Polnočnica 16.1.
POLUNOŠČNICA VOSKRÉSNA
Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.
(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)
I mý: Amíň.
Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.
Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.
Hóspodi, pomíluj. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.
Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.
Amíň.
Hóspodi, pomíluj. (6x)
Hóspodi, pomíluj. (6x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.
Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.
Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.
Psalóm 50.
Pomíluj mjá, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, * i po mnóžestvu ščedrót tvojích, očísti bezzakónije mojé. - Naipáče omýj mjá ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mjá. - Jáko bezzakónije mojé áz znáju, * i hrích mój predo mnóju jésť výnu. - Tebí jedínomu sohriších, * i lukávoje pred tobóju sotvorích: - jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, * i pobidíši vnehdá sudíti tí. - Sé bo v bezzakónijich začát jésm * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Sé bo ístinu vozľubíl jesí, * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mí jesí. - Okropíši mjá issópom, i očíščusja: * omýješi mjá, i páče sňíha ubiľúsja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrích mojích, * i vsjá bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňí, Bóže, * i dúch práv obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne otimí ot mené. - Vozdážď mí rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom Vladýčnim utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mjá ot krovéj, Bóže, Bóže spasénija mojehó, * vozrádujetsja jazýk mój právďi tvojéj. - Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši, * i ustá mojá vozvisťát chvalú tvojú. - Jáko ášče by voschoťíl jesí žértvy, * dál bých úbo: vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu Dúch sokrušén, * sérdce sokrušénno i smirénno Bóh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da sozíždutsja sťíny jerusalímskija. - Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožeháemaja: * tohdá vozložát na oltár tvój telcý.
i ábije kánon presvjaťíj i živonačáľňij Trójci:
Písň 1, hlás 1.
Irmos: Tvojá pobidíteľnaja desníca, bohoľípno v kríposti proslávisja: ta bo Bezsmértne, jáko vsemohúščaja protívnyja sotré, Izráiľťanom puť hlubiný novosoďílavšaja.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Jedíno triypostásnoje načálo, Serafímy nemólčno slávjat: beznačáľnoje, prisnosúščnoje, tvoríteľnoje vsích, nepostižímoje, jéže i vsják jazýk vírno počitájet písňmi.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Da čelovíkom jedínstvennoje, trisijáteľnoje tvojé javíši božestvó, sozdávyj préžde čelovíka, po tvojemú óbrazu voobrazíl jesí, úm jemú, i slóvo, dúch dáv, jáko čelovikoľúbec.
Sláva: Svýše pokazúja jedínstvennuju Bohonačáľnych v trijéch ypostásich deržávu, Ótče, rékl jesí ravnoďíteľnomu tvojemú Sýnu, i Dúchu: prijdíte sošédše, jazýki ích slijáim.
I nýňi, bohoródičen: Úm úbo jésť neroždénnyj Otéc, obrázno premúdrymi predrečésja, Slóvo že sobeznačáľnoje, sojestéstvennyj Sýn, i Dúch svjatýj, íže v Ďívi Slóva sozdávyj voploščénije.
Písň 3, hlás 2.
Irmos: Na kámeni mjá víry utverdív, razširíl jesí ustá mojá na vrahí mojá, vozveselíbosja dúch mój, vnehdá píti: ňísť svját jákože Bóha náš, i ňísť práveden, páče tebé, Hóspodi
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Rávenstvom jestestvá Bohonačálije jedinočéstnoje slávľu ťá lícy: živót bo ot životá tý proizšéd netľínno, jedín sýj Bóh náš, i ňísť svját, páče tebé Hóspodi.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Tý číny neveščéstvennyja i nebésnyja sostávil jesí, jáko zercála tvojejá dobróty, Trójce, nerazďíľnoje jedinonačálije, píti neprestánno tebí: no i nýňi náše ot brénnych úst prijmí chvalénije.
Sláva: Utverdí na kámeni víry, i razširí ľubvé tvojejá pučínoju serdcá i mýsľ tvojích ráb, Jedínice trisolnéčnaja: tý bo Bóh náš, na nehóže upovájušče, da ne posramímsja.
I nýňi, bohoródičen: Íže vsják préžde sostáv osuščestvovávyj tvári, vo utróbi tvojéj osuščestvovásja, neizčétnoju bláhostiju, Bohoródice, i svít trisólnečnyj vsím vozsijá, jedínaho božestvá i hospóďstva.
Sidálen: hlás 2, Pod. Blahoutróbija: Jehdá v načáľi Adáma sozdál jesí, Hóspodi, tohdá Slóvu tvojemú ypostásnomu vozopíl jesí, Blahoutróbne: sotvorím po nášemu podóbiju, Dúch že svjatýj soprisústvovaše soďíteľ. Ťímže vopijém tí: Tvórče Bóže náš, sláva tebí.
Sláva i nýňi, bohoródičen: Jehdá k nám Bóh prijtí izvóli, tohdá v tvojú, Prečístaja, čisťíjšuju utróbu vselísja, i spasé tobóju čelovíčeskoje smišénije, darovávyj vsím cárstvo nebésnoje. Ťímže vopijém tí, Bohoródice čístaja, rádujsja, Vladýčice.
Písň 4, hlás 3.
Irmos: Položíl jesí k nám tvérduju ľubóv Hóspodi, jedinorodnaho bo Tvojehó Sýna za ný na smérť dál jesí: ťímže tí zovém, blahodarjášče: sláva síľi tvojéj Hóspodi.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Ótrasľ suhúb ot Otcá, jáko ot kórene prozjabé Sýn, i Dúch právyj, sojestéstvenna prozjabénija, Bohosaždénna, i cvíti sobeznqčáľniji: jáko trijém býti svítom božestvá. 2x
Sláva: Mnóžestva úmnych suščéstv, neprestánno pojút ťá,nedomýslimaho Bóha, s nímiže i mý slávim, hlahóľušče: Trójce presúščnaja, Tvojá ráby spasí, jáko čelovikoľúbec.
I nýňi, bohoródičen: Raspalíl jesí nás v ľubóv tvojú, Mnohomílostive Slóve Bóžij, íže nás rádi voplóščsja neprelóžňi, i trisvítloje jedíno božestvó tájno naučív: ťímže ťá slávim.
Písn 5, hlás 4.
Irmos: Užasóšasja vsjačeskaja o božéstvenňij slávi tvojéj, ty bo neiskusobráčnaja Ďívo, imíla jesí vo utróbi nad vsimi Bóha, í rodilá jesí bezľítnaho Sýna, vsim vospivájuščym ťa, mír podavájuščaja.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Razumívše ot víry vseďíteľnaho božestvá, jedíno úbo nepristúpno suščestvó, trí že ypostási živonačáľny, srásleny čtém: Otcá, i Sýna, i Dúcha svjatáho soprisnosúščnoje bytijé.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Svíte trisólnečne, súščestvennaho svíta tvojehó vozsijáj mí jedínstvennoje božestvó, nesozdánnoje jestestvó, i svitoďíjstvennyj istóčniče, vsjákiaj svitodáteľnyja zarí:da sozercáju tvojú dobrótu neizrečénnuju.
Sláva: Jáko jedínomu súšču Soďíteľu, i kórmčiju vsepremúdru, voístinnui žízni podáteľu, sehó rádi i vopijém tí vírno: Vladýko trisólnečne, pojúščyja ťá sobľudí.
I nýňi, bohoródičen: Obožíti choťá drévle istľívšaho čelovíka, za bláhosť, Ďívo, sozdávyj i pokazávyjóbraza božéstvennyj zrák, čelovík býsť iz tebé jedíno tričíslennojeBohonačálije propovída.
Písň 6, hlás 5.
Irmos: Neístovstvujuščejesja búreju dušetľínnoju, Vladýko Christé, strastéj móre ukrotí, í ot tli vozvedí mja, jáko blahoutróben.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Trisvítloje súšče Bohonačálijeypostásňi, jedínstvenna jesí, jáko soobrázna i ravnoďíteľna, i po suščestvú i choťíniju.
pripív: Presvjatája Trójce, Bóže náš, sláva tebí.
Dovóľno izjávi prorók, pojá Otcú tvojemú svítu: úzrim Dúchom,svít Sýna, jedínaho Bóha trisólnečnaho.
Sláva: Nesostávno suščestvó, v trijéch svójstvich, jedínu vlásť i deržávu imýj: ťím bo sostojítsja tvár vsjáčeskaja, i obnovľájetsja.
I nýňi: Prehrišénij izbavlénije i bíd, Vladýko Bóže, jedínstvenne i trisvítne, nizposlí tvojím pivcém, molítvami Bohomátere.
Sidálen hlás 5., Pod. Sobeznačáľnoje: Trisólnečnyj svít slavoslóvim, i prosťíj Trójci nýňi poklonímsja, jáko prosvití nás i pomílova, i izbávi ot tlí vés ród čelovíčeskij, izbavľájušči ot prélesti ídoľskija vés mír, i cárstvo nám podadé.
Sláva i nýňi, bohoródičen: Nedoumívsja ot vsích, k tebí pribihóch k nadéždi vsích, i pribížišču hríšnych i smirénnych, zovýj: sohriších, i prebyváju v zlých, nečúvstvuja okajánnyj. Pomíluj mjá, préžde koncá obratí mjá, i izbávi vsjákija múki, nedostójnaho.
Písň 7, hlás 6.
Irmos: Rosodáteľnu úbo pešč soďílá Ánhel prepodóbnym otrokóm, Chaldéji že opaľájušče veľínije Bóžije mučíteľa tiviščá vopíti: Blahoslovén jesí Bóže otéc nášich.
Krípkuju mňí mýsľ ustrój, trisvítlaja načertáňmi Jedínice, jéže chraníti i sobľudáti božéstvennyja zápovidi tvojá, i vsehdá píti tebí vírno: blahoslovén jesí, Bóže otéc nášych.
Jáko tóždestvom jestestvá pojémyj, neizrečénno jedínstvennyj Bóže, lícy že Trójcy nosjá čisló, sobľudí vsích nás ot razlíčnych iskušénij i obstojánij.
Sláva: Sojestéstvenna i soprisnosúščna slávim, jedínaho ťá po suščestvú Bóha, svójstvy neslijánňi ypostásnymi, Trójce, razlíčnoje prósto prdlahájušče, vo zráci nepremínňim jávi.
I nýňi: Bohoródičen: Bóh presúščnyj priját, Prečístaja, ot čréva tvojehó čístaho, náše čelovikoľubézňi smišénije jávi, i vsích naučí vopíti: blahoslovén jesí, Bóže otéc nášych.
Písň 8, hlás 7.
Irmos: Neopáľnaja ohňú v Sináji pričáščšajasja kupiná Bóha jávi medlenojazýčnomu i huhnívomu Mojséjovi, i otroku révnost Bóžija tri nepreborímyja v ohní pivcy pokazá: vsja ďilá Hospodňa Hóspoda pójte, i prevoznosíte vo vsja víki.
Sólnca lučámi trisijánnaho ozarítisja svitoďíteľnymi spodóbi, serdcám pivcév tvojích: i nýňi zríti dobrótu tvojú, Trójce jedínice, jáko móščno dáruj vsehdá vsím víroju podóbnoju, tvojé velíčije pisnoslóvjaščym vo vsjá víki.
Deržíši vsjáčeskaja, trójičnoje i jedínstvennoje Hospodonačáľnoje, upravľáješi nébo i zémľu. Ťímže mjá ľubóviju tvojéju privlačíma prísno, sochraní píti tebí: vsjá ďilá Hóspodňa, Hóspoda pójte, i prevoznosíte vo vsjá víki.
Sláva: Chrám tvojejá trisvítlyja sotvorí zarí, Blahoďíteľu čelovikoľúbče: i pričástija i priobščénija nepristúpna, vrahóm nevídimym, i plotským strastém, Vladýko, pokaží, jedinonačáľnyj Bóže mój i Hóspodi slávy, pisnoslóviti ťá vo vsjá víki.
I nýňi, bohoródičen: Svít Bohonačáľnyj ot čréva tvojehó vozsijávyj, Bohomáti prečístaja, vés mír trisólnečnym svítom ozarí, i zémľu jákože druhóje nébo pokazá, pojúšču: vsjá ďilá Hóspodňa, Hóspoda pójte, i prevoznosíte vo vsjá víki.
Písň 9, hlás 8.
Irmos: Užasésja o sem nébo, í zemľá udivíšasja koncý: jáko Boh javisja čelovíkom plótski, i črévo Tvojé býsť prostránňijšeje nebes; ťim ťa Bohoródicu Anhélom i čelovík činonačálija veličájut.
Íže vsími cárstvujuščeje, i vseďíteľnoje prenačáľnoje jestestvó, vyšeľítnuju, živonačáľnuju, blahoutróbnuju, čelovikoľubívuju, blahúju, jedinonačáľnuju Trójcu, ťá nýňi slavoslóvjašče,hrichóv proščénija prósim, mírovi míra, i cérkvam jedinomýslija.
Sláva: Jedíno Hóspoďstvo i trisijánnoje, jedínstvenno Bohonačálije trisólnečnoje, pivcý prijmí tvojá bohoľípno, i prehrišénij izbávi, i iskušénij ľútych, i vskóri mír podážď čelovikoľúbno, i cérkvam sojedinénije.
I nýňi, bohoródičen: Vo utróbu, Christé Spáse mój, ďivíčeskuju vséľsja, javílsja jesí míru tvojemú bohomúžno, neprevráten, neslijánen voístinnu: i obiščál jesí vsehdá s tvojími rabý býti jávi. Ťímže tebé Róždšija molítvami, mír vsemú stádu tvojemú ustrój.
Posém tropári sijá:
Dostójno jésť bohopodóbňi sláviti ťá, Trójce svjatája, bezpreďíľnuju i presúščstvennuju, i vseblaháho Bóha nášeho,júže pojút vsí zemnoródniji, i slavoslóvjat síly nebésnyja, ot vsích vírno poklaňájemuju, jedínicu po suščestvú triypostásnuju.
Hospodonačáľnuju Cheruvím, Bohonačáľnuju bez sravnénija Serafím, nerazďíľnuju Trójcu vo jedínstvi, súščeje Bohonačálije, ťá veličájem.
Otcú beznačáľnomu i Bóhu, sobeznačáľnomu Slóvu so Dúchom poklaňájusja, nerazlúčnoje jedíno sojediňájemoje suščestvó, tričíslennuju jedínicu písňmi počtím.
Vospojím vsí Bohoľípno písňmi vospiváňmi božéstvennymi, Otcá, i Sýna, i Dúcha božéstvennaho, triypostásnujuderžávu, jedíno cárstvo, i hospóďstvo.
Lučezárnyja tvojá mólnija vozsijáj mí, Bóže mój, triypostásne Vseďíteľu, i dóm mjá pokaží tvojejá nepristúpnyja slávy, svítel i svitonósen i neizmínen.
Jehóže trepéščut i trjasútsja Cherúvimy, i slavoslóvjat ánheľskaja vójinstva, ot Ďívy neizrečénno voplóščšahosja, Christá Žiznodávca stráchom proslávim.
Dostójno jésť vseblahohovíjno molíti ťá so slezámi, vsemílostivaho i vseščédraho, i Spása dúš nášych.
Prijmí slézi, Carjú, prijmí rydánije okajánnhao i pláč, i izbávi mjá plámene i ťmý vňíšnyja, i božéstvennaho cárstvija óbščnika mjá sotvorí.
Sláva: Ótče vsederžíteľu, Slóve Bóžij, vsesvjatýj Dúše, jedína sláva i óbraz, jedíno cárstvo i božestvó i vlásť, pomíluj i spasí poklaňájuščichsja tebí.
I nýňi, bohoródičen: Iz mértvych víďivši tvojehó Sýna, prečístaja Ďívo, voskrésšaho bohoľípno, rádosti neizrečénnyja tvár ispolňášesja: Tohó slávjašče, tebé veličájem.
Posém Dostójno jésť jáko voístinnu blažíti Ťá Bohoródicu, prisnoblažénnuju i preneporóčnuju, i Máter Bóha nášeho. Čestňíjšuju Cheruvím, i slavňíjšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bohoródicu ťá veličájem.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás.
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.
Hóspodi, pomíluj. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.
Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.
Amíň.
ipakoí, hlás 1: Razbójničo pokajánije ráj okráde, pláč že mironósic rádosť vozvistí, jáko voskrésl jesí Christé Bóže, podajáj mírovi véliju mílosť.
ipakoj, hlás 2. Po strásti šédša vo hrób žený, vo jéže pomázati ťílo tvojé Christé Bóže, víďiša ánhely vo hróbi, i užasóšasja: hlás bo slýšachu ot ních, jáko voskrése Hospóď, dáruja mírovi véliju mílosť.
ipakoj, hlás 3: Udivľája viďínijem, orošája hlahólaniji, blistájajsja ánhel mironósicam hlahólaše: čtó živáho íščete vo hróbi? vostá istoščívyj hróby. Tlí preminíteľa razumíjte nepremínnaho. Rcýte Bóhovi: kóľ strášna ďilá tvojá, jáko ród spásl jesí čelovíčeskij!
ipakoí, hlás 4: Jáže tvojehó preslávnaho vostánija, predtékša mironósicy, apóstolom propovídachu Christé, jáko voskrésl jesí jáko Bóh, podajá mírovi véliju mílosť.
Ipakoí, hlás 5: Ánheľskim zrákom úm smuščájuščja, i božéstvennym vostánijem dušéju prosviščájemy, mironósicy apóstolom blahovistvováchu: vozvistíte vo jazýcich voskresénije, Hóspodu soďíjstvujušču čudesý, podajúščemu nám véliju mílosť.
ipakoí, hlás 6: Vóľnoju i životvorjáščeju tvojéju smértiju Christé, vratá ádova sokrušív jáko Bóh, otvérzl jesí nám drévnij ráj, i voskrés iz mértvych, izbávil jesí ot tľínija živót náš.
ipakoí, hlás 7: Íže náš zrák vosprijémyj, i preterpívyj krest plótski, spasí mja voskresénijem tvojím Christé Bóže, jáko čelovikoľúbec.
ipakoj, hlás 8: Mironósicy žiznodávca predstojáščja hróbu, Vladýku iskáchu v mértvych bezsmértnaho, i rádosť blahovíščenija ot ánhela prijémša, apóstolom vozviščáchu: jáko voskrése Christós Bóh, podajáj mírovi véliju mílosť.
Ilí sijá:
Tropar: hlás 6: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nas: vsjákaho bo otvíta nedoumíjušče, sijú tí molítvu jáko Vladýci hríšniji prinósim: pomíluj nas.
Slava: Hóspodi pomíluj nás, na ťá bo upováchom, ne prohňívajsja na ný zílo, nižé pomjaní bezzakónij nášich, no prízri i nýňi jáko milosérd; i izbávi ný ot vráh nášich; ty bo jesí Bóh náš, i my ľúdije tvojí, vsí ďilá rukú tvojéju, i ímja tvojé prizyvájem.
I nyňi: Milosérdija dvéri otvérzi nám Blahoslovénnaja Bohoródice, naďíjuščiji sja na ťá da ne pohíbnem, no da izbávimsja tobóju ot bíd: ty bo jesí spasénije róda christijánskaho.
Hóspodi pomíluj 40x
Svj. Sláva tebí, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.
Sláva i nýňi: Hóspodi pomíluj 3x blahosloví:
Svj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojeá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vcsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.
Ľ. Amíň
Po odpúsťi jeréj tvorít poklonénije bratijí, hlahóľa:
Blahoslovíte, otcý čestníji, brátije i séstry, i prostíte mňí hríšnomu, jáže sohriších v séj déň (ilí šiju nóšč), i vo vsjá dní životá mojehó slóvom, ďílom ilí pomyšlénijem, i vsími molími čuvstvy dušévnymi i ťilésnymi.
I vsí otviščájut kúpno:
Bóh da prostít i pomílujet ťá, čestnýj ótče.
Po sém vsí kúpno tvorját poklonénije nastojáteľu ilí jeréju, proščénija prosjášče:
Blahosloví, ótče čestnýj, i prostí mňí hríšnomu, jáže sohriších v séj déň (ilí šiju nóšč), i vo vsjá dní životá mojehó slóvom, ďílom ilí pomyšlénijem, i vsími molími čivstvy dušévnymi i ťilésnymi.
Nastojáteľ ilí jeréj otviščájet:
Blahodátiju svojéju Bóh da prostít sohrišénija váša, i pomílujet vsích vás.
Táže po proščéniji hlahólet nastojáteľ ilí jeréj:
Pomolímsja o svjaťíjšem vselénsťim archijeréji nášem (ímja rék), pápi rímsťim.
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O blahovírňim nároďi nášem, prederžáščich vlastéch nášich
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O preosvjaščenňíjšem archijepískopi i Mitropolíťi nášem kýr (ímja rék),
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O bohoľubívim jepískopi nášem kýr (ímja rék),
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O vsjácim jepískopstvi katholíčesťim
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O blahorodných ktítorich svjatáho chráma (ilí svjatýja obíteli sejá)
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O vsečestňíjšich otcích nášich protoarhimandríťi ímja rék, archimandríťi ímja rék, protoihúmeňi ímja rék, ihuméňi ímja rék,
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O otcích nášich duchovných, i vséj vo Chrisťí brátiji i sestrách nášich.
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O póslannych i v otšéstviji súščich
Ľ. Bóh da sochranít i pomílujet.
O tvorjáščich nám mílostyňu.
Ľ: Bóh da vozdást i pomílujet.
O služáščich i poluťívšich vo svjaťím chrámi sém (ilí svjaťíj obíteli séj)
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O nenavíďaščich, i ľúbjaščich nás.
Ľ. Bóh da prostít i pomílujet
O izbavléniji pľinénnych.
Ľ. Bóh da svobodit i pomílujet
O plávajuščich i putešéstvujuščich
Ľ. Bóh da isprávit plávanije i putešéstvije ích.
O nedúhujuščich i strážduščich
Ľ. Bóh vozstávit i pomílujet
O skorbjáščich i v temnících siďáščich
Ľ. Bóh da positít i pomílujet
O vsích pravoslávňich christijáňich
Ľ. Bóh da spasét i pomílujet
O umnožéniji plodóv zemných
Ľ. Bóh da umnožit plodý zemnýja.
Ášče jest neďiľa, ilí prázdnik, ilí naróčityj svjatýj, hlahólet:
Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Isúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.
Ľ. Amíň
