Ornament

POLUNOŠČNICA

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 50.

Pomíluj mjá, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, * i po mnóžestvu ščedrót tvojích, očísti bezzakónije mojé. - Naipáče omýj mjá ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mjá. - Jáko bezzakónije mojé áz znáju, * i hrích mój predo mnóju jésť výnu. - Tebí jedínomu sohriších, * i lukávoje pred tobóju sotvorích: - jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, * i pobidíši vnehdá sudíti tí. - Sé bo v bezzakónijich začát jésm * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Sé bo ístinu vozľubíl jesí, * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mí jesí. - Okropíši mjá issópom, i očíščusja: * omýješi mjá, i páče sňíha ubiľúsja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrích mojích, * i vsjá bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňí, Bóže, * i dúch práv obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne otimí ot mené. - Vozdážď mí rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom Vladýčnim utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mjá ot krovéj, Bóže, Bóže spasénija mojehó, * vozrádujetsja jazýk mój právďi tvojéj. - Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši, * i ustá mojá vozvisťát chvalú tvojú. - Jáko ášče by voschoťíl jesí žértvy, * dál bých úbo: vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu Dúch sokrušén, * sérdce sokrušénno i smirénno Bóh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da sozíždutsja sťíny jerusalímskija. - Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožeháemaja: * tohdá vozložát na oltár tvój telcý.

Kathisma 17

Allilúija, Pasalóm 118.

Bláženi neporóčniji v púti, * choďáščiji v zakóňi Hospódni. - Blažéni ispytájuščiji sviďínija Jehó, vsím sérdcem vzýščut Jehó, * ne ďílajuščiji bo bezzakónija, v putéch Jehó chodíša. - Tý zapovídal jesí zápovidi Tvojá * sochraníti ziló. - Dabý isprávilisja putijé mojí, * sochraníti opravdánija Tvojá. - Tohdá ne postyžúsja, * vnehdá prizríti mí na vsjá zápovidi Tvojá. - Ispovímsja Tebí v právosti sérdca, * vnehdá naučíti mí sjá suďbám právdy Tvojejá. - Opravdánija Tvojá sochraňú, * ne ostávi mené do zilá. - V česóm isprávit juňíjšij púť svój; * vnehdá sochraníti slovesá Tvojá. - Vsím sérdcem mojím vzyskách Tebé, * ne otríni mené ot zápovidej Tvojích. - V sérdci mojém skrých slovesá Tvojá, * jáko da ne sohrišú Tebí. - Blahoslovén jesí, Hóspodi: * naučí mjá opravdánijem Tvojím. - Ustnáma mojíma vozvistích * vsjá suďbý úst Tvojích. - Na putí sviďínij Tvoích nasladíchsja, * jáko o vsjákom bohátstvi. - V zápovidech Tvoích pohlumľúsja, * i urazumíju putí Tvojá. - Vo opravdánijich Tvojích poučúsja, * ne zabúdu slovés Tvojích. - Vozdážď rabú Tvojemú: * živí mjá, i sochraňú slovesá Tvojá. - Otkrýj óči mojí, * i urazumíju čudésa ot zakóna Tvojehó. - Prišléc áz jésm na zemlí: * ne skrýj ot mené zápovidi Tvojá. - Vozľubí dušá mojá vozželáti suďbý Tvojá * na vsjákoje vrémja. - Zapretíl jesí hórdym: * prókľati ukloňájuščijisja ot zápovidej Tvojích. - Otimí ot mené ponós i uničižénije, * jáko sviďínij Tvojích vzyskách. - Íbo sidóša kňázi, i na mjá klevetáchu, * ráb že Tvój hlumľášesja vo opravdánijich Tvojích: - Íbo sviďínija Tvojá poučénije mojé jésť, * i sovíti mojí opravdánija Tvojá. - Priľpé zemlí dušá mojá: * živí mjá po slovesí Tvojemú. - Putí mojá vozvistích, i uslýšal mjá jesí: * naučí mjá opravdánijem Tvojím: - Púť opravdánij Tvoích vrazumí mí, * i pohlumľúsja v čudesích Tvojích. - Vozdremá dušá mojá ot unýnija: * utverdí mjá v slovesích Tvojích. - Púť neprávdy otstávi ot mené, * i zakónom Tvojím pomíluj mjá. - Púť ístiny izvólich, * i suďbý Tvojá ne zabých. - Prľipíchsja sviďínijem Tvojím, Hóspodi, * ne posramí mené. - Púť zápovidej Tvojích tekóch, * jehdá rasšíril jesí sérdce mojé. - Zakonopoloží mňí, Hóspodi, * púť opravdánij Tvoích, i vzyščú i výnu: - Vrazumí mjá, i ispytáju zakón Tvój, * i sochraňú í vsím sérdcem mojím. - Nastávi mjá na stezjú zápovidej Tvoích, * jáko túju voschoťích. - Prikloní sérdce mojé vo sviďínija Tvojá, * a ne v lichoímstvo. - Otvratí óči mojí, jéže ne víďiti sujetý, * v putí Tvojém živí mjá. - Postaví rabú Tvojemú * slóvo Tvojé v strách Tvój. - Otimí ponošénije mojé, * jéže nepščevách: jáko suďbý Tvojá bláhi. - Sé vozželách zápovidi Tvojá, * v právďi Tvojéj živí mjá. - I da priídet na mjá mílosť Tvojá, * Hóspodi, spasénije Tvojé po slovesí Tvojemú. - I otviščáju ponošájuščym mí slóvo: * jáko upovách na slovesá Tvojá. - I ne otimí ot úst mojích slovesé ístinna do zilá, * jáko na suďbý Tvojá upovách. - I sochraňú zakón Tvój výnu, * v vík i v vík víka. - I choždách v širóťi, * jáko zápovidi Tvojá vzyskách. - I hlahólach o sviďínijich Tvojích pred carí, * i ne styďáchsja: - I poučáchsja v zápovidech Tvoích, * jáže vozľubích ziló: -I vozdvihóch rúci mojí k zápovidem Tvoím, jáže vozľubích, * i hlumľáchsja vo opravdánijich Tvoích. - Pomjaní slovesá Tvojá rabú Tvojemú, * íchže upovánije dál mí jesí. - Tó mjá uťíši vo smiréniji mojém, * jáko slóvo Tvojé živí mjá. - Hórdii zakonoprestúpovachu do zelá: * ot zakóna že Tvojehó ne ukloníchsja. - Pomjanúch suďbý Tvojá ot víka, Hóspodi, * i uťíšichsja. - Pečáľ priját mjá ot hríšnik, * ostavľájuščich zakón Tvój. - Píta bjáchu mňí opravdánija Tvojá, * na mésťi prišéľstvija mojehó. - Pomjanúch v noščí ímja Tvojé, Hóspodi, * i sochraních zakón Tvój. - Séj býsť mňí, * jáko opravdánij Tvoích vzyskách. - Čásť mojá jesí, Hóspodi, * rích sochraníti zakón Tvój. - Pomolíchsja licú Tvojemú vsím sérdcem mojím: * pomíluj mjá po slovesí Tvojemú. - Pomýslich putí Tvojá, * i vozvratích nózi mojí vo sviďínija Tvojá. - Uhotóvichsja i ne smutíchsja * sochraníti zápovidi Tvojá. - Úžja hríšnik objazášasja mňí, * i zakóna Tvojehó ne zabých. - Polúnošči vostách ispovídatisja Tebí * o suďbách právdy Tvojejá. - Pričástnik áz jésm vsím bojáščymsja Tebé, * i chraňáščym zápovidi Tvojá. - Mílosti Tvojejá, Hóspodi, ispólň zemľá: * opravdánijem Tvoím naučí mjá. - Bláhosť sotvoríl jesí s rabóm Tvojím, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú. - Bláhosti, i nakazániju i rázumu naučí mjá, * jáko zápovidem Tvojím vírovach. - Préžde dáže ne smiríti mí sjá, áz prehriších: * sehó rádi slóvo Tvojé sochraních. - Bláh jesí Tý, Hóspodi, * i bláhostiju Tvojéju naučí mjá opravdánijem Tvojím. - Umnóžisja na mjá neprávda hórdych, * áz že vsím sérdcem mojím ispytáju zápovidi Tvojá. - Usyrísja jáko mléko sérdce ích, * áz že zakónu Tvojemú poučíchsja. - Bláho mňí, jáko smiríl mjá jesí, * jáko da naučúsja opravdánijem Tvojím. - Bláh mňí zakón úst Tvojích, * páče týsjašč zlatá i srebrá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Rúci Tvoí sotvorísťi mjá, i sozdásťi mjá: * vrazumí mjá, i naučúsja zápovidem Tvojím. - Bojáščijisja Tebé úzrjat mjá i vozveseľátsja, * jáko na slovesá Tvojá upovách. - Razumích Hóspodi, jáko právda suďbý Tvojá, * i voístinnu smiríl mjá jesí. - Búdi že mílosť Tvojá, * da uťíšit mjá po slovesí Tvojemú, rabú Tvojemú. - Da priídut mňí ščedróty Tvojá, i žív búdu, * jáko zakón Tvój poučénije mojé jésť. - Da postyďátsja hórdiji, jáko neprávedno bezzakónnovaša na mjá, * áz že pohlumľúsja v zápovidech Tvojích. - Da obraťát mjá bojáščijisja Tebé, * i víďaščiji sviďínija Tvojá. - Búdi sérdce mojé neporóčno vo opravdánijich Tvojích, * jáko da ne postyžúsja. - Isčezájet vo spasénije Tvojé dušá mojá, * na slovesá Tvojá upovách. - Isčezóša óči mojí v slóvo Tvojé, * hlahóľušče: kohdá utéšiši mjá? - Zané bých jáko mích na sláňi: * opravdánij Tvoích ne zabých. - Kolíko jésť dnéj rabá Tvojehó? * kohdá sotvoríši mí ot hoňáščich mjá súd? - Povídaša mňí zakonoprestúpnicy hlumlénija, * no ne jáko zakón Tvój, Hóspodi. - Vsjá zápovidi Tvojá ístina: * neprávedno pohnáša mjá, pomozí mí. - Vmáľi ne skončáša mené na zemlí: * áz že ne ostávich zápovidej Tvojích. - Po mílosti Tvojéj živí mjá, * i sochraňú sviďínija úst Tvojích. - Vo vík, Hóspodi, slóvo Tvojé * prebyvájet na nebesí. - V ród i ród ístina Tvojá. * Osnovál jesí zémľu, i prebyvájet. - Učinénijem Tvojím prebyvájet déň, * jáko vsjáčeskaja rabótna Tebí. - Jáko ášče by ne zakón Tvój poučénije mojé býl, * tohdá úbo pohíbl bých vo smiréniji mojém. - Vo vík ne zabúdu opravdánij Tvojích, * jáko v ních oživíl mjá jesí.

[Sredá:]

Tvój jésm áz, spasí mjá, * jáko opravdánij Tvoích vzyskách. - Mené ždáša hríšnicy pohubíti mjá, * sviďínija Tvojá razumích. - Vsjákija končíny víďich konéc, * široká zápoviď Tvojá ziló. - Kól vozľubích zakón Tvój, Hóspodi, * vés déň poučénije mojé jésť. - Páče vráh mojích umudríl mjá jesí * zápovidiju Tvojéju, jáko v vík mojá jésť. - Páče vsích učáščich mjá razumích, * jáko sviďínija Tvojá poučénije mojé jésť. - Páče stárec razumích, * jáko zápovidi Tvojá vzyskách. - Ot vsjákaho putí lukáva vozbraních nohám mojím, * jáko da sochraňú slovesá Tvojá. - Ot sudéb Tvojích ne ukloníchsja, * jáko Tý zakonopoložíl mí jesí. - Kól sladká hortáni mojemú slovesá Tvojá, * páče méda ustóm mojím. - Ot zápovidej Tvojích razumích, * sehó rádi voznenavíďich vsják púť neprávdy. - Svitíľnik noháma mojíma zakón Tvój, * i svít stezjám mojím. - Kľáchsja i postávich * sochraníti suďbý právdy Tvojejá. - Smiríchsja do zilá, Hóspodi, * živí mjá po slovesí Tvojemú. - Vóľnaja úst mojích blahovolí že, Hóspodi, * i suďbám Tvoím naučí má. - Dušá mojá v rukú Tvojéju výnu, * i zakóna Tvojehó ne zabých. - Položíša hríšnicy síť mňí, * i ot zápovidej Tvojích ne zabludích. - Nasľídovach sviďínija Tvojá vo vík, * jáko rádovanije sérdca mojehó súť. - Prikloních sérdce mojé sotvoríti opravdánija Tvojá * v vík za vozdajánije. - Zakonoprestúpnyja voznenavíďich, * zakón že Tvój vozľubích. - Pomóščnik mój i zastúpnik mój jesí Tý, * na slovesá Tvojá upovách. - Uklonítesja ot mené lukávnujuščiji, * i ispytáju zápovidi Bóha mojehó. - Zastupí mjá po slovesí Tvojemú, * i žív búdu, i ne posramí mené ot čájanija mojehó. - Pomozí mí, i spasúsja, * i poučúsja vo opravdánijich Tvoích výnu. - Uničižíl jesí vsjá otstupájuščija ot opravdánij Tvojích, * jáko neprávedno pomyšlénije ích. - Prestupájuščija nepščevách vsjá hríšnyja zemlí, * sehó rádi vozľubích sviďínija Tvojá. - Prihvozdí stráchu Tvojemú plóti mojá, * ot sudéb bo Tvojích ubojáchsja. - Sotvorích súd i právdu, * ne predážď mené obíďaščym mjá. - Vospriimí rabá Tvojehó vo bláho, * da ne oklevetájut mené hórdiji. - Óči mojí isčezósťi vo spasénije Tvojé, * i v slóvo právdy Tvojejá. - Sotvorí s rabóm Tvojím po mílosti Tvojéj, * i opravdánijem Tvojím naučí mjá. - Ráb Tvój jésm áz: vrazumí mjá, * i uvím sviďínija Tvojá. - Vrémja sotvoríti Hóspodevi: * razoríša zakón Tvój. - Sehó rádi vozľubích zápovidi Tvojá * páče zláta i topázija. - Sehó rádi ko vsím zápovidem Tvojím napravľáchsja, * vsják púť neprávdy voznenavíďich. - Dívna sviďínija Tvojá, * sehó rádi ispytá já dušá mojá. - Javlénije slovés Tvojích prosviščájet * i vrazumľájet mladéncy. - Ustá mojá otverzóch, i privlekóch dúch, * jáko zápovidej Tvojích želách.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Prízri na mjá i pomíluj mjá, * po sudú ľúbjaščich ímja Tvojé. - Stopý mojá naprávi po slovesí Tvojemú, * i da ne obladájet mnóju vsjákoje bezzakónije. - Izbávi mjá ot klevetý čelovíčeskija, * i sochraňú zápovidi Tvojá. - Licé Tvojé prosvití na rabá Tvojehó, * i naučí mjá opravdánijem Tvojím. - Ischódišča vodnája izvedósťi óči mojí, * ponéže ne sochraních zakóna Tvojehó. - Práveden jesí, Hóspodi, * i právi sudí Tvojí. - Zapovídal jesí právdu sviďínija Tvojá, * i ístinu ziló. - Istájala mjá jésť révnosť Tvojá, * jáko zabýša slovesá Tvojá vrazí mojí. - Razžžéno slóvo Tvojé ziló, * i ráb Tvój vozľubí jé. - Juňíjšij áz jésm i uničižén, * opravdánij Tvojích ne zabých. - Právda Tvojá právda vo vík, * i zakón Tvój ístina. - Skórbi i núždy obritóša mjá, * zápovidi Tvojá poučénije mojé. - Právda sviďínija Tvojá v vík, * vrazumí mjá, i žív búdu. - Vozzvách vsím sérdcem mojím, * uslýši mjá, Hóspodi, opravdánija Tvojá vzyščú. - Vozzvách Tí, spasí má, * i sochraňú sviďínija Tvojá. - Predvarích v bezhódiji i vozzvách, * na slovesá Tvojá upovách. - Predvarísťi óči mojí ko útru, * poučítisja slovesém Tvojím. - Hlás mój uslýši, Hóspodi, po mílosti Tvojéj: * po suďbí Tvojéj živí mjá. - Priblížišasja hoňáščiji mjá bezzakónijem, * ot zakóna že Tvojehó udalíšasja. - Blíz jesí Tý, Hóspodi, * i vsí putijé Tvoí ístina. - Ispérva poznách ot sviďínij Tvojích, * jáko v vík osnovál já jesí. - Vížď smirénije mojé i izmí mjá, * jáko zakóna Tvojehó ne zabých. - Sudí súd mój i izbávi mjá, * slovesé rádi Tvojehó živí mjá. - Daléče ot hríšnik spasénije, * jáko opravdánij Tvojích ne vzyskáša. - Ščedróty Tvojá mnóhi, Hóspodi, * po suďbí Tvojéj živí mjá. - Mnózi izhoňáščiji má i stužájuščiji mí, * ot sviďínij Tvojích ne ukloníchsja. - Víďich nerazumivájuščija i istájach, * jáko slovés Tvojích ne sochraníša. - Vížď, jáko zápovidi Tvojá vozľubích, * Hóspodi, po mílosti Tvojéj živí mjá. - Načálo slovés Tvojích ístina, * i vo vík vsjá suďbý právdy Tvojejá. - Kňázi pohnáša mjá túne, * i ot slovés Tvojích ubojásja sérdce mojé. - Vozrádujusja áz o slovesích Tvojích, * jáko obritájaj korýsť mnóhu. - Neprávdu voznenavíďich i omerzích, * zakón že Tvój vozľubích. - Sedmeríceju dném chvalích Ťá * o suďbách právdy Tvojejá. - Mír mnóh ľúbjaščym zakón Tvój, * i ňísť ím soblázna. - Čájach spasénija Tvojehó, Hóspodi, * i zápovidi Tvojá vozľubích. - Sochraní dušá mojá sviďínija Tvojá * i vozľubí já ziló. - Sochraních zápovidi Tvojá i sviďínija Tvojá, * jáko vsí putijé mojí pred Tobóju, Hóspodi. - Da priblížitsja molénije mojé pred Ťá, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú vrazumí mjá. - Da vnídet prošénije mojé pred Ťá, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú izbávi mjá. - Otrýhnut ustňí mojí pínije, * jehdá naučíši mjá opravdánijem Tvojím. - Proviščáet jazýk mój slovesá Tvojá, * jáko vsjá zápovidi Tvojá právda. - Da búdet ruká Tvojá jéže spastí mjá, * jáko zápovidi Tvojá izvólich. - Vozželách spasénije Tvojé, Hóspodi, * i zakón Tvój poučénije mojé jésť. - Živá búdet dušá mojá i voschválit Ťá, * i suďbý Tvojá pomóhut mňí. - Zabludích, jáko ovčá pohíbšeje, vzyščí rabá Tvojehó, * jáko zápovidej Tvojích ne zabých.

Sláva, i nýňi:

Víruju vo jedínaho Bóha Otcá, vsederžíteľa, * tvorcá néba i zemlí, vídimych že vsich i nevídimych. – I v jedínaho Hóspoda Isúsa Christá Sýna Bóžija * jedinoródnaho, iže ot Otcá roždénnaho préžde vsich vik. – Svíta ot svíta, Boha ístinna ot Boha ístinna, * roždénna, nesotvorénna, jedinosúščna Otcú, ímže vsja býša. – Nas ďíľa čelovik, i nášeho rádi spasénija sšédšaho s nebés, * i voplotívšahosja ot Dúcha svjáta, i Maríji Ďívy, i vočelovíčšasja. – Raspjátaho že za ny pri Pontíjsťim Piláťi, i stradávša i pohrebénna, * i voskrésšaho v tréťij deň po pisánijem. – I vozšédšaho na nebesá, i siďáščaho odesnúju Otcá, * i páki hrjadúščaho so slávoju sudíti živým i mértvym, jehóže cárstviju ne búdet koncá. – I v Dúcha Svjatáho, Hóspoda životvorjáščaho, * iže ot Otcá [i Sýna] ischoďáščaho – Iže so Otcém i Sýnom spoklaňájema i soslávima, * hlahólavšaho Proróki. – Vo jedínu, svjatúju, sobórnuju * i apostolskuju Cérkov. – Ispovíduju jedíno kreščénije * vo ostavlénije hrichóv. – Čáju voskresénija mértvych. * I žízňi búduščaho víka. Amíň.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropár, hlás 8. Sé ženích hrjadét vo polúnošči, i blažén ráb, jehóže obrjáščet bďášča, nedostójin že páki, jehóže obrjáščet unyvájušča: bľudí úbo, dušé mojá, ne snóm oťahotísja, da ne smérti predána búdeši, i cárstvija vňí zatvoríšisja: no vosprjaní zovúšči: svját, svját, svját jesí, Bóže, Bohoródiceju pomíluj nás.

Sláva: Déň ón strášnyj pomyšľájušči, dušé mojá, pobdí, vžihájušči svišču tvojú, jelejem prosviščájušči: ne vísi bo kohdá priídet k tebí hlás hlahóľuščij: se ženích. Bľudí úbo, dušé mojá, da ne vozdrémleši, i prebúdeši vňí tolkúšči, jáko pjat ďív: no bódrenno poždí, da usrjáščiši Christá jelejem mastítym, i dást tí čertóh božéstvennyj slávy svojejá.

I nýňi: Bohoródičen: Tebé neoborímuju sťínu, spasénija utverždénije, Bohoródice Ďívo molím: soprotívnych sovíty razorí, ľudéj tvojích pečáľ na rádosť preloží, hrád tvůj ohradí, bohochranímym carjám spoborí, o míri míra mmolí, jáko tý jesí Bohoródice, upovánije náše.

Hóspodi pomíluj 40x

Molitva: Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čas, na nebesí i na zemlí poklaňajemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílos-tivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich blah: sám, Hóspodi, priimí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót naš, k zápovidem tvojím dúšy náša osvjatí, ťilesa očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri, i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nas svjatými ánhely tvojími, jáko da opolčénijem ich sobľudájemi í nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň.

Hóspodi pomiluj 3x.

Sláva: I nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahoslovi ótče.

Jerej: Bóže, uščédri my, i blahosloví ny, prosvití licé tvojé na ny, í pomíluj ny.

Ľ.: Amiň.

Ášče li ní, hlahóli: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Isúse Christé, Bóže naš, pomíluj nas. Amiň.

Molítvu sijú:

Vladýko Bóže Ótče vsederžíteľu, Hóspodi Sýne Jedinoródnyj Isúse Christé, I svjatýj Dúše, jedíno božestvó, jedína síla, pomíluj mjá hríšnaho: I imíže vísi suďbámi, spasí mjá nedostójnaho rabá tvojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv. Amíň.

Táže

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Písň stepénej, 120.

Vozvedóch óči mojí v hóry, * otňúduže priídet pómošč mojá. - Pómošč mojá ot Hóspoda, * sotvóršaho nébo i zémľu. - Ne dážď vo smjaténije nohí tvojejá, * nižé vozdrémlet chraňáj ťá, - sé ne vozdrémlet, * nižé úsnet Chraňáj Izráiľa. - Hospóď sochranít ťá, * Hospóď pokróv tvój na rúku desnúju tvojú. - Vo dní sólnce ne ožžét tebé, * nižé luná nóščiju. - Hospóď sochranít ťá ot vsjákaho zlá, * sochranít dúšu tvojú Hospóď. - Hospóď sochranít vchoždénije tvojé * i ischoždénije tvojé, ot nýňi i do víka.

Písň stepénej, 133.

Sé nýňi blahoslovíte Hóspoda vsí rabí Hospódni, * stojáščiji v chrámi Hospódni, vo dvórich dómu Bóha nášeho. - V nóščech vozďižíte rúki váša vo svjatája, * i blahoslovíte Hóspoda. - Blahoslovít ťá Hospóď ot Sijóna, * sotvorívyj nébo i zémľu.

Sláva: i nýňi:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropári: hlás 2. Pomjaní, Hóspodi, jáko bláh, rabý tvojá, i jelíka v žitní sohrišíša, prostí: niktóže bo bez hrichá, tókmo tý mohíj i prestávlennym dáti pokój.

Hlás 8. Hlubinóju modrosti čelovikoľúbno vsjá strojáj, i poléznoje vsím podavájaj, jedíne soďíteľu, upokoj, Hóspodi, dúšy ráb tvojích: na ťá bo upovánije vozložíša, tvorcá i ziždíteľa i Bóha nášeho.

Sláva: Kondák: So svjatými upokoj, Christé, dúšy ráb tvojích, iďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychánije, no žízň bezkonéčnaja.

I nýňi: Bohoródičen: Blažím ťá vsí ródi, Bohoródice Ďívo: v ťá bo nevmistímyj Christós Bóh náš vmistítisja blahovolí. Blažéni jesmý i mý, predstáteľstvo ťá imúšče: déň bo i nóšč mólišisja o nás, i skíptry cárstvija tvojími molítvami utverždájutsja. Ťím vospivájušče vopijém tí: Rádujsja, blahodátnaja, Hóspoď s Tróju.

Hóspodi pomíluj 12x

I molítva sijá:

Pomjaní, Hóspodi, v nadéždi voskresénija, žízni víčnyja, usópšyja otcá i brátiju nášu, i vsjá vo blahočestíji i víri skončávšyjasja, i prostí ím vsjákoje sohrišénije vóľnoje že i nevóľnoje, slóvom ilí ďílom ilí pomyšlénije sohrišénnoje ími: i vselí já v místa svítla, v místa prochládna, v místa pokojná, otňúduže otbižé vsjákaja boľízň, pečáľ i vozdychánije, iďíže prisiščájet svít licá Tvojehó, i veselít vsjá ot víka svjatýja tvojá: dáruj ím i nám cárstvije tvojé, i pričástije neizrečénnych i víčnych tvojích bláh, i tvojejá bezkonéčnyja i blažénnyja žízni naslaždénije. Tý bo jesí žízeň i voskresénije, i pokój usópšich rabóv tvojích, Christé Bóže náš, i tebí slávu vozsylájem, so beznačáľnym tvojím Otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Vo svjaťíj horí athónsťij, po Pomjaní, Hóspodi: hlahóľut nastojáščyja troparí, hlás 6**:**

Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nas: vsjákaho bo otvíta nedoumíjušče, sijú tí molítvu jáko Vladýci hríšniji prinósim: pomíluj nas.

Sláva:

Hóspodi pomíluj nás, na ťá bo upováchom, ne prohňívajsja na ný zílo, nižé pomjaní bezzakónij nášich, no prízri i nýňi jáko milosérd; i izbávi ný ot vráh nášich; ty bo jesí Bóh náš, i my ľúdije tvojí, vsí ďilá rukú tvojéju, i ímja tvojé prizyvájem.

I nyňi:

Milosérdija dvéri otvérzi nám Blahoslovénnaja Bohoródice, naďíjuščiji sja na ťá da ne pohíbnem, no da izbávimsja tobóju ot bíd: ty bo jesí spasénije róda christijánskaho.

Svj.: Pomíluj nás Bóže po velícij mílosti tvojéj, molimtisja, uslýši i pomíluj.

Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x

Svj.: Ješčé mólimsja o jéže sochranítisja hrádu semú i vsjákomu hrádu, vesí i straňí ot hláda, hubíteľstva, trúsa, potópa, hráda, óhňa, mečá, našéstvuja innopleménnik, i méžduosóbnyja bráni: i o jéže mílostivu býti, blahouvítlivu i blahopreminíteľnu, bláhomu i čelovikoľubívomu Bóhu nášemu, i otvratíti vés hňív svój na ný dvižáščijsja, i izbáviti nás ot naležáščaho právednaho svojehó preščénija i pomílovati nás.

Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x

Svj.: Uslýši ný Bóže Spasíteľu náš, upovánije vsím koncém zemlí i súščym na móri daléče: i mílostive mílostiv búdi nám o hrisích nášich, i pomíluj nás. Mílostiv bo čelovikoľúbec Bóh jesí, tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv. amíň.

Svj. Sláva tebí, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Sláva i nýňi: Hóspodi pomíluj 3x blahosloví:

Svj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojeá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vcsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Ľ. Amíň

Po odpúsťi jeréj tvorít poklonénije bratijí, hlahóľa:

Blahoslovíte, otcý čestníji, brátije i séstry, i prostíte mňí hríšnomu, jáže sohriších v séj déň (ilí šiju nóšč), i vo vsjá dní životá mojehó slóvom, ďílom ilí pomyšlénijem, i vsími molími čuvstvy dušévnymi i ťilésnymi.

I vsí otviščájut kúpno:

Bóh da prostít i pomílujet ťá, čestnýj ótče.

Po sém vsí kúpno tvorját poklonénije nastojáteľu ilí jeréju, proščénija prosjášče:

Blahosloví, ótče čestnýj, i prostí mňí hríšnomu, jáže sohriších v séj déň (ilí šiju nóšč), i vo vsjá dní životá mojehó slóvom, ďílom ilí pomyšlénijem, i vsími molími čivstvy dušévnymi i ťilésnymi.

Nastojáteľ ilí jeréj otviščájet:

Blahodátiju svojéju Bóh da prostít sohrišénija váša, i pomílujet vsích vás.

Táže po proščéniji hlahólet nastojáteľ ilí jeréj:

Pomolímsja o svjaťíjšem vselénsťim archijeréji nášem (ímja rék), pápi rímsťim.

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O blahovírňim nároďi nášem, prederžáščich vlastéch nášich

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O preosvjaščenňíjšem archijepískopi i Mitropolíťi nášem kýr (ímja rék),

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O bohoľubívim jepískopi nášem kýr (ímja rék),

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O vsjácim jepískopstvi katholíčesťim

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O blahorodných ktítorich svjatáho chráma (ilí svjatýja obíteli sejá)

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O vsečestňíjšich otcích nášich protoarhimandríťi ímja rék, archimandríťi ímja rék, protoihúmeňi ímja rék, ihuméňi ímja rék,

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O otcích nášich duchovných, i vséj vo Chrisťí brátiji i sestrách nášich.

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O póslannych i v otšéstviji súščich

Ľ. Bóh da sochranít i pomílujet.

O tvorjáščich nám mílostyňu.

Ľ: Bóh da vozdást i pomílujet.

O služáščich i poluťívšich vo svjaťím chrámi sém (ilí svjaťíj obíteli séj)

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O nenavíďaščich, i ľúbjaščich nás.

Ľ. Bóh da prostít i pomílujet

O izbavléniji pľinénnych.

Ľ. Bóh da svobodit i pomílujet

O plávajuščich i putešéstvujuščich

Ľ. Bóh da isprávit plávanije i putešéstvije ích.

O nedúhujuščich i strážduščich

Ľ. Bóh vozstávit i pomílujet

O skorbjáščich i v temnících siďáščich

Ľ. Bóh da positít i pomílujet

O vsích pravoslávňich christijáňich

Ľ. Bóh da spasét i pomílujet

O umnožéniji plodóv zemných

Ľ. Bóh da umnožit plodý zemnýja.

Ášče jest neďiľa, ilí prázdnik, ilí naróčityj svjatýj, hlahólet:

Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Isúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

Ľ. Amíň

Ášče že ňísť neďiľa, ilí prázdnik, ilí naróčityj svjatýj, hlahólet za usópšich.

Pomjaním Ktítory svjatáho chráma sehó (ilí obíteli sejá)

Ľ. Bóh da pomjanét i upokojit ích

Rodíteli i sródniki náša.

Ľ. Bóh da pomjanét i upokojit ích

Préžde usópšyja otcý i brátiju nášu.

Ľ. Bóh da pomjanét i upokojit ích

Izbijénnyja víry rádi katholíčeskija (ilí pravoslávnyja) na bráni

Ľ. Bóh da pomjanét i upokojit ích

Žďí ležáščyja, vpísannyja, i po vsjúdu pravoslávnyja Christiany.

Víčnaja ím pámjať.
Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Isúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

Ľ. Amíň

Ornament