Ornament Ornament

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.) I mý: Amíň.

Sláva Tebí, Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv. Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 5.

Hlahóly mojá vnuší Hóspodi, * razumíj zvánije mojé. – Vonmí hlásu molénija mojeho, * Carjú mój i Bóže mój. – Jáko k tebí pomoľúsja, Hóspodi, * zaútra uslyši hlás mój. – Zaútra predstánu tí i úzriši mjá, * jáko Bóh ne choťáj bezzakónija tý jesí. – Ne priídet k tebí lukávnujaj, * nižé prebúdut zakonoprestúpnici préd očíma tvojíma. – Voznenavíďíl jesí vsjá ďílajuščyja bezzakónije, * pohubíši vsjá hlahóľuščyja lžú. – Múža krovéj, lstíva hnušájetsja Hóspoď, * az že mnóžestvom mílosti tvojejá. – Vnídu v dóm tvój, * poklóňu sja ko chrámu svjatómu tvojemú, v strási tvojém. – Hóspodi, nastávi mjá právdoju tvojéju, * vráh mojích rádi isprávi pred tobóju púť mój. – Jáko ňísť vo usťích ích ístiny, * sérdce ích sujétno. – Hrób otvérst hortáň ích, jazýki svojími lščáchu, * sudí ím Bóže. – Da otpadút ot mýslej svojích: po množestvu nečéstija ich izríni ja, * jáko preohorčíša ťá Hó­spodi. – I da vozveseľátsja vsí upovájuščiji na ťá, * vo víki vozrádujutsja, i vselíšisja v ních. – I pochváľatsja o tebí ľúbjaščiji ímja tvojé, * jáko tý blahoslovíši právednika. – Hó­spodi, jáko orúžijem blahovolénija, * vinčál jesí nás.

Psalóm 89.

Hóspodi, pribížišče býl jesí nám * v ród i ród. – Préžde dáže horám ne býti, i sozdátisja zemlí i vselénňij, * i ot víka i do víka tý jesí. – Ne obratí čelovíka vo smirénije, * i rékl jesí: obratítesja, sýnove čelovíčestiji. – Jáko týsjašča ľít pred očíma tvojíma, Hóspodi, * jáko déň včerášňij, íže mimoíde, – i stráža noščnája. * Uničižénija ích ľíta búdut: – Útro jáko travá momoídet, útro procvitét i préjdet: * na véčer otpadét, ožesťíjet i ízschnet. –Jáko isčezóchom hňívom tvojím, * i járostiju tvojéju smutíchomsja. – Položíl jesí bezzakónija náša pred tobóju: * vík náš v prosviščénije licá tvojehó. –Jáko vsí dníje náši oskuďíša, * i hňívom tvojím isčezóchom. – Ľíta náša jáko paučína poučáchusja: * dníje ľít nášich, v níchže sédmdesjat ľít. – Ášče že v sílach, ósmdesját ľít, * i mnóžaje ích trúd i boľízň: – Jáko prijíde krótosť na ný * i nakážemsja. – Któ vísť deržávu hňíva tvojehó, * i ot strácha tvojehó járosť tvojú isčestí? – Desnícu tvojú táko skaží mí, * i okovánnyja sérdcem v múdrosti. – Obratísja, Hóspodi, dokóľi? * I umolén búdi na rabý tvojá. – Ispólnichomsja zaútra mílosti tvojejá, Hóspodi, * i vozrádovachomsja, i vozveselíchomsja. – Vo vsjá náša vozveselíchomsja, za dní v ňáže smiríl ný jesí, * ľíta v ňáže víďichom zlája. – I prízri na rabý tvojá, i na ďilá tvojá, * i nastávi sýny ích: – I búdi svítlosť Hóspoda Bóha nášeho na nás, i ďilá rúk nášich isprávi na nás, * i ďílo rúk nášich isprávi.

Psalóm 100.

Mílosť i súd * vospojú tebí, Hóspodi: – Pojú i razumíju v putí neporóčňi: * kóhdá priídeši ko mňí? –Prechoždách v nezlóbiji sérdca mojehó: * posreďí dómu mojehó. – Ne predlahách pred očíma mojíma véšč zakonoprestúpnuju, * tvorjáščyja prestuplénije voznenavíďich. – Ne priľpé mňí sérdce stroptívo: * ukloňájuščahosja ot mené lukávaho ne poznách. – Oklevetájuščaho táj ískrenňaho svojehó, * sehó izhoňách, – Hórdym ókom i nesýtym sérdcem, * so sím ne jaďách. – Óči mojí na vírnyja zemlí, posaždáti já so mnóju: * choďáj po putí neporóčnu, séj mí služáše. – Ne živjáše posreďí dómu mojehó tvorjáj hordýňu: * hlahóľaj neprávednaja, ne ispravľáše pred očíma mojíma. – Vo útrija izbivách vsjá hríšnyja zemlí, * jéže potrebíti ot hráda Hóspodňa vsjá ďílajuščyja bezzakónije.

Sláva, i nýňi: Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Tropár, hlás 1. Spasí, Hóspodi, ľúdi tvojá, i blahosloví dostojánije tvojé, pobídy blahovírnomu na soprotívnyja dáruja, i tvojé sochraňája krestóm tvojím žíteľstvo.

Sláva, tropár, hlás 4: Múčenik tvój, Hóspodi, Nikíta, vo stradániji svojém vinéc priját netľínnyj ot tebí, Bóha nášeho: imíjaj bo kríposť tvojú, mučítelej nizloží, sokruší i démonov nemoščnýja dérzosti. Tohó molítvami spasí dúšy náša.

I nýňi: Bohoródičen: Čtó ťá narečém, o obrádovannaja? * Nébo, jáko vozsijála jesí sólnce právdy: * ráj, jáko vozrastíla jesí cvít netľínija: * ďívu, jáko prebylá jesí netľínna: * čístuju máter, jáko imilá jesí na rúku sýna, vsích, Bóha: * tohó molí spastísja dušám nášym.

Stopý mojá naprávi po slovesí tvojemú, i da ne obladájet mnóju sjákoje bezzakónije. Izbávi mjá ot klevetý čelovíčeskija, i sochraňú zápovidi tvojá.

Licé tvojé prosvití na rabá tvojehó, i naučí mjá opravdánijem tvojím.

Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija tvojehó, Hóspodi, jáko da vospojú slávu tvojú, vés déň velikoľípije tvojé.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv. Amíň.

Kondák, hlás 4. Podóben: Voznesýjsja na krest vóleju, tezoimenítomu tvojemú nóvomu žíteľstvu, ščedróty tvojá dáruj, Christé Bóže. Vozveselí síloju tvojéju vírnyja ľúdi tvojá, pobídy dajá ím na sopostáty, posóbije imúščym tvojé orúžije míra, nepobidímuju pobídu.

Hóspodi, pomíluj. (40x) Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Bóže, uščédri ný, i blahosloví ný, prosviti licé tvojé na ný, i pomíluj ný.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.) L: Amiň.

I molítvu: Christé svíte ístinnyj prosviščájaj i osvjaščájaj vsjákaho čelovíka hrjadúščaho v mír, da známenajetsja na nás svít licá tvojehó, da v ném úzrim svít nepristúpnyj, í isprávi stopý náša, k ďílaniju zápovidej tvojich, molítvami prečístyja tvojejá Mátere, i vsích Svjatých tvojích, amíň.

Jeréj: Sláva Tebí, Christé Bóže upovánije náše, sláva Tebí.

Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

(ášče molítsja mírjan molítvu, netvorít otpúst sícevyj, no hlahólet tókmo: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň. Ornament