Šiesta hodinka 23.3.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 53

Bóže, vo ímja Tvojé spasí mjá, * i v síľi Tvojéj sudí mí.

Bóže, uslýši molítvu mojú, * vnuší hlahóly úst mojích.

Jáko čuždíji vostáša na mjá i krípcyji vzyskáša dúšu mojú, * i ne predložíša Bóha préd sobóju.

Sé bo Bóh pomohájet mí, * i Hospóď Zastúpnik duší mojéj.

Otvratít zlája vrahóm mojím, * ístinoju Tvojéju potrebí ích.

Vóleju požrú Tebí, * Ispovímsja ímeni Tvojemú, Hóspodi,

jáko bláho, jáko ot vsjákija pečáli izbávil mjá jesí, * i na vrahí mojá vozzrí óko mojé.

Psalóm 54

Vnuší, Bóže, molítvu mojú * i ne prézri molénija mojehó.

Vonmí mí i uslýši mjá: * vozskorbích pečáliju mojéju i smjatóchsja.

Ot hlása vrážija i ot stužénija hríšniča, * jáko ukloníša na mjá bezzakónije i vo hňívi vraždováchu mí.

Sérdce mojé smjatésja vo mňí * i bojázň smérti napadé na mjá.

Strách i trépet prijíde na mjá * i pokrý mjá ťmá.

I rích: któ dást mí kriľí, jáko holubíňi * i poleščú, i počíjú

Sé udalíchsja bíhaja * i vodvoríchsja v pustýni.

Čájach Bóha, spasájuščaho mjá * ot malodúšija i ot búri.

Potopí, Hóspodi, i razďilí jazýki ích: * jáko víďich bezzakónije i prerikánije vo hráďi.

Dném i nóščiju obýdet i po sťinám jehó. * Bezzakónije i trúd posreďí jehó i neprávda.

I ne oskuďí * ot stóhn jehó lichvá i lésť.

Jáko ášče by vráh ponosíl mí, preterpíl bých úbo, * i ášče bý nenavíďaj mjá na mjá veleríčeval, ukrýl bých sjá ot nehó.

Tý že, čelovíče ravnodúšne, * vladýko mój i znájemyj mój,

íže kúpno naslaždálsja jesí so mnóju brášen, * v domú Bóžiji chodíchom jedinomyšlénijem.

Da prijídet že smérť na ňá, i da snídut vo ád žívi, * jáko lukávstvo v žilíščach ích, posreďí ích.

Áz k Bóhu vozzvách, * i Hospóď uslýša mjá.

Véčer i zaútra, i polúdne povím, * i vozviščú, i uslýšit hlás mój.

Izbávit mírom dúšu mojú ot približájuščichsja mňí, * jáko vo mnózi bjáchu so mnóju.

Uslýšit Bóh i smirít já, Sýj préžde vík. * Ňísť bo ím izminénija, jáko ne ubojášasja Bóha.

Prostré rúku svojú na vozdajánije, * oskverníša zavít Jehó.

Razďilíšasja ot hňíva licá Jehó, i priblížišasja serdcá ích, * umjáknuša slovesá ích páče jeléja, i tá súť stríly.

Vozvérzi na Hóspoda pečáľ tvojú, i Tój ťá prepitájet, * ne dást vo vík molvý právedniku.

Tý že, Bóže, nizvedéši ích vo studenéc istľínija, * múžije krovéj i ľstí ne prepolovját dnéj svoích. Áz že, Hóspodi, upováju na Ťá.

Psalóm 90

Živýj v pómošči Výšňaho, * v króvi Bóha Nebésnaho vodvorítsja.

Rečét Hóspodevi: zastúpnik mój jesí i pribížišče mojé, * Bóh mój, i upováju na Nehó.

Jáko Tój izbávit ťá ot síti lóvči, * i ot slovesé mjatéžna,

pleščmá Svojíma osinít ťá, i pod kriľi Jehó naďíješisja: * orúžijem obýdet ťá ístina Jehó.

Ne ubojíšisja ot strácha noščnáho, * ot strilý leťáščija vo dní,

ot véšči vo ťmí prechoďášija, * ot srjášča, i bísa polúdennaho.

Padét ot strány tvojejá týsjašča, * i ťmá odesnúju tebé, k tebí že ne priblížitsja,

obáče očíma tvojíma smótriši, * i vozdajánije hríšnikov úzriši.

Jáko Tý, Hóspodi, upovánije mojé, * Výšňaho položíl jesí pribížišče Tvojé.

Ne priídet k tebé zló, * i rána ne priblížitsja ťilesí tvojemú,

jáko Ánhelom Svoím zapovísť o tebí, * sochraníti ťá vo vséch putéch tvojích.

Na rukách vózmut ťá, * da ne kohdá pretknéši o kámeň nóhu tvojú,

na áspida i vasilíska nastúpiši, * i poperéši ľvá i zmíja.

Jáko na Mjá upová, i izbávľu í: * pokrýju í, jáko pozná ímja Mojé.

Vozzovét ko Mňí, i uslýšu jehó: * s ním jésm v skórbi, izmú jehó, i proslávľu jehó,

dolhotóju dnéj ispólňu jehó, * i javľú jemú spasénije Mojé.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Psalóm 70

Na Ťá, Hóspodi, upovách, * da ne postyžúsja vo vík.

Právdoju Tvojéju izbávi mjá i izmí mjá, * prikloní ko mní úcho Tvojé i spasí mjá.

Búdi mí v Bóha zaščítiteľa i v místo krípko spastí mjá, * jáko utverždénije mojé i pribížišče mojé jesí Tý.

Bóže mój, izbávi mjá iz rukí hríšnaho, * iz rukí zakonoprestúpnaho i obíďaščaho,

jáko Tý jesí terpínije mojé, Hóspodi, * Hóspodi, upovánije mojé ot júnosti mojejá.

V Tebí utverdíchsja ot utróby, ot čréva mátere mojejá Tý jesí mój pokrovíteľ: * o Tebí pínije mojé výnu.

Jáko čúdo bých mnóhim, * i Tý pomóščnik mój krípok.

Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija, jáko da vospojú slávu Tvojú, * vés déň velikoľípije Tvojé.

Ne otvérži mené vo vrémja stárosti, * vnehdá oskuďiváti kríposti mojéj, ne ostávi mené.

Jáko ríša vrazí mojí mní, * i strehúščiji dúšu mojú soviščáša vkúpi,

hlahóľušče: Bóh ostávil jésť jehó, * poženíte i imíte jehó, jáko nísť izbavľájaj.

Bóže mój, ne udalísja ot mené, * Bóže mój, v pómošč mojú vonmí.

Da postyďátsja i isčéznut oklevetájuščiji dúšu mojú, * da oblekútsja v stúd i srám íščuščiji zlája mňí.

Áz že vsehdá vozupováju na Ťá * i priložú na vsjáku pochvalú Tvojú.

Ustá mojá vozvisťát právdu Tvojú, vés déň spasénije Tvojé, * jáko ne poznách knížnaja.

Vnídu v síľi Hospódni; * Hóspodi, pomjanú právdu Tebé jedínaho.

Bóže mój, ímže naučíl mjá jesí ot júnosti mojejá, * i do nýňi vozviščú čudesá Tvojá,

i dáže do stárosti i prestarénija, Bóže mój, ne ostávi mené, * dóndeže vozviščú mýšcu Tvojú ródu vsemú hrjadúščemu,

sílu Tvojú i právdu Tvojú, Bóže, dáže do výšnich, * jáže sotvoríl mí jesí velíčija. Bóže, któ podóben Tebí?

Jelíki javíl mí jesí skórbi mnóhi i zlý, i obráščsja oživotvoríl mjá jesí, * i ot bézdn zemlí vozvél mjá jesí.

Umnóžil jesí na mňí velíčestvije Tvojé, i obráščsja uťíšil mjá jesí, * i ot bézdn zemlí páki vozvél mjá jesí.

Í́bo áz ispovímsja Tebí v ľúdech, Hóspodi, v sosúďich psalómskich ístinu Tvojú, * Bóže, vospojú Tebí v húsľich, Svjátyj Izráilev.

Vozrádujeťisja ustňí mojí, jehdá vospojú Tebí, * i dušá mojá, júže jesí izbávil.

Ješčé že i jazýk mój vés déň poučítsja právďi Tvojéj, * jehdá postyďátsja i posrámjatsja íščuščiji zlája mní.

Psalóm 71

Bóže, súd Tvój carévi dážď, * i právdu Tvojú sýnu carévu:

sudíti ľúdem Tvojím v právďi, * i níščym Tvojím v suďí.

Da vosprijímut hóry mír ľúdem, * i chólmi právdu.

Súdit níščym ľudskím, * i spasét sýny ubóhich i smirít klevetniká.

I prebúdet s sólncem, * i préžde luný róda rodóv.

Snídet jáko dóžď na runó, * i jáko kápľa, kápľuščaja na zémľu.

Vozsijáet vo dnéch jehó právda i mnóžestvo míra, * dóndeže otímetsja luná.

I obladájet ot mórja do mórja, * i ot rík do konéc vsélennyja.

Pred ním pripadút Jethiópľane, * i vrazí jehó pérsť polížut.

Cárije Tharsíjstiji i óstrovi dáry prinesút, * cárije Arávstiji i Savá dáry privedút;

i poklóňatsja jemú vsí cárije zémstiji, * vsí jazýcy porabótajut jemú.

Jáko izbávi níšča ot síľna, i ubóha, * jemúže ne bí pomóščnika.

Poščadít níšča i ubóha, * i dúšy ubóhich spasét:

ot líchvy i ot neprávdy izbávit dúšy ích, * i čéstno ímja jehó pred ními.

I žív búdet, i dástsja jemú ot zláta Aravíjska, * i pomóľatsja o ném výnu, vés déň blahoslovját jehó.

Búdet utverždénije na zemlí na versích hór, prevoznesétsja páče Livána plód jehó: * i procvitút ot hráda jáko travá zemnája.

Búdet ímja jehó blahoslovéno vo víki, * préžde sólnca prebyvájet ímja jehó,

i blahoslovjátsja v ném vsjá koľína zemnája, * vsí jazýcy ublažát jehó.

Blahoslovén Hospóď Bóh Izráilev, * tvorjáj čudesá jedín.

I blahoslovéno ímja slávy Jehó vo vík i v vík víka, * i ispólnitsja slávy Jehó vsjá zemľá: búdi, búdi.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 72

Kóľ bláh Bóh Izráilev, * právym sérdcem.

Mojí že vmáľi ne podvižásťisja nózi: * vmáľi ne prolijášasja stopý mojá.

Jáko vozrevnovách na bezzakónnyja, * mír hríšnikov zrjá.

Jáko ňísť vosklonénija v smérti ích, * i utverždénija v ráňi ích.

V truďích čelovíčeskich ne súť, * i s čelovíki ne prijímut rán.

Sehó rádi uderžá já hordýňa ích do koncá: * oďíjašasja neprávdoju i nečéstijem svojím.

Izýdet jáko iz túka neprávda ích, * preidóša v ľubóv sérdca.

Pomýsliša i hlahólaša v lukávstvi, * neprávdu v vysotú hlahólaša.

Položíša na nebesí ustá svojá, * i jazýk ích préjde po zemlí.

Sehó rádi obraťátsja ľúdije mojí símo, * i dníje ispólneni obrjáščutsja v ních.

I ríša: káko uvíďi Bóh? * I ášče jésť rázum v Výšnem?

Sé, sijí hríšnicy i hobzújuščiji v vík, * uderžáša bohátstvo.

I rích: jedá vsúje opravdích sérdce mojé * i umých v nepovínnych rúci mojí?

I bých jázven vés déň, * i obličénije mojé na útrennich.

Ášče hlahólach, povím táko: * sé ródu synóv Tvojích, jemúže obiščáchsja.

I nepščevách razumíti: * sijé trúd jésť prédo mnóju,

dóndeže vnídu vo svjatílo Bóžije * i razumíju v posľídňaja ích.

Obáče za ľščénija ích položíl jesí ím zlája, * nizložíl jesí já, vnehdá razhorďíšasja.

Káko býša v zapusťínije? * Vnezápu isčezóša, pohibóša za bezzakónije svojé.

Jáko sónije vostajúščaho, Hóspodi, * vo hráďi Tvojém óbraz ích uničižíši.

Jáko razžžésja sérdce mojé, * i utróby mojá izminíšasja.

I áz uničižén i ne razumích, * skóten bých u Tebé.

I áz výnu s Tobóju, * uderžál jesí rúku desnúju mojú,

i sovítom Tvojím nastávil mjá jesí, * i so slávoju prijál mjá jesí.

Čtó bó mí jésť na nebesí? * I ot Tebé čtó voschoťích na zemlí?

Isčezé sérdce mojé i plóť mojá, Bóže sérdca mojehó, * i čásť mojá, Bóže, vo vík.

Jáko sé udaľájuščiji sebé ot Tebé pohíbnut; * potrebíl jesí vsjákaho ľuboďíjuščaho ot Tebé.

Mňí že priľipľátisja Bóhovi bláho jésť, polaháti na Hóspoda upovánije mojé, * vozvistíti mí vsjá chvalý Tvojá vo vraťích dščére Sióni.

Psalóm 73

Vskúju, Bóže, otrínul jesí do koncá? * Razhnívasja járosť Tvojá na óvcy pážiti Tvojejá?

Pomjaní sónm Tvój, * jehóže sťažál jesí ispérva,

izbávil jesí žezlóm dostojánija Tvojehó, * horá Sión sijá, v néjže vselílsja jesí.

Vozdvíhni rúci Tvojí na hordýni ích v konéc, * jelíka lukávnova vráh vo svjaťím Tvojém.

I voschválišasja nenavíďaščiji Ťá posreďí prázdnika Tvojehó, * položíša známenija svojá, známenija, i ne poznáša,

jáko vo ischóďi prevýše; * jáko v dubrávi drevjáňi sikírami razsikóša

dvéri jeho vkúpi: * síčivom i oskórdom razrušíša í.

Vozžhóša ohném svjatílo Tvojé, * na zemlí oskverníša žilíšče ímene Tvojehó.

Ríša v sérdci svojém júžiki ích vkúpi: * prijdíte i ostávim vsjá prázdniki Bóžija ot zemlí.

Známenija ích ne víďichom: * ňísť ktomú proróka, i nás ne poznájet ktomú.

Dokóľi, Bóže, ponósit vráh? * Razdražít protívnyj ímja Tvojé do koncá?

Vskúju otvraščáješi rúku Tvojú * i desnícu Tvojú ot sredý ňídra Tvojehó v konéc?

Bóh že Cár náš préžde víka * soďíla spasénije posreďí zemlí.

Tý utverdíl jesí síloju Tvojéju móre, * Tý stérl jesí hlávy zmíjev v voďí.

Tý sokrušíl jesí hlavú zmíjevu, * dál jesí tohó brášno ľúdem Jethiópskim.

Tý rastórhl jesí istóčniki i potóki, * Tý izsušíl jesí ríki Ithámskija.

Tvój jésť déň, i Tvojá jésť nóšč: * Tý soveršíl jesí zarjú i sólnce.

Tý sotvoríl jesí vsjá preďíly zémli, * žátvu i vesnú Tý sozdál jesí já.

Pomjaní sijá: vráh ponosí Hóspodevi, * i ľúdije bezúmniji razdražíša ímja Tvojé.

Ne predážď zvirém dúšu, ispovídajuščusja Tebí, * dúš ubóhich Tvojích ne zabúdi do koncá.

Prízri na zavít Tvój, * jáko ispólnišasja pomračénniji zemlí domóv bezzakónij.

Da ne vozvratítsja smirénnyj posrámlen, * níšč i ubóh voschválita ímja Tvojé.

Vostáni, Bóže, sudí prjú Tvojú, pomjaní ponošénije Tvojé, * jéže ot bezúmnaho vés déň.

Ne zabúdi hlása molítvennik Tvojích, * hordýňa nenavíďaščich Ťá vzýde výnu.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 74

Ispovímysja Tebí, Bóže, ispovímysja Tebí, * i prizovém ímja Tvojé; povím vsjá čudesá Tvojá.

Jehdá prijímu vrémja, * Áz pravotý vozsuždú.

Rastájasja zemľá i vsí živúščiji na néj, * Áz utverdích stolpý jejá.

Rích bezzakónnujuščym, ne bezzakónnujte: * i sohrišájuščym, ne voznosíte róha,

ne vozdvizájte na vysotú róha vášeho, * i ne hlahólite na Bóha neprávdu:

jáko nižé ot ischód, nižé ot západ, * nižé ot pustých hór.

Jáko Bóh sudijá jésť: * sehó smirjáet, i sehó voznósit.

Jáko čáša v rucí Hospódni, * viná nerastvoréna ispólň rastvorénija,

i ukloní ot sejá v sijú: obáče dróždije jehó ne istoščísja, * ispijút vsí hríšniji zemlí.

Áz že vozrádujusja v vík, * vospojú Bóhu Jákovľu:

i vsjá róhi hríšnych slomľú, * i voznesétsja róh právednaho.

Psalóm 75

Vídom vo Judéji Bóh: * vo Izraíli vélije ímja Jehó.

I býsť v míri místo Jehó * i žilíšče Jehó v Sijóňi.

Támo sokruší kríposti lukóv, * orúžije i méč i bráň.

Prosviščáješi Tý dívno * ot hór víčnych.

Smjatóšasja vsí nerazúmniji sérdcem: usnúša snóm svojím, * i ničtóže obritóša vsí múžije bohátstva v rukách svojích.

Ot zapreščénija Tvojehó, Bóže Jákovľ, * vozdrimáša vsédšiji na kóni.

Tý strášen jesí, i któ protivostánet Tebí? * Ottóľi hňív Tvój.

S nebesé slýšan sotvoríl jesí súd: * zemľá ubojásja, i umolčá,

vnehdá vostáti na súd Bóhu, * spastí vsjá krótkija zemlí.

Jáko pomyšlénije čelovíčeskoje ispovístsja Tebí: * i ostánok pomyšlénija prázdnujet Tí.

Pomolítesja i vozdadíte Hóspodevi Bóhu nášemu. * Vsí íže ókrest Jehó prinesút dáry,

strášnomu i otjémľuščemu dúchi kňazéj, * strášnomu páče caréj zemných.

Psalóm 76

Hlásom mojím ko Hóspodu vozzvách, * hlásom mojím k Bóhu, i vňát mí.

V déň skórbi mojejá Bóha vzyskách rukáma mojíma, * nóščiju pred Ním, i ne preľščén bých; otvéržesja uťíšitisja dušá mojá.

Pomjanúch Bóha i vozveselíchsja, * pohlumľáchsja i malodúšestvovaše dúch mój.

Predvarísťi stražbý óči mojí: * smjatóchsja i ne hlahólach.

Pomýslich dní pérvyja, * i ľíta víčnaja pomjanúch, i poučáchsja:

nóščiju sérdcem mojím hlumľáchsja, * i tužáše dúch mój:

Jedá vo víki otrínet Hospóď, * i ne priložít blahovolíti pákí

Ilí do koncá mílosť Svojú otsičét? * Skončá hlahól ot róda v ród.

Jdá zabúdet uščédriti Bóh? * Ilí udéržit vo hňívi Svojém ščedróty Svojá?

I rích: nýňi načách, * sijá izmína desnícy Výšňaho.

Pomjanúch ďilá Hospódňa, * jáko pomjanú ot načála čudesá Tvojá,

i poučúsja vo vsích ďíľich Tvojích, * i v načinánijich Tvojích pohlumľúsja.

Bóže, vo svjaťím púť Tvój: * któ Bóh vélij jáko Bóh náš?

Tý jesí Bóh tvorjáj čudesá: * skazál jesí v ľúdech sílu Tvojú,

izbávil jesí mýšceju Tvojéju ľúdi Tvojá, * sýny Jákovli i Jósifovy.

Víďiša Ťá vódy, Bóže, * víďiša Ťá vódy, i ubojášasja: smjatóšasja bézdny,

mnóžestvo šúma vód, hlás dáša óblacy, * íbo stríly Tvojá prechóďat.

Hlás hróma Tvojehó v kolesí, osvitíša mólnija Tvojá vselénnuju: * podvížesja i trépetna býsť zemľá.

V móri putijé Tvojí, i stezí Tvojí v vodách mnóhich, * i sľidý Tvojá ne poznájutsja.

Nastávil jesí jáko óvcy ľúdi Tvojá * rukóju Mojséovoju i Aaróneju.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Tropár, hlás 2.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 1: Vnuší, Bóže, molítvu mojú, i ne prézri molénija mojehó.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Stích 2: Áz k Bóhu vozzvách, i Hóspoď uslýša mjá.

Íže v šestýj déň že i čás, na kresťí prihvoždéj, * v rají derznovénnyj Adámov hrích, i sohrišénij nášych rukopisánije razderí, ** Christé Bóže, i spasí nás.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen:

Jáko ne ímamy derznovénija za premnóhija hrichí náša: * ty íže ot tebé róždšahosja molí, Bohoródice Ďívo: * mnóho bo móžet molénije máterneje ko blahosérdiju Vladýki. * Ne prézrí hríšnych moľbý, vsečístaja, * jáko mílostiv jésť í spastí mohíj, * íže i stradáti o nás izvólivyj.

Tropár proróčestva, hlás 6: Blahoutróbne, dolhoterpilíve vsederžíteľu Hóspodi, nizposlí mílosť tvojú na ľúdi tvojá.

Sláva, i nýňi, tójže: Blahoutróbne, dolhoterpilíve vsederžíteľu Hóspodi, nizposlí mílosť tvojú na ľúdi tvojá.

Prokímen, psalóm 96, hlás 6: Hospóď vocárísja, da rádujetsja zemľá.

Stích: Da veseľátsja óstrovi mnózi.

Proróčestva Isáijina čténije.

[Hlavá 42, st. 5- 16.] Táko hlahólet Hospóď Bóh, sotvorívyj nébo, i vodruzívyj jé, utverždéj zémľu, i jáže na néj, i dajáj dychánije ľúdem, íže na néj, i Dúch choďáščym na néj. Áz Hospóď Bóh, prizvách ťá v právďi, i uderžú za rúku tvojú, i ukripľú ťá: i dách ťá v zavít róda Izráileva, vo svít jazýkov, otvérsti óči sľipých, izvestí ot úz svjázannyja, i iz dómu temnícy, i seďáščyja vo ťmí. Áz Hospóď Bóh, sijé mojé jésť ímja: slávy mojejá inómu ne dám, nižé dobroďítelej mojích istukánnym. jáže iz načála, sé priidóša: i nóvaja, jáže áz vozviščú, i préžde néže vozvistíti, javíšasja vám. Vospójte Hóspodevi písň nóvu: načáľstvo jehó, proslávite ímja jehó ot konéc zemlí: schoďáščiji v móre, i plávajuščiji po nemú, óstrovi i živúščiji na ních. Vozveselísja pustýne, i vési jejá, pridvórija, i živúščiji v kidári: vozveseľátsja živúščiji na kámeni, ot krája hór vozopijút. Daďát Bóhu slávu, dobroďíteli jehó vo óstrovich vozvisťát. Hospóď Bóh síl izýdet, i sokrušít ráť, vozdvíhnet rvénije, i vozopijét na vrahí svojá s krípostiju. Molčách, jedá i vsehdá umolčú, i poterpľú? Terpích jáko raždájuščaja, istrebľú i izsušú vkúpi: opustošú hóry i chólmi, i vsjáku travú ích izsušú, i položú ríki vo óstrovy, i lúhi izsušú. I navedú sľipýja na púť, jehóže ne víďiša, i po stezjám, íchže ne znáša, chodíti sotvorjú ím: sotvorjú ím ťmú vo svít, i strópotnaja v právaja. Sijá hlahóly sotvorjú, i ne ostávľu ích.

Prokímen, psalóm 97, hlás 7: Vospójte Hóspodevi písň nóvu jáko dívna sotvorí Hospóď, spasé jehó desníca jehó.

Stích: Víďiša vsí koncý zemlí spasénije Bóha nášeho.

Skóro da predvarját ný ščedróty Tvojá, Hóspodi, jáko obniščáchom ziló. Pomozí nám, Bóže Spáse náš, slávy rádi ímene Tvojehó, Hóspodi, izbávi nás, i očísti hríchí náša, ímene rádi tvojehó.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Kondák: Dušé mojá, dušé mojá, vostáni, čtó spíši? Konéc približájetsja, i ímaši smutítisja: vosprjaní úbo, da poščadít ťá Christós Bóh, vezďí sýj, i vsjá ispolňájaj.

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

Lík: Amiň.

Molitva sv. Jefrema:

Jerej: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Poklon dozemnyj.

Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Poklon dozemnyj.

Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

12 malych poklónov, hlahóľušče na kíjždo poklón:

Bóže, mílostiv búdi mňi hríšnomu.

Bóže, očísti hrichí moja i pomíluj mjá.

Bez čislá sohriších, Hóspodi, prostí mjá.

i páki: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

Táže:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hospodi pomíluj. (12x)

Posém molítvu sijú:

Bóže i Hóspodi síl, i vsejá tvári soďíteľu, íže za milosérdije neizrečénnyja mílosti tvojejá, jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda nášeho Isúsa Christá, nizposlávyj na spasénije róda nášeho: i čestným jehó krestóm, rukopisánije hrích nášich rasterzávyj, í pobidívyj ťím načála, i vlá­sti tmý: sám Vladýko čelovikoľúbče, prijmí i nás hríšnych blahodárstvennyja sijá í molébnyja molítvy, i izbávi nás ot vsjákaho vsehubíteľnaho, i mráčnaho hrichopadénija, í vsích ozlóbiti nás íščuščich vídimych í nevídimych vráh, prihvozdí stráchu tvojemú plóti náša, í ne ukloní serdéc nášich v slovesá ilí pomyšlénija lukávstvija, no ľubóviju tvojéju ujazví dúšy náša, da k tebí vsehdá vzirájušče, i jéže ot tebé svítom nastavľájemi, tebé nepristúpnaho i prisnosúščnaho zrjášče svíta, neprestánnoje tebí ispovídanije, í blahodarénije vozsylájem, beznačáľnomu Otcú, so jedinoródnym tvojím Sýnom, i vsesvjatým i blahím, i životvorjáščim tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.