Veľká večiereň 26.10.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 103.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * Hóspodi Bóže moj, vozvelíčilsja jesí ziló. - Vo ispovídanije i vo veleľípotu obleklsja jesí, * oďijájsja svítom jako rízoju. - Prostirájaj nébo jako kóžu, * pokryvájaj vodámi prevýspreňaja svojá. - Polahájaj óblaki na voschoždénije svojé, * choďáj na krylú vítreňu. - Tvorjáj ánheli svojá dúchi, * i sluhí svojá plámeň óhnennyj. - Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka. - Bézdna, jako ríza oďijánije jejá, * na horách stánut vódy. - Ot zapreščénija tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma tvojehó ubojátsja. - Voschóďat hóry, i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí im. - Preďíl položíl jesí jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu. - Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy. - Napajájut vsja zvíri sélnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú. - Na tich ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás. - Napajáj hóri ot prevýsprennych svojích, * ot plodá ďíl tvojích nasýtitsja zemľá. - Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom. - Izvestí chľíb ot zemlí, * i vinó veselít sérdce čelovíka. - Umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít. - Nasýťatsja drevá poľskaja, kédri livánstiji íchže jesí nasadíl, * támo ptícy vozhňizďátsja - Jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími, * hóry vysókija jelénem, kámeň pribížišče zájacem. - Sotvoríl jesí lúnu vo vremená, * sólnce pozná západ svój. - Položíl jesí ťmu i bysť nóšč, * v néjže prójdut vsi zvírije dubrávniji. - Skýmni rykájuščiji voschítiti, * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí. - Vozsijá sólnce i sobrášasja, * i v lóžach svojích ľáhut. - Izýdet čelovík na ďílo svojé, * i na ďílanije svojé do véčera. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, vsja premúdrostiju sotvoríl jesí, * ispólnisja zemľá tvári tvojejá. - Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi íchže ňísť čislá. - Živótnaja málaja s velíkimi, * támo korablí preplávajut. - Zmíj sej, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú, * vsja k tebí čájut, dáti píšču ím vo blahó vrémja. - Dávšu tebí ím soberút, * otvérzšu tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti. - Otvráščšu že tebí licé vozmjatútsja, * otímeši duch ích i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja. - Pósleši dúcha tvojehó i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí. - Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hóspoď o ďíľich svojích. - Prizirajáj na zémľu i tvorjáj ju trajstísja, * prikasajájsja horám i dymjátsja. - Vospojú Hospodévi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú dóndeže jesm. - Da usladítsja jemú besidá mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi. - Da isčéznut hríšnicy ot zemlí i bezzakónicy, jákože ne býti im, * blahosloví duše mojá Hóspoda. - Sólnce pozná západ svoj, * položíl jesí ťmu i bysť nóšč. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, * vsja premúdrostiju sotvoríl jesí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Psalóm 1

Blažén múž, íže ne íde na sovít nečestívych * i na putí hríšnych ne stá, i na sidálišči hubítelej ne síde,

no v zakóňi Hospódni vóľa jehó, * i v zakóňi Jehó poučítsja déň i nóšč.

I búdet jáko drévo nasaždénno prí ischódiščich vód, * jéže plód svój dást vo vrémja svojé,

i líst jehó ne otpadét; * i vsjá, jelíka ášče tvorít, uspíjet.

Ne táko nečestíviji, ne táko: * no jáko prách, jehóže vozmetájet vítr ot licá zemlí.

Sehó rádi ne voskrésnut nečestíviji na súd, * nižé hríšnicy v sovít právednych.

Jáko vísť Hospóď púť právednych, * i púť nečestívych pohíbnet.

Psalóm 2

Vskúju šatášasja jazýcy, * i ľúdije poučíšasja tščétnym?

Predstáša cárije zémstiji i kňázi sobrášasja vkúpi na Hóspoda * i na Christá Jehó.

Rastórhnem úzy ích * i otvéržem ot nás ího ích.

Živýj na nebesích posmijétsja ím, * i Hospóď poruhájetsja ím.

Tohdá vozhlahólet k ním hnívom Svojím * i járostiju Svojéju smjatét já.

Áz že postávlen jésm Cár ot Nehó nad Sijónom, * horóju svjatóju Jehó, vozviščájaj poveľínije Hospódne.

Hospóď rečé ko Mní: Sýn Mój jesí Tý, * Áz dnés rodích Ťá.

Prosí ot Mené, i dám Tí jazýki * dostojánije Tvojé i oderžánije Tvojé koncý zemlí.

Upaséši já žezlóm žeľíznym, * jáko sosúdy skudéľniči sokrušíši já.

I nýňi, cárije, razumíjte, * nakažítesja vsí suďáščiji zemlí.

Rabótajte Hóspodevi so stráchom * i rádujtesja Jemú s trépetom.

Priimíte nakazánije, da ne kohdá prohnívaetsja Hospóď, * i pohíbnete ot putí právednoho, jehdá vozhorítsja vskóri járosť Jehó.

Blažéni vsí, * nadíjuščijisja Náň.

Psalóm 3

Hóspodi, čtó sjá umnóžiša stužájuščiji mí * Mnózi vostajút na mjá,

mnózi hlahóľut duší mojéj: * nísť spasénija jemú v Bózi jehó.

Tý že, Hóspodi, zastúpnik mój jesí, * sláva mojá i voznosjáj hlavú mojú.

Hlásom moím ko Hóspodu vozzvách, * i uslýša mjá ot horý svjátyja Svojejá.

Áz usnúch i spách; * vostách, jáko Hospóď zastúpit mjá.

Ne ubojúsja ot tém ľudéj, * ókrest napádajuščich na mja.

Voskresní, Hóspodi, spási mjá, Bóže mój; * jáko Tý porazíl jesí vsjá vraždújuščyja mí vsúje, zúby hríšnikov sokrušíl jesí.

Hospódne jésť spasénije, * i na ľúdech Tvojích blahoslovénije Tvojé.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, vozzvách: hlás 2.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * voňmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, uslýši mja, Hóspodi.**

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, uslýší mjá Hóspodi.**

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích. - Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích. - So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích. - Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá. - Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích. - Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi. - Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú. - Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije. - Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja. - Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú. - Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú, * i tý poznal jesí stezí mojá. - Na putí sém po nemúže choždách, * skrýša síť mňí. - Smotrjách odesnúju i vozhľadách, * i ne bí znájaj mené. - Pohíbe bíhstvo ot mené, * i ňísť vzyskajáj duší mojejá. - Vozzvách k tebí Hóspodi rích: * tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí žívych. - Voňmí moléniju mojemú, * jáko smiríchsja ziló. - Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, * jáko ukripíšasja páče mené.

Stích 10: Izvedí iz temnícy dúšu mojú, ispovídatisja ímeni tvojemú.

Stích 9: Mené ždút právednicy, dóndeže vozdási mňi.

Stích 8: Iz hlubiný vozvách k tebí Hóspodi, Hóspodi uslýši hlas moj.

hlás 2. Pod: jehdá ot dréva: Svítiši otéčestvu tvojemú vsehdá, slávnyj Dimítrije múčeniče, jákože zvizdá svítlaja: pokryváješi bo prísno sijé ot páhuby vrahóv, i izbavľáješi ozloblénija i búri vsjákija. Ťímže rádostno prinósit, ľítňuju pámjať, blažénne, soveršája, víroju že i ľubóviju pojá Hóspoda, ťá proslávľšaho.

Stích 7: Da búdut úši tvojí vnémľušči hlásu molénija mojehó.

Svítiši otéčestvu tvojemú vsehdá, slávnyj Dimítrije múčeniče, jákože zvizdá svítlaja: pokryváješi bo prísno sijé ot páhuby vrahóv, i izbavľáješi ozloblénija i búri vsjákija. Ťímže rádostno prinósit, ľítňuju pámjať, blažénne, soveršája, víroju že i ľubóviju pojá Hóspoda, ťá proslávľšaho.

Stích 6: Ašče bezzakónija nazriši Hóspodi, Hóspodi kto postojít, jáko u tebé očiščénije jesť.

Múčeniče strastotérpče Christóv, čudesý svítiši míru, jákože sólnce, svjáte Dimítrije. Ťímže v pámjati tvojéj naslaždájemsja vsí tvojích čudés, blažénne, izrjádnaja toržestvújušče víroju. Derznovénije úbo imíja, molísja ko Hóspodu spastí ot tlí i skorbéj rabý tvojá.

Stích 5: Imené rádi tvojehó poterpích ťa Hóspodi, poterpí dušá mojá vo slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

Kópijami probodén v rébra, probódšaho rádi Spása na kresťí rébra: tohó bo ujazvlénijem ľubóviju porevnovál jesí, strastotérpče Dimítrije, javľája vsím nepobidímoje sviďíteľstva tvojehó. Ťímže i ujázvlen honíteľ nizpadé, prijém tvojehó iskús ispovídanija, stradáľče Christóv.

Íny stichíry,

Stích 4: Ot stráži útrenija do nóšči, ot stráži útrénija da upovájet Isrájiľ na Hóspoda.

hlás 8. Podóben: o preslávnaho čudesé! O preslávnaho čudesé! * na nebesí i na zemlí rádosť * dnés v pámjati vozsijá Dimítrija múčenika. * Ot ánhel chvalámi vinčájetsja, * i ot čelovík pínija prijémlet. O káko postradá! * Káko dóbri podvizásja! * Ímže vráh padé lukávyj, * Christú pobíždšu tohó.

Stích 3: Jáko u Hóspoda mílosť i mnóhoje u ného izbavlénije, i toj izbávit isrájiľa ot vsich bezzakónij jehó.

O preslávnaho čudesé! * na nebesí i na zemlí rádosť * dnés v pámjati vozsijá Dimítrija múčenika. * Ot ánhel chvalámi vinčájetsja, * i ot čelovík pínija prijémlet. O káko postradá! * Káko dóbri podvizásja! * Ímže vráh padé lukávyj, * Christú pobíždšu tohó.

Stích 2: Chvalíte Hóspoda vsi jazýcy, pochvalíte jehó vsi ľúdije.

O preslávnaho čudesé! * Čudés svitlosťmí sólnca svitľíjše, * prísno Dimítrij svítit koncém, * ot nevečérňaho svíta oblistájemyj, * i v nezachodímim svíťi krasújasja. * Jehóže sijáňmi óblacy othnáni býša várvarstiji, * nedúzi prohnášasja, * i démoni pobidíšasja.

Stích 1: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

O preslávnaho čudesé! * Christá rádi probodén * treblažénnyj Dimítrij, ko vrahóm vsehdá javísja orúžije obojúdu óstroje, * požinája vrahóv vyšénija, * i nizlahája démonskaja svirípstva. * Jemúže vozopijím: * svjatýj Dimítrije, pokrýj ný, * vírno počitájuščyja ťá ot ľubvé vsehdá.

Sláva, hlás 6. Vizantíevo:

Dnés sozyvájet nás strastotérpca vsemírnoje toržestvó. Priidíte úbo, prazdnoľúbcy, svítlo prázdnujim pámjať jehó, hlahóľušče: rádujsja, íže rízu nečéstija razdráv víroju, múžestvom že dúcha sebé obložív. Rádujsja, uprazdnívyj koznoďíjstva čuždáho, krípostiju, dánnoju tebí ot jedínaho Bóha. Rádujsja, íže probodénnymi udesý, blažénnuju strásť Christóvu duchóvňi nám vozživopisáv. Jehóže molí, stradáľcev udobrénije, Dimítrije, izbávitisja nám vídimych i nevídimych vráh, i spastísja dušám nášym.

I nýňi, Bohoródičen:

Któ tebé ne ublažít presvjatája Ďívo? Któ li ne vospojét tvojehó prečístaho roždestvá? Bezľítno bo ot Otcá vozsijávyj Sýn jedinoródnyj, tójže ot tebé čístyja prójde, neizrečénno voplóščsja, jestestvóm Bóh sýj, i jestestvóm býv čelovík nás rádi, ne vo dvojú licú razďiľájemyj, no vo dvojú jestestvú neslítno poznavájemyj. Tohó molí čístaja, vseblažénnaja, pomílovatisja dušám nášym.

Diákon: Premúdrosť, prósti.

Lík: Svíte tíchij, * svjatýja slávy, * bezsmértnaho Otcá nebésnaho, * svjatáho blažénnaho, * Iisúse Christé: * Prišédše sólnca na západ, * víďivše svít večérnij, * pojém Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha Bóha. * Dostójin jesí * vo vsja vremená, * pít býti * hlásy prepodóbnými, * Sýne Bóžij, * živót dajáj vsemú míru, * jehóže rádi * vés mír slávit ťa.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

U vivtorok večera: Mílosť tvojá, Hóspodi, poženét mjá, vo svjá dní životá mojehó.

Stích: Hóspoď pasét mjá, i ničtóže mjá lišít, na mísťi zláčňi támo vselí mjá.

proróčestva Isáiina čténije.

[Hlavá 63] Obratísja ot nebesé, Hóspodi, i vížď ot dómu svjatáho tvojehó, i slávy tvojejá: hďí jésť révnosť tvojá, i kríposť tvojá? Hďí jésť mnóžestvo mílosti tvojejá, i ščedrót tvojích, jáko terpíl jesí nám, Hóspodi? Tý bo jesí otéc náš: jáko Avraám ne uvíďi nás, i Izráiľ ne pozná nás: no tý, Hóspodi otéc náš, izbávi ný, jáko iznačála ímja tvojé na nás jésť. Počtó ukloníl jesí nás, Hóspodi, zabludíti ot putí tvojehó? Ožestočíl jesí serdcá náša, jéže ne bojátisja tebé? Obratísja ráb tvojích rádi, plemén rádi nasľídija tvojehó. Da pomáľi nasľídstvim hóru svjatúju tvojú: protívnicy náši popráša svjatýňu tvojú. Býchom jáko ot načála, jehdá ne vlaďíl jesí námi, nižé nazvásja ímja tvojé na nás. Ášče otvérzeši nébo, trépet priímut ot tebé hóry i rastájutsja, jáko vósk ot licá ohňá tájet. I popalít óhň supostáty tvojá: i javléno búdet ímja tvojé protívnym tvojím: ot licá tvojehó jazýcy vozmjatútsja. Jehdá sotvoríši slávnaja: trépet priímut ot tebé hóry. Ot víka ne slýšachom, nižé óči náši víďiša Bóha, rázvi tebé, i ďilá tvojá ístinna: i sotvoríši terpjáščym ťá mílosť. Srjáščet bo mílosť tvorjáščyja právdu, i putí tvojí pomjánut. I nýňi, Hóspodi, otéc náš tý jesí, mý že brénije: i tý sozdáteľ náš, i ďilá rúk tvoích vsí mý. Ne prohňívajsja na ný, Hóspodi, ziló, i da ne pomjanéši vo vrémja hrichóv nášich: i nýňi prízri, Hóspodi, jáko ľúdije tvojí vsí mý.

proróčestva Jeremíina čténije.

[Hlavá 2] Sijá hlahólet Hospóď: pomjanúch mílosť júnosti tvojejá, i ľubóv soveršénstva tvojehó, jéže posľídovati tebí svjatómu Izráilevu, hlahólet Hospóď svjatýj Izráilev, Hóspodu načátok roždénij jehó, vsí sňidájuščiji jehó prehrišát, zlája priídut na týja, hlahólet Hospóď: uslýšite slóvo Hospódne, dóme Jákovľ, i vsé otéčestvo dómu Izráileva. Sijá hlahólet Hospóď: kóje obritóša otcý váši vo mňí prehrišénije, jáko otstupíša daléče ot mené, i chodíša v sľíd sújetnych, i osujetíšasja? I ne rekóša: hďí jésť Hospóď, vozvedýj nás iz zemlí jehípetskija, i putevodívyj nás v pustýni, v zemlí suchój i nechódňij, v zemlí bezvódňij i neplódňij, i v séni smértňij, v zemlí, po néjže ne prójde kohdá múž, nižé vselísja sýn čelovíč támo. I vozvedóch vý na Karmíl, jéže jásti vám plodý jehó, i blahája jehó: i vnidóste i oskverníste zémľu mojú: i nasľídije mojé položíste v mérzosť. Jeréje ne ríša: hďí jésť Hospóď? i deržáščijisja zakóna, ne víďiša mjá: i pástyrije nečéstvovachu v mjá: i prorócy proróčestvovachu Vaálom, i v sľíd nepoléznych chodíša. Sehó rádi ješčé vozsuždúsja k vám, hlahólet Hospóď: i k synóm synóv vášich vozsuždúsja. Prejdíte vo óstrovy Chettijím, i uvídite, i v kidár poslíte, i urazumíjte veľmí: i uvídite, ášče bjáchu takovája: Ášče izmiňát jazýcy bóhi svojá, i síji ne súť bózi. Ľúdije že mojí preminíša slávu jehó, ot nejáže ne priímut póľzy. Užasésja nébo o sém, i vostrepetá na mnózi ziló, hlahólet Hospóď.

Premúdrosti solomóni čténije.

[Hlavá 4] Právednik, ášče postíhnet skončátisja, v pokóji búdet. Stárosť bo čestná ne mnohoľítna, nižé v čisľí ľít isčitáetsja: sedína že jésť múdrosť čelovíkom, i vózrast stárosti, žitijé neskvérnoje. Blahouhóden Bóhovi býv, vozľúblen býsť, i živýj posreďí hríšnik prestávlen býsť. Voschiščén býsť, da ne zlóba izminít rázuma jehó, ilí lésť preľstít dúšu jehó. Račénije bo zlóby pomračájet dóbraja, i parénije póchoti premiňájet úm nezlóbiv. Skončávsja vmáľi, ispólni ľíta dólha: uhódna bo bí Hóspodevi dušá jehó: sehó rádi potščásja ot sredý lukávstvija: ľúdije že víďivše, i ne razumívše, nižé polóžše v pomyšléniji takovóje: jáko blahodáť i mílosť v prepodóbnych jehó, i posiščénije vo izbránnych jehó.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Sláva, i nýňi: )

Rcím vsí ot vsejá duší, i ot vsehó pomyšlénija nášeho rcím.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Hóspodi vsederžíteľu, Bóže otéc nášich, mólimtisja, uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék)­, o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Spodóbi, Hóspodi:

Spodóbi, Hóspodi, vo véčer sej, * bez hrichá sochranitísja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, Bóže otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazúmi nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vik, * ďíl rukú tvojéju ne prezri. - Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije. - Tebí sláva podobájet * Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu. - Nýňi i prísno, * i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi: )

Diákon: Ispólnim večerňuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Véčera vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Molítva hlavopriklonénija: Hóspodi Bóže naš, priklonívyj nebesá i sošédyj na spasénije róda čelovíčeskaho, prízri na rabý Tvojá, i na dostojánije Tvojé. Tebí bo strášnomu i čelovikoľúbcu sudijí, Tvojí rabí podkloníša hlavý, svojá pokoriša výja, ne ot čelovík ožidájušče pómošči, no Tvojejá naďíjuščesja mílosti, i Tvojehó čájušče spasénija: jáže sochraní na vsjákoje vrémja, i po nastojáščem véčeri, i v prichoďáščuju nošč, ot vsjákaho vrahá, ot vsjákaho protívnaho ďíjstva diávoľskaho, i ot pomyšlénij sújetnych, i vospominánij lukávych.

Jeréj: Búdi deržáva cárstvija Tvojehó blahoslovéna i preproslávlena, Otcá i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Na litíi stichíra chráma: i svjatáho stichíry samohlásny,

hlás 1. Heórhia sikelióta: Veselísja v Hóspoďi, hráde Thessaloníki: rádujsja i likúj víroju svitlooďíjavsja, Dimítrija, vseslávnaho stradáľca i sviďíteľa ístiny, v ňídrich imíja, jáko sokróvišče: nasladísja čudés, iscilénija zrjá, i vížď nizlahájušča inopleménnikov dérzosti, i blahodárno Spásu vozopíj: Hóspodi, sláva tebí.

Anatólia: Písnej krasotóju nastojáščij ujasním déň, i vozhlasím múčenika pódvihi: predležít bo nám vo blahochvalénije velíkij Dimítrij. Íbo démonskaja nachoždénija múžeski pohubív, k tríznišču usérdno priíde, i pobidíteľnaja slávno otnés, Spásu mólitsja, spastísja dušám nášym.

Hlás 2. Hérmanovo: V premírnaja selénija dúch tvój, Dimítrije múčeniče múdre, Christós Bóh položí neporóčno: tý bo Tróicy býl jesí pobórnik, i v tríznišči múžeski postradál jesí, jáko adamánt tvérdyj: probodén že býv v rébra netľínnaja tvojá, vsečéstne, podóbjasja na drévi probodénnomu na spasénije vsehó míra, čudés prijál jesí ďíjstvo, čelovíkom podajá iscilénija obíľno. Ťímže tvojé dnés uspénije prázdnujem po dostojániju, slávjašče ťá proslávľšaho Hóspoda.

Sláva, hlás 5. Podóben: Vostrúbim: Stecémsja víroju i ľubóviju, vozopijím prázdnstvennaja, i vospléščem rukámi vsí v nastojáščeje toržestvó pervonačáľnika nášeho. Vójinstva nebésnaja da veseľátsja, i probódšahosja za probodénnaho kopijém carjá Hóspoda, i hordýňu Líjevu nizložívšaho dérzostňi. da čuďátsja zemľá že i móre svítlaho svitíľnika preslávnym známenijem. Po dólhu da voschváľat júniji, júnosti obuzdáteľa, v stárosti žézl, v bidách predstáteľa, níščiji obohatíteľa, vo blahošéstviji stroíteľa, spobórnika vóini, i v pučíňi splávateľa, so vsími svojehó tvérdaho pobórnika, hráde Thessaloníki, moľáščesja síce rcém: preslávne Dimítrije, predvarí i izmí ny ot vsjákija núždy, i spasí rabý tvojá molítvami tvoími.

I nýňi, Bohoródičen, hlás tójže. Tvorénije hérmana patriárcha: Vostrúbim trubóju písnej, preklónšisja bo svýše vsecaríca Máti Ďíva, blahoslovéňmi vinčavájet vospivájuščyja jú. Vírniji ľúdije da stekútsja i caríci da vospléščut v písnech, carjá róždšej, smértiju oderžímyja pérvije, razrišíti čelovikoľúbno blahovolívšaho. Pástyrije i učítelije, dóbraho pástyrja prečístuju Máter, sošédšesja, voschválim: svíščnik zlatozárnyj, svitonósnyj óblak, nebés prostránňijšuju, oduševlénnyj kivót, ohnezráčnyj Vladýčeň prestól, mannoprijémnuju zlatúju stámnu, zakľučénnuju slóva dvér, vsích christiján pribížišče, písňmi Bohohlahólivymi pochvaľájušče, síce rcém: paláto Slóva, spodóbi smirénnyja ný nebésnaho cárstvija, ničtóže bo nevozmóžno chodátajstvu tvojemú.

Litijna jekténija:

Jeréj: Spasí, Bóže, ľúdi tvojá, i blahosloví dostojánije tvojé, posití mír tvoj mílostiju i ščedrótami, vozvýsi róh christiján pravoslávnych, i nizposlí na ný mílosti tvojá bohátyja, molítvami prečístyja Vladýčicy nášeja Bohoródicy i prisnoďívy Maríji; síloju čestnáho i životvorjáščaho Krestá, zastuplénmi nebésnych Síl bezplótnych, čestnáho i slávnaho proróka, predtéči i krestíteľa Joánna, svjatých slávnych i vsechváľnych Apóstol, i íže vo svjatých Otéc nášich i vseléňskich velíkich učítelej i svjatítelej: Vasílija Velíkaho, Hrihórija Bohoslóva i Joánna Zlatoústaho, Atanásija i Kyrílla, i íže vo svjatých otcá nášeho Nikolája Mýr Lykíjskich čudotvórca, svjatých slavjáňskich Apóstol Kyrílla i Metódija, i svjatáho svjaščenomúčenika Josafáta, svjatých, slávnych i dobropobídnych Múčenik, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, svjatých i právednych Bohootéc Joakíma i Ánny i prepodobných i bohonósnych otéc nášich Antónija i Teodósija Pečérskich, i svjatáho (jehóže jésť deň ilí chrám), i vsích Svjatých tvojích: mólim Ťa mnohomílostive Hóspodi, uslýši nás hríšnych moľáščichtisja, i pomíluj nás.

Lík: Hóspodi pomíluj (12x)

Jeréj: Jéšče mólimsja o svjaťíšem vselénsťím Archijeréji nášem (ímja rék) Pápi rímsťim, i o zdráviji i spaséniji jehó, i o jéže Hóspodu Bohu nášemu najpáče pospišíti i posobíti jemú vo vsém: Hóspodi, uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi pomíluj (12x)

Jéšče mólimsja o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (imjá rek), i o bohoľubívim jepískopi nášem Kýr (imjá rek), i otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej, i o vsjácij duší christijánsťij skorbjáščej i ozlóblenňij, mílosti Bóžija i pómošči trébujuščej: o pokrovéniji svjatáho chráma sehó (obíteli sejá) i živúščich v ném (v néj), o soumiréniji i ustrojéniji vsého míra: o blahostojániji svjatých Bóžijich Cerkvéj, o spaséniji i pómošči, íže so tščánijem i stráchom Bóžijim truždájuščichsja i služáščich otéc i brátij nášich, o póslannych, i vo otšéstviji súščich, o isciléniji v némoščech sležáščich, o pókoj blažénnyja pámjati i ostavléniji hrichóv vsím prežde počívšym otcém i brátijam nášim zďi ležáščym i povsjúdu pravovoslávnym: o izbavléniji pľinénnych, o brátijach nášich vo slúžbach súščich, i o vsích služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém (obíteli séj), rcím vsí.

Lík: Kýrije eléjson (12x)

Jeréj: Uslýši ný, Bóže Spasíteľu náš, upovánije vsích koncéj zemlí, i súščich na móri daléče, i Mílostive, mílostiv búdi nám o hrisích nášich i pomíluj nás: mílostiv bo i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Vladýko mnohomílostive, Hóspodi Isúse Christé Bóže náš, molítvami prečístyja Vladýčicy nášeja Bohoródicy i prisnoďívy Maríji, síloju čestnáho i životvorjáščaho Krestá, zastuplénmi nebésnych Sil bezplótnych, čestnáho i slávnaho proróka, predtéči i krestíteľa Joánna, svjatých slávnych i vsechváľnych Apóstol, svjatých, i dobropobídnych Múčenik, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i íže vo svjatých Otéc nášich i vseléňskich velíkich učítelej i svjatítelej: Vasílija Velíkaho, Hrihórija Bohoslóva i Joánna Zlatoústaho, Atanásija i Kyrílla, i íže vo svjatých otcá nášeho Nikolája Mýr Lykíjskich čudotvórca, svjatých slavjáňskich Apóstol Kyrílla i Metódija, i svjatáho svjaščenomúčenika Josafáta, svjatých i právednych Bohootéc Joakíma i Ánny i prepodobných i bohonósnych otéc nášich Antónija i Teodósija Pečérskich i svjatáho (jehóže jésť deň ilí chrám) i vsích Svjatých tvojích: blahoprijátnu sotvorí molítvu nášu, dáruj nám ostavlénije prehrišénij nášich, pokrýj nás króvom krylú tvojéju, otžení ot nás vsjákaho vráha i supostáta, umirí nášu žízň, Hóspodi, pomíluj nás i mír tvój, i spasí dúšy náša, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Na stichóvňi stichíry samohlásny, trjasénija.

Hlás 2. Simeóna divnohórca. Zemlí smuščáemij hňíva tvojehó stráchom, chólmi i hóry trjasútsja, Hóspodi: no blahoutróbija ókom na ný prizrív, ne járostiju tvojéju prohňívajsja na ný: no umilosérdivsja na ďilá rúk tvoích, strášnaho ný preščénija trúsa svobodí, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Stích: Prizirájaj na zémľu, i tvorjáj jú trjastísja.

hlás 6: Strášen jesí, Hóspodi, i któ sterpít právednaho tvojehó hňíva? Ilí któ ťa umólit? Ilí któ ukrotít, blahíj, o ľúdech sohrišívšich i otčájavšichsja? Nebésniji číni, ánheli, načála i vlásti, prestóli, Hospóďstva, Cheruvími i Serafími, o nás tebí vopijút: svját, svját, svját jesí, Hóspodi, ďíl rúk tvoích ne prézri, bláže, za utróby mílosti, spasí hrád bídstvujuščij.

Stích: Strjásl jesí zémľu, i smutíl jesí jú.

Ninevíťane, sohrišénij rádi, trúsom preščénija, pohíbeľ slýšachu, v srédstvennom že známeniji kíta, črez vostánije Jóny, pokajánije umoľájet. No jáko ónyja, vópľ ľudéj tvojích so mladéncy i skotý uščédriv prijál jesí: i nás nakazújemyja, tridnévnaho rádi vostánija poščadí i pomíluj.

Sláva, hlás 8. Anatólia: Imíjet úbo Božéstvenňijšaja tvojá dušá i neporóčnaja, prisnopámjatne Dimítrije, nebésnyj Jerusalím žilíšče, jehóže sťíny prečístymi rukámi nevídimaho Bóha živopisášasja. Ímať že i vsečestnóje i mnohostradálňijšeje tvojé ťílo, preizrjádnyj séj chrám na zemlí, sokróvišče nekrádomoje čudés, i nedúhov vračevstvó, iďíže pritekájušče ciľbý počerpájem. Sobľudí, vsechváľne ťá, veličájuščij hrád ot protívnych priražénij, derznovénije jáko imíja ko Christú, ťá proslávľšemu.

I nýňi, Bohoródičen: Beznevístnaja Ďívo, jáže Bóha neizrečénno začénši plótiju, Máti Bóha výšňaho, tvojích rabóv moľbý prijimí vseneporóčnaja, vsím podajúšči očiščénije prehrišénij: nýňi náša molénija prijémľušči, molí spastísja vsím nám.

Táže:

Nýňi otpuščáješi rabá tvojehó, Vladýko, * po hlahólu tvojemú s mírom. * Jáko víďista oči mojí spasénije tvojé, * jéže jesí uhotovál pred licém vsich ľudéj. * Svít vo otkrovénije jazýkov * i slávu ľudéj tvojích Ísraiľa

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropár, hlás 3: Velíka obríte v bedách ťá pobórnika vselénnaja, strastotérpče, jazýki pobiždájušča. jákože úbo Líjevu nizložíl jesí hordýňu, i na pódvih derznovénna sotvorív Néstora, táko, svjáte Dimítrije, Christú Bóhu molísja darováti nám véliju mílosť. (2x)

Tropár, hlás 1: Bohoródice Ďívo, rádujsja obradovánnaja Maríje, Hospóď s Tobóju: blahoslovénnaja Ty v ženách, i blahoslovén Plód čréva tvojehó; jáko rodilá jesí Christá Spása, Izbáviteľa dušám nášym.

Jeréj: Hóspodu pomolímsja.

Lík: Hóspodi pomíluj.

Svjaščenyk čitať molitvu posvjačiňa litijnych dariv:

Hóspodi Isúse Christé Bóže náš, blahoslovívyj pjať chľíbov, i pjať týsjač naróda nasýtivyj: sám i nýňi, Vladýko, blahosloví chľíby sijá, † pšenícu, vinó, i jeléj, i umnóži já vo hráďi sém, _(_vési, abo obíteli sej) i vo vsém míri tvojém vsehdá, i ot ních vkušájuščych vírnych tvojích osvjatí. Jáko ty jesí blahoslovjájaj i osvjaščájaj Christé Bóže naš, i tebí slávu vozsylájem, so beznačálnym ti Otcém, i vsesvjatým, i blahím, i životvorjáščym ti Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Lík: Búdi imja Hospodne blahoslovénno ot nýňi i do víka. (3x)

Psalóm 33.

Blahoslovľú Hóspoda na vsjákoje vremjá, výnu chvála jehó vo usťích mojích. – O Hóspoďi da pochválitsja dušá mojá, da uslýšat krótciji i vozveseľátsja. – Vozvelíčite Hóspoda so mnoju, i voznesém ímja jehó vkúpi. – Vzyskách Hóspoda i uslýša mja, i ot vsich skorbéj mojích izbávi mja. – Pristupíte k nemú i prosvititésja, i licá váša ne postyďátsja. –Sej níščij vozzvá i Hóspoď uslýša í, i ot vsich skorbéj jehó spasé í. –Opolčítsja Ánhel Hóspodeň ókrest bojáščichsja jehó, i izbávit ich. –Vkusíte i vídite, jáko blah Hóspoď, blažén múž iže upovájet naň. –Bójtesja Hóspoda vsi svjatíji jehó, jáko ňísť lišénija bojáščymsja jehó. – Bohátiji obniščáša i vzalkáša, vzyskájuščiji že Hóspoda ne lišátsja vsjákaho blahá.

Sláva i nýňi:

Hóspodi pomíluj, Hóspodi pomíluj, Hóspodi pomíluj, blahoslóvi.

Jeréj: Blahoslovénije Hóspodne na vas, tohó blahodátiju i čelovikoľúbijem, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Diákon: Premúdrosť.

Lík: Blahosloví.

Jeréj: Syj blahoslovén Christós Bóh náš, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň. Utverdí, Bóže, svjatúju pravoslávnuju (ilí katholíčeskuju) víru, vo víki vikóv.

Jeréj: Presvjatája Bohoródice, spasí nás.

Lík: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju béz sravnénija Serafím, béz istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bóhoródicu ťa veličájem.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i vsechváľnych apóstol . . . i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.