Večiereň 23.3.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 103.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * Hóspodi Bóže moj, vozvelíčilsja jesí ziló. - Vo ispovídanije i vo veleľípotu obleklsja jesí, * oďijájsja svítom jako rízoju. - Prostirájaj nébo jako kóžu, * pokryvájaj vodámi prevýspreňaja svojá. - Polahájaj óblaki na voschoždénije svojé, * choďáj na krylú vítreňu. - Tvorjáj ánheli svojá dúchi, * i sluhí svojá plámeň óhnennyj. - Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka. - Bézdna, jako ríza oďijánije jejá, * na horách stánut vódy. - Ot zapreščénija tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma tvojehó ubojátsja. - Voschóďat hóry, i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí im. - Preďíl položíl jesí jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu. - Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy. - Napajájut vsja zvíri sélnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú. - Na tich ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás. - Napajáj hóri ot prevýsprennych svojích, * ot plodá ďíl tvojích nasýtitsja zemľá. - Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom. - Izvestí chľíb ot zemlí, * i vinó veselít sérdce čelovíka. - Umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít. - Nasýťatsja drevá poľskaja, kédri livánstiji íchže jesí nasadíl, * támo ptícy vozhňizďátsja - Jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími, * hóry vysókija jelénem, kámeň pribížišče zájacem. - Sotvoríl jesí lúnu vo vremená, * sólnce pozná západ svój. - Položíl jesí ťmu i bysť nóšč, * v néjže prójdut vsi zvírije dubrávniji. - Skýmni rykájuščiji voschítiti, * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí. - Vozsijá sólnce i sobrášasja, * i v lóžach svojích ľáhut. - Izýdet čelovík na ďílo svojé, * i na ďílanije svojé do véčera. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, vsja premúdrostiju sotvoríl jesí, * ispólnisja zemľá tvári tvojejá. - Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi íchže ňísť čislá. - Živótnaja málaja s velíkimi, * támo korablí preplávajut. - Zmíj sej, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú, * vsja k tebí čájut, dáti píšču ím vo blahó vrémja. - Dávšu tebí ím soberút, * otvérzšu tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti. - Otvráščšu že tebí licé vozmjatútsja, * otímeši duch ích i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja. - Pósleši dúcha tvojehó i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí. - Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hóspoď o ďíľich svojích. - Prizirajáj na zémľu i tvorjáj ju trajstísja, * prikasajájsja horám i dymjátsja. - Vospojú Hospodévi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú dóndeže jesm. - Da usladítsja jemú besidá mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi. - Da isčéznut hríšnicy ot zemlí i bezzakónicy, jákože ne býti im, * blahosloví duše mojá Hóspoda. - Sólnce pozná západ svoj, * položíl jesí ťmu i bysť nóšč. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, * vsja premúdrostiju sotvoríl jesí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Ornament

Psalóm 46

Vsí jazýcy vospleščíte rukámi, * vosklíknite Bóhu hlásom rádovanija.

Jáko Hospóď Výšnij strášen, * Cár vélij po vséj zemlí.

Pokorí ľúdi nám i jazýki pod nóhi náša: * izbrá nám dostojánije Svojé, dobrótu Jákovľu, júže vozľubí.

Vzýde Bóh v voskliknovéniji, * Hospóď vo hlási trúbňi.

Pójte Bóhu nášemu, pójte, pójte Carévi nášemu, pójte. * Jáko Cár vsejá zemlí Bóh, pójte razúmno.

Vocarísja Bóh nad jazýki, * Bóh sidít na Prestóľi svjaťím Svojém.

Kňázi ľúdstiji sobrášasja s Bóhom Avraámlim, * jáko Bóžii deržávnii zemlí ziló voznesóšasja.

Ornament

Psalóm 47

Vélij Hospóď i chválen ziló vo hráďi Bóha nášeho, * v horí svjaťíj Jehó.

Blahokorénnym rádovanijem vsejá zemlí: * hóry Siónskija, rébra síverova, hrád Carjá Velíkaho.

Bóh v ťážestech jehó znájem jésť, * jehdá zastupáet í.

Jáko sé cárije zémstii sobrášasja, * snidóšasja vkúpi.

Tíji víďivše táko, udivíšasja, * smjatóšasja, podvihóšasja.

Trépet priját já: támo boľízni jáko raždájuščija. * Dúchom búrnym sokrušíši korablí Tharsíjskija.

Jákože slýšachom, táko i víďichom vo hráďi Hóspoda síl, * vo hráďi Bóha nášeho, Bóh osnová í vo vík.

Prijáchom, Bóže, mílosť Tvojú * posreďí ľudéj Tvojích.

Po ímeni Tvojemú, Bóže, táko i chvalá Tvojá na koncách zemlí, * právdy ispólň desníca Tvojá.

Da vozveselítsja horá Siónskaja * i da vozrádujutsja dščéri Judéjskija sudéb rádi Tvojích, Hóspodi.

Obydíte Sión i obymíte jehó, * povidite v stolpích jehó.

Položíte serdcá váša v sílu Jehó i razďilíte dómy Jehó, * jáko da povíste v róďi inóm.

Jáko Tój jésť Bóh náš vo vík i v vík víka, * Tój upasét nás vo víki.

Ornament

Psalóm 48

Uslýšite sijá vsí jazýcy, * vnušíte vsí živúščii po vselénňij:

zemnoródniji že i sýnove čelovíčestiji, * vkúpi bohát i ubóh.

Ustá mojá vozhlahóľut premúdrosť, * i poučénije sérdca mojehó rázum.

Prikloňú v prítču úcho mojé, * otvérzu vo psaltíri hanánije mojé.

Vskúju bojúsja v déň ľút? * Bezzakónije pjatý mojejá obýdet mjá.

Naďíjuščiisja na sílu svojú * i o mnóžestvi bohátstva svojehó chvaľáščiisja,

brát ne izbávit, izbávit li čelovík? * ne dást Bóhu izmíny za sjá,

i cínu izbavlénija duší svojejá, * i utrudísja vo vík.

I žív búdet do koncá, * ne úzrit páhuby.

Jehdá uvídit premúdryja umirájuščyja, vkúpi bezúmen i nesmýslen pohíbnut * i ostávjat čuždím bohátstvo svojé.

I hróbi ích žilíšča ích vo vík, selénija ích v ród i ród, * narekóša imená svojá na zémľach.

I čelovík v čésti sýj ne razumí, * priložísja skotóm nesmyslénnym i upodóbisja ím.

Séj púť ích soblázn ím, * i po sích vo usťích svoích blahovoľát.

Jáko óvcy vo áďi položéni súť, smérť upasét já, * i obladájut ími práviji zaútra,

i pómošč ích obetšájet vo áďi, * ot slávy svojejá izrinovéni býša.

Obáče Bóh izbávit dúšu mojú iz rukí ádovy, * jehdá prijémlet mjá.

Ne ubójsja, jehdá razbohaťíet čelovík * ilí jehdá umnóžitsja sláva dómu jehó:

jáko vnehdá umréti jemú, ne vózmet vsjá, * nižé snídet s ním sláva jehó.

Jáko dušá jehó v živoťí jehó blahoslovítsja: * ispovístsja Tebí, jehdá blahosotvoríši jemú.

Vnídet dáže do róda otéc svoích, * dáže do víka ne úzrit svíta.

I čelovík v čésti sýj ne razumí, * priložísja skotóm nesmyslénnym i upodóbisja ím.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 49

Bóh bohóv Hospóď hlahóla * i prizvá zémľu ot vostók sólnca do západ.

Ot Sióna * blahoľípije krasotý Jehó.

Bóh jávi prijídet, Bóh náš, i ne premolčít: * óhň préd Ním vozhorítsja, i ókrest Jehó búrja zíľna.

Prizovét Nébo svýše * i zémľu razsudíti ľúdi Svojá.

Soberíte Jemú prepodóbnyja Jehó, * zaviščájuščyja zavít Jehó o žértvach.

I vozvisťát nebesá právdu Jehó, * jáko Bóh sudijá jésť.

Uslýšite, ľúdije mojí, i vozhlahóľu vám, Izráiľu, i zasviďíteľstvuju tebí: * Bóh, Bóh tvój jésm Áz.

Ne o žértvach tvojích oblíču ťá, * vsesožžénija že Tvojá prédo Mnóju súť výnu.

Ne prijímu ot dómu Tvojehó teľcóv, * nižé ot stád tvojích kozlóv.

Jáko mojí súť vsí zvírije dubrávniji, * skóti v horách i vólove.

Poznách vsjá ptícy nebésnyja, * i krasotá séľnaja so Mnóju jésť.

Ášče vzálču, ne rekú tebí: * Mojá bo jésť vselénnaja i ispolnénije jejá.

Jedá jám mjasá júnča ili króv kozlóv pijú? * Požrí Bóhovi žértvu chvalý i vozdážď Výšnemu molítvy Tvojá.

I prizoví Mjá v déň skórbi tvojejá, * i izmú ťá, i prosláviši Mjá.

Hríšniku že rečé Bóh: vskúju tý povídaješi opravdánija Mojá * i vosprijémleši zavít Mój ustý tvoími?

Tý že voznenavíďil jesí nakazánije * i otvérhl jesí slovesá Mojá vspjáť.

Ášče víďil jesí táťa, tékl jesí s ním, * i s preľuboďíjem učástije tvojé polahál jesí.

Ustá Tvojá umnóžiša zlóbu, * i jazýk tvój spletáše ľščénija.

Siďá, na bráta tvojehó klevetál jesí * i na sýna mátere tvojejá polahál jesí soblázn.

Sijá sotvoríl jesí i umolčách, voznepščevál jesí bezzakónije, * jáko búdu tebí podóben.

Obličú ťá * i predstávľu préd licém tvoím hrichí Tvojá.

Razumíjte ubó sijá, zabyvájuščii Bóha, * da ne kohdá pochítit, i ne búdet izbavľájaj.

Žértva chvalý proslávit Mjá, i támo púť, * ímže javľú jemú spasénije mojé.

Ornament

Psalóm 50

Pomíluj mjá, Bóže, po velícij mílosti Tvojéj, * i po mnóžestvu ščedrót Tvojích očísti bezzakónije mojé.

Najpáče omýj mjá ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mjá.

Jáko bezzakónije mojé áz znáju * i hrích mój prédo mnóju jésť výnu.

Tebí Jedínomu sohriších, i lukávoje préd Tobóju sotvorích, * jáko da opravdíšisja vo slovesích Tvojích i pobidíši, vnehdá sudíti Tí.

Sé bo v bezzakóniich začát jésm, * i vo hrisích rodí mjá máti mojá.

Sé bo ístinu vozľubíl jesí, * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti Tvojejá javíl mí jesí.

Okropíši mjá issópom, i očíščusja, * omýješi mjá, i páče sňíha ubiľúsja.

Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja.

Otvratí licé Tvojé ot hrích mojích, * i vsjá bezzakónija mojá očísti.

Sérdce čísto sozíždi vo mňí, Bóže, * i dúch práv obnoví vo utróbi mojéj.

Ne otvérži mené ot licá Tvojehó, * i Dúcha Tvojehó Svjatáho ne otimí ot mené.

Vozdážď mí rádosť spasénija Tvojehó, * i Dúchom Vladýčnim utverdí mjá.

Naučú bezzakónnyja putém Tvojím, * i nečestíviji k Tebí obraťátsja.

Izbávi mjá ot krovéj, Bóže, Bóže spasénija mojehó, * vozrádujetsja jazýk mój právďi Tvojéj.

Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši, * i ustá mojá vozvisťát chvalú Tvojú.

Jáko ášče by voschoťíl jesí žértvy, dál bých ubó, * vsesožžénija ne blahovolíši.

Žértva Bóhu dúch sokrušén, * sérdce sokrušénno i smirénno Bóh ne uničižít.

Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem Tvoím Sióna, * i da sozíždutsja sťíny Jerusalímskija.

Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožehájemaja: * tohdá vozložát na oltár Tvój telcý.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 51

Čtó chválišisja vo zlóbi, síľné? * Bezzakónije vés déň.

Neprávdu umýsli jazýk tvój, * jáko brítvu izoščrénu sotvoríl jesí lésť.

Vozľubíl jesí zlóbu páče blahostýni, * neprávdu néže hlahólati právdu.

Vozľubíl jesí vsjá hlahóly potópnyja, * jazýk ľstív.

Sehó rádi Boh razrušít ťá do koncá, vostórhnet ťá, * i preselít ťá ot selénija tvojehó i kóreň tvój ot zemlí živých.

Úzrjat právedniji i ubojátsja, * i o ném vozsmijútsja i rekút:

sé čelovík, íže ne položí Bóha pomóščnika sebí, * no upová na mnóžestvo bohátstva svojehó, i vozmóže sujetóju svojéju.

Áz že jáko máslina plodovíta v domú Bóžiji, * upovách na mílosť Bóžiju vo vík i vo vík víka.

Ispovímsja Tebí vo vík, jáko sotvoríl jesí, * i terpľú ímja Tvojé, jáko bláho préd prepodóbnymi Tvoími.

Ornament

Psalóm 52

Rečé bezúmen v sérdci svojém: * ňísť Bóh, rastľíša i omerzíšasja v bezzakóniich, ňísť tvorjáj blahóje.

Bóh s nebesé priníče na sýny čelovíčeskija, * víďiti, ášče jésť razumivájaj ilí vzyskájaj Bóha?

Vsí ukloníšasja, vkúpi nepotrébni býša, * ňísť tvorjáj blahóje, ňísť do jedínaho.

Ni li urazumíjut vsí ďílajuščiji bezzakónije, sňidájuščiji ľúdi mojá v sňiď chľíba? * Hóspoda ne prizváša.

Támo ustrašíšasja strácha, iďíže ne bí strách, jáko Bóh razsýpa kósti čelovikouhódnikov: * postyďíšasja, jáko Bóh uničiží ích.

Któ dást ot Sióna spasénije Izráilevó? * Vnehdá vozvratít Bóh pľinénije ľudéj Svoích, vozrádujetsja Jákov i vozveselítsja Izráiľ.

Ornament

Psalóm 53

Bóže, vo ímja Tvojé spasí mjá, * i v síľi Tvojéj sudí mí.

Bóže, uslýši molítvu mojú, * vnuší hlahóly úst mojích.

Jáko čuždíji vostáša na mjá i krípcyji vzyskáša dúšu mojú, * i ne predložíša Bóha préd sobóju.

Sé bo Bóh pomohájet mí, * i Hospóď Zastúpnik duší mojéj.

Otvratít zlája vrahóm mojím, * ístinoju Tvojéju potrebí ích.

Vóleju požrú Tebí, * Ispovímsja ímeni Tvojemú, Hóspodi,

jáko bláho, jáko ot vsjákija pečáli izbávil mjá jesí, * i na vrahí mojá vozzrí óko mojé.

Ornament

Psalóm 54

Vnuší, Bóže, molítvu mojú * i ne prézri molénija mojehó.

Vonmí mí i uslýši mjá: * vozskorbích pečáliju mojéju i smjatóchsja.

Ot hlása vrážija i ot stužénija hríšniča, * jáko ukloníša na mjá bezzakónije i vo hňívi vraždováchu mí.

Sérdce mojé smjatésja vo mňí * i bojázň smérti napadé na mjá.

Strách i trépet prijíde na mjá * i pokrý mjá ťmá.

I rích: któ dást mí kriľí, jáko holubíňi * i poleščú, i počíjú

Sé udalíchsja bíhaja * i vodvoríchsja v pustýni.

Čájach Bóha, spasájuščaho mjá * ot malodúšija i ot búri.

Potopí, Hóspodi, i razďilí jazýki ích: * jáko víďich bezzakónije i prerikánije vo hráďi.

Dném i nóščiju obýdet i po sťinám jehó. * Bezzakónije i trúd posreďí jehó i neprávda.

I ne oskuďí * ot stóhn jehó lichvá i lésť.

Jáko ášče by vráh ponosíl mí, preterpíl bých úbo, * i ášče bý nenavíďaj mjá na mjá veleríčeval, ukrýl bých sjá ot nehó.

Tý že, čelovíče ravnodúšne, * vladýko mój i znájemyj mój,

íže kúpno naslaždálsja jesí so mnóju brášen, * v domú Bóžiji chodíchom jedinomyšlénijem.

Da prijídet že smérť na ňá, i da snídut vo ád žívi, * jáko lukávstvo v žilíščach ích, posreďí ích.

Áz k Bóhu vozzvách, * i Hospóď uslýša mjá.

Véčer i zaútra, i polúdne povím, * i vozviščú, i uslýšit hlás mój.

Izbávit mírom dúšu mojú ot približájuščichsja mňí, * jáko vo mnózi bjáchu so mnóju.

Uslýšit Bóh i smirít já, Sýj préžde vík. * Ňísť bo ím izminénija, jáko ne ubojášasja Bóha.

Prostré rúku svojú na vozdajánije, * oskverníša zavít Jehó.

Razďilíšasja ot hňíva licá Jehó, i priblížišasja serdcá ích, * umjáknuša slovesá ích páče jeléja, i tá súť stríly.

Vozvérzi na Hóspoda pečáľ tvojú, i Tój ťá prepitájet, * ne dást vo vík molvý právedniku.

Tý že, Bóže, nizvedéši ích vo studenéc istľínija, * múžije krovéj i ľstí ne prepolovját dnéj svoích. Áz že, Hóspodi, upováju na Ťá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament (Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, vozzvách: hlás 8.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * voňmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, uslýši mja, Hóspodi.**

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, uslýší mjá Hóspodi.**

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích. - Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích. - So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích. - Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá. - Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích. - Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi. - Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú. - Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije. - Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja. - Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú.

Stích: Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú i tý poznál jesí stezí mojá.

Stichíry hospodína Jósifa,

hlás 8. Podóben: Hóspodi, ášče i na sudíšči: Hóspodi, tý svjaščénnyja učenikí tvojá, slovésnaja nebesá pokazál jesí. Sích svjaščénnymi chodátajstvy, zemných mjá zól izbávi, vozderžánijem voznosjá rázuma vsehdá, k strastém pomyšlénije mojé, jáko ščédr i čelovikoľúbec.

Stích: Na putí sém, po nemúže choždách, skrýša síť mňí.

Podóben: Imúšče vsí vrémja poščénija, jáko soďíjstvennika božéstvennym ďijánijem, pláčim ot vsehó sérdca, i Spásu vozopijím: tvojími učenikí Hóspodi mnohomílostive, spasí ľubóviju ťá pojúščyja, jáko ščédr i čelovikoľúbec.

Ína stichíra hospodína Theódora,

Stích: Smotrjách odesnúju i vozhľádach, i ne bí znájaj mené.

hlás 8. Podóben: Slávnuju i prečístuju: Apóstoli prechváľniji, míra molítvennicy, nemoščných vráčeve, zdrávija chranítelije, vo obojém nás sobľudíte, poščénija vrémja prochoďáščyja: vo obojích Božéstvenno mírstvujuščyja, úm nesmuščén strastéj chraňášče, da pojém vsí písň Christú voskrésšemu, jáko pobidíteľu.

Íny stichíry po alfavítu, 24, velíkaho kanóna. Tvorénije hospodína Andréja krítskaho.

Stích: Pohíbe bíhstvo ot mené, i ňísť vzyskájaj dúšu mojú.

[A] Hlás 4. Podóben: Choťích slezámi: Vsé žitijé mojé so bludnícami i mytarjámi izžísja: úbo vozmohú li poné v stárosti pokájatisja, o níchže sohriších, Soďíteľu vsích i vračú nedúhujuščich? Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá. I tvorím na kíjždo stích po 3 poklóny.

Stích: Vozzvách k tebí Hóspodi, rích: tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí živých.

[V] Ťážestiju nebrežénija soderžím jésm, v tíňi vaľájusja, strilóju ustrilén Velijára, i oskverňáju mojé jéže po óbrazu: obratíteľu nebrehúščich, i izbáviteľu prehrišívšich: Hóspodi préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Vonmí moléniju mojemú, jáko smiríchsja ziló.

[H] Bých pretknovénije čelovíkom, vozďílav jáko zemnýj zemnája, bráku soprjahóchsja tvojím poveľinijem, i prestupích oskvernív lóže mojé: ot zemlí sozdávyj ne prézri sozdánija tvojehó: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, jáko ukripíšasja páče mené.

[D] Rjádnik bých duší mojéj, o plóti mojéj promyšlénije tvorjá, démonov poruhánije postávlen bých, slastém rabótaja i bezmístijem: blahoutróbijem tvojím poščadí, prohoníteľu démonov: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Izvedí iz temnícy dúšu mojú, ispovídatisja ímeni tvojemú.

[E] Vóleju sohriších páče vsích, sehó rádi ostávlen jésm, ímam protívnika duší mojéj, plóti mudrovánije, i pomračájet mjá. Prosviščénije súščich vo ťmí, i nastávniče zabluždájemych: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Mené ždút právednicy, dóndeže vozdási mňí.

[Z] Živét, hlahóla prorók, dušá mojá Hóspodi, i voschválit ťá, vzyščí ovčá zablúždšeje mjá, i sopričtí mjá stádu tvojemú: dážď mí vrémja pokajánija, da steňá vopijú ti: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Iz hlubiný vozzvách k tebí Hóspodi, Hóspodi, uslýši hlás mój.

[I] Sohriších, sohriších, prestupív poveľinija tvojá Christé Bóže, mílostiv búdi mí blahoďíteľu, da prozrjú vnútrennima očíma, i ubíhnu ťmý, i so stráchom vozopijú: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Da búdut úši tvojí vnémľušče hlásu molénija mojehó.

[TH] Zvírije mjá díviji obderžáša, no ot ních mjá ischití Vladýko: chóščeši bo jéže spastísja, i v poznánije ístiny prijití vsím čelovíkom, jáko sozdáteľ, i so vsími i mené spasí: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Ášče bezzakónija názriši Hóspodi Hóspodi, któ postojít? jáko u tebé očiščénije jésť.

[I] Ciľbá búdi mí blahoďíteľu, izbáviteľu Spáse mój, i ne otríni mené, vížď mjá ležášča bezzakóňmi, i vozstávi mjá jáko vsesíľnyj, da i áz vozviščú ďijánija mojá, i vopijú ti: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Ímene rádi tvojehó poterpích ťá Hóspodi, poterpí dušá mojá v slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

[K] Sokrýv talánt dánnyj mí, jáko nesmýslennyj ráb v zémľu zakopách: íbo jákože nepotrébnyj osudíchsja, i ne derzáju próčeje prosíti ťá, jáko nezlóbivyj uščédri mjá, da i áz vozzovú: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Ot stráži útrennija do nóšči, ot stráži útrennija, da upovájet Izrájiľ na Hóspoda.

[L] Jézero izsušívyj strastéj, krovotočívyja prikosnovénijem omét tvojích, dážď mí ostavlénije sohrišénij, nesumňínnoju víroju tebí pritekájuščemu, i prijimí mjá jákože ónuju, i iscilí mojú boľízň: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Jáko u Hóspoda mílosť, i mnóhoje u nehó izbavlénije, i tój izbávit Izráiľa ot vsích bezzakónij jehó.

[M] Ímaši siďíti na prestóľi, sotvorívyj slóvom nébo i zémľu: ímamy vsí predstáti. Povídajušče tebí hrichí náša: préžde dné ónaho, v pokajániji mjá prijimí: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Chvalíte Hóspoda vsí jazýcy, pochvalíte jehó vsí ľúdije.

[N] Prízri ókom blahoutróbnym, i búdi mí mílostiv jedíne Spáse, tóki dáruj iscilénij bídnoj mojéj i okajánnoj duší, izmýj ot kála ďíl mojích, da vospojú: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

[Ks] Mečí uhotóva Velijár, ulovíti potščávsja smirénnuju mojú dúšu, stránna sotvorí mjá ščédre prosviščénija, rázuma licá tvojehó: deržávnyj v kríposti, sosúdov sehó ischití mjá: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: K tebí vozvedóch óči mojí živúščemu na nebesí: sé jáko óči ráb v rukú hospódij svojích, jáko óči rabýni v rukú hospoží svojejá: táko óči náši ko Hóspodu Bóhu nášemu, dóndeže uščédrit ný.

[O] Vsím strastém porabótichsja, ostáviv zakón i Božéstvennaja pisánija, vsehó mjá iscilí blahoďíteľu, mené rádi po mňí býv bláže, obratí mjá ščédryj, strastéj potrebíteľu: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Stích: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nás: jáko po mnóhu ispólnichomsja uničižénija, naipáče napólnisja dušá náša ponošénija hobzújuščich i uničižénija hórdych.

[P] Bludníca slezámi omočájet prečísťiji že i čestňíji nózi tvojí, vsjá uviščavájušči jéže pritekáti, i prijimáti razrišénije sohrišénij svojích. Tojá víru podážď i mňí Spáse, jéže vopíti tí: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.

Pripivájem k próčym: Sláva tebí Bóže náš, sláva tebí.

[R] Skvérnu očísti duší mojejá, mené rádi obniščávyj, i mladénstvovavyj plótiju, kápľu mílosti tvojejá nizposláv, nemoščnómu i okajánnomu Christé: omýj ot skvérny, uvračúj nedúhujušča: Hóspodi, préžde dáže do koncá ne pohíbnu, spasí mjá.