi vsehó sebé nepotrébna sotvóršaho, i slastém i unýniju, ľínosti nrávom, rabá bývšaho. No jáko čelovikoľubívaho Bóha Máti, čelovikoľúbňi umilosérdisja o mňí hríšňim i blúdňim, i prijmí mojé ot skvérnych ustén prinosímoje tebí molénije, i tvojehó Sýna, i našého Vladýku i Hóspoda, máternym tvojím derznovénijem objémši, umolí, da otvérzet i mňí čelovikoľúbnoje milosérdije svojejá báhosti, i prezrív mojá bezčíslennaja sohrišénija, obratít mjá na pokajánije, i svojích zápovidej ďílateľa iskúsna javít mjá. Predstáni mňí prísno, jáko mílostivaja, i milosérdaja, i blahoľubívaja, v nastojáščej séj žízni téplaja predstáteľnice i pomóščnice, soprotívnych polkí othoňájušči, i ko spaséniju nastavľájušči mjá: I vo vrémja ischóda mojehó okajánnuju dúšu sobľudájušči, i témnyja óbrazy lukavých bisóv daléče ot nejá otrivájušči: V strášnyj že déň právednaho sudá víčnyja mjá izbavľájušči mukí, i neizrečénnyja slávy tvojehó Sýna i Bóha našehó nasľídnika mjá javľájušči. Júže i da ulučú, Vladýčice mojá presvjatája Bohoródice, tvojehó rádi chodátajstva i zastuplénnija, blahodátiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda i Bóha i Spása nášeho Isúsa Christá: Jemúže podobájet vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, so beznačáľnym jehó otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim jeho Dúchom, nýňi i prísno i vo víki vikóv Amíň.

Táže: I dážď nám Vladýko, na són hrjadúščym pokój duší, i ťíla i sochraní nás ot mráčnaho sná hrichóvnaho, i ot vsjákaho témnaho sladostrástija. Utiší stremlénija strastéj, uhasí ražžénnyja stríly lukávaho, jáže na ný lukávno dvížimyja, i vostánije plóti nášeja utolí, i vsjákoje zemnóje i véščnoje náše mudrovánije uspí. I dáruj nám Bóže, bódr úm, i cilomúdr pómysl, sérdce trezvjáščejesja, són lehók, i vsjákaho sataniná mečtánija neiskúsen. Vozstávi že nás vo vrémja molítvy, utverždénnych v zápovidech tvojích, i pámjať sudéb tvojích v sebí výnu imúščich. I vsenóščnoje slavoslóvije nám dáruj, vo jéže píti i blahoslovíti i sláviti prečestnóje i velikoľípoje imja tvojé, Otcá, i Sýna, i vsjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Preslávnaja prisnoďívo Bohoródice, prijmí molítvy náša, i donesí já Sýnu tvojemú i Bóhu nášemu, da spasét tebé rádi dúši náša.

Upovánije mojé Otéc, pribížišče mojé Sýn, i pokrovíteľ nám jésť Dúch svjatýj, Trójce svjatája, sláva tebí.

Tropár, hlás 6: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nas: vsjákaho bo otvíta nedoumíjušče, sijú tí molítvu jáko Vladýci hríšniji prinósim: pomíluj nas.

Slava: Hóspodi pomíluj nás, na ťá bo upováchom, ne prohňívajsja na ný zílo, nižé pomjaní bezzakónij nášich, no prízri i nýňi jáko milosérd; i izbávi ný ot vráh nášich; ty bo jesí Bóh náš, i my ľúdije tvojí, vsí ďilá rukú tvojéju, i ímja tvojé prizyvájem.

I nyňi: Milosérdija dvéri otvérzi nám Blahoslovénnaja Bohoródice, naďíjuščiji sja na ťá da ne pohíbnem, no da izbávimsja tobóju ot bíd: ty bo jesí spasénije róda christijánskaho.

Jeréj: Pomíluj nás Bóže po velícij mílosti tvojéj, molimtisja, uslýši i pomíluj.

Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Ješčé mólimsja o jéže sochranítisja hrádu semú i vsjákomu hrádu, vesí i straňí ot hláda, hubíteľstva, trúsa, potópa, hráda, óhňa, mečá, našéstvuja innopleménnik, i Méžduosóbnyja bráni: i o jéže mílostivu býti, blahouvítlivu i blahopreminíteľnu, bláhomu i čelovikoľubívomu Bóhu nášemu, i otvratíti vés hňív svój na ný dvižáščijsja, i izbáviti nás ot naležáščaho právednaho svojehó preščénija i pomílovati nás.

Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Uslýši ný Bóže Spasíteľu náš, upovánije vsím koncém zemlí i súščym na móri daléče: i mílostive mílostiv búdi nám o hrisích nášich, i pomíluj nás. Mílostiv bo čelovikoľúbec Bóh jesí, tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.