Tretia kráľovská hodinka 29.3.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 34

Sudí, Hóspodi, obíďaščyja mjá, * poborí borjúščyja mjá.

Priimí orúžije i ščít, * i vostáni v pómošč mojú.

Izsúni méč, i zakľučí soprotív hoňáščich mjá, * rcý duší mojéj: spasénije tvojé jésm Áz.

Da postyďátsja i posrámjatsja íščuščii dúšu mojú, * da vozvraťátsja vspjáť i postyďátsja mýsľaščiji mí zlája.

Da búdut jáko prách préd licém vítra, * i Ánhel Hospódeň oskorbľája ích.

Da búdet púť ích tmá i póľzok, * i Ánhel Hospódeň pohoňájaj ích:

jáko túne skrýša mí páhubu síti svojejá, * vsúje ponosíša duší mojéj.

Da priídet jemú síť, júže ne vísť, * i lovítva, júže skrý, da obímet í, i v síť da vpádet v ňú.

Dušá že mojá vozrádujetsja o Hóspoďi? * Vozveselítsja o spasénii Jehó.

Vsjá kósti mojá rekút: Hóspodi, Hóspodi, któ podóben Tebí? * Izbavľájaj níšča iz rukí krípľšich jehó, i níšča, i ubóha ot raschiščájuščich jehó.

Vostávše na mjá sviďítele neprávedniji, * jáže ne víďach, voprošáchu mjá.

Vozdáša mí lukávaja vóz blahája, * i bezčádije duší mojéj.

Áz že, vnehdá oní stužáchu mí, oblačáchsja vo vrétišče, * i smirjách postóm dúšu mojú, i molítva mojá v ňídro mojé vozvratítsja.

Jáko blížnemu, jáko brátu nášemu, * táko uhoždách, jáko pláča i sítuja, táko smirjáchsja.

I na mjá vozveselíšasja i sobrášasja: sobrášasja na mjá rány, * i ne poznách, razďilíšasja, i ne umilíšasja.

Iskusíša mjá, podražníša mjá podražnénijem, * poskrežetáša na mjá zubý svoími.

Hóspodi, kohdá úzriší? * Ustrój dúšu mojú ot zloďíjstva ích, ot lév jedinoródnuju mojú.

Ispovímsja Tebí v cérkvi mnózi, * v ľúdech ťážcich voschvaľú Ťá.

Da ne vozrádujutsja o mňí vraždújuščiji mí neprávedno, * nenavíďaščiji mjá túne i pomizájuščiji očíma.

Jáko mňí úbo mírnaja hlahólachu * i na hňív lésti pomyšľáchu.

Razširíša na mjá ustá svojá, ríša: * bláhože, bláhože, víďiša óči náši.

Víďil jesí, Hóspodi, da ne premolčíši. * Hóspodi, ne otstupí ot mené. Vostáni, Hóspodi, i vonmí sudú mojemú, Bóže mój * i Hóspodi mój, na prjú mojú.

Sudí mí, Hóspodi, po právďi Tvojéj, Hóspodi Bóže mój, * i da ne vozrádujutsja o mňí.

Da ne rekút v serdcách svoích: bláhože, bláhože duší nášej, * nižé da rekút: požróchom jehó.

Da postyďátsja i posrámjatsja vkúpi rádujuščijisja zlóm mojím, * da oblekútsja v stúd i srám veleríčujuščii na mjá.

Da vozrádujutsja i vozveseľátsja choťáščiji právdy mojejá, i da rekút výnu: * da vozvelíčitsja Hospóď, choťáščiji míra rabú Jehó.

I jazýk mój poučítsja právďi Tvojéj, * vés déň chvaľí Tvojéj.

Psalóm 108

Bóže, chvalý mojejá * ne premolčí,

jáko ustá hríšniča i ustá ľstívaho na mjá otverzóšasja, * hlahólaša na mjá jazýkom ľstívym,

i slovesý nenavístnymi obydóša mjá, * i brášasja so mnóju túne.

Vmísto jéže ľubíti mjá, obolháchu mjá, * áz že moľáchsja,

i položíša na mjá zlája za bláhaja, * i nénavisť za vozľublénije mojé.

Postávi na nehó hríšnika, * i dijávol da stánet odesnúju jehó.

Vnehdá sudítisja jemú, da izýdet osuždén, * i molítva jehó da búdet v hrích.

Da búdut dníje jehó máli, * i jepískopstvo jehó da priímet ín:

da búdut sýnove jehó síri, * i žená jehó vdová:

dvížuščesja da preseľátsja sýnove jehó i vosprósjat, * da izhnáni búdut iz domóv svojích.

Da vzýščet zaimodávec vsjá, jelíka súť jehó, * i da voschíťat čuždíji trudý jehó.

Da ne búdet jemú zastúpnika, * nižé da búdet uščedrjájaj sirotý jehó.

Da búdut čáda jehó v pohublénije, * v róďi jedínom da potrebítsja ímja jehó.

Da vospomjánetsja bezzakónije otéc jehó pred Hóspodem, * i hrích mátere jehó da ne očístitsja.

Da búdut pred Hóspodem výnu * i da potrebítsja ot zemlí pámjať ích.

Zanéže ne pomjanú sotvoríti mílosť, i pohná čelovíka níšča i ubóha, * i umiléna sérdcem umertvíti.

I vozľubí kľátvu, i priídet jemú, * i ne voschoťí blahoslovénija, i udalítsja ot nehó.

I oblečésja v kľátvu jáko v rízu, i vníde jáko vodá vo utróbu jehó, * i jáko jeléj v kósti jehó.

Da búdet jemú jáko ríza, v ňúže oblačítsja, * i jáko pójas, ímže výnu opojasújetsja.

Sijé ďílo obolhájuščich mjá u Hóspoda * i hlahóľuščich lukávaja na dúšu mojú.

I tý, Hóspodi, Hóspodi, sotvorí so mnóju ímene rádi Tvojehó, * jáko blaha mílosť Tvojá.

Izbávi mjá, jáko níšč i ubóh jésm áz, * i sérdce mojé smjatésja vnútr mené.

Jáko síň, vnehdá uklonítisja jéj, * otjáchsja, strjasóchsja jáko prúzi.

Koľína mojá iznemohósta ot postá, * i plóť mojá izminísja jeléja rádi.

I áz bých ponošénije ím, víďiša mjá, * pokiváša hlavámi svoími.

Pomozí mí, Hóspodi Bóže mój, * i spasí mjá po mílosti Tvojéj,

i da razumíjut, jáko ruká Tvojá sijá, * i Tý, Hóspodi, sotvoríl jesí jú.

Proklenút tíji, i Tý blahoslovíši, * vostajúščiji na mjá da postyďátsja, ráb že Tvój vozveselítsja.

Da oblekútsja obolhájuščiji mjá v sramotú, * i odéždutsja, jáko odéždeju, studóm svojím.

Ispovímsja Hóspodevi ziló ustý mojími, * i posreďí mnóhich voschvaľú Jehó,

jáko predstá odesnúju ubóhaho, * jéže spastí ot hoňáščich dúšu mojú.

Psalóm 50

Pomíluj mjá, Bóže, po velícij mílosti Tvojéj, * i po mnóžestvu ščedrót Tvojích očísti bezzakónije mojé.

Najpáče omýj mjá ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mjá.

Jáko bezzakónije mojé áz znáju * i hrích mój prédo mnóju jésť výnu.

Tebí Jedínomu sohriších, i lukávoje préd Tobóju sotvorích, * jáko da opravdíšisja vo slovesích Tvojích i pobidíši, vnehdá sudíti Tí.

Sé bo v bezzakóniich začát jésm, * i vo hrisích rodí mjá máti mojá.

Sé bo ístinu vozľubíl jesí, * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti Tvojejá javíl mí jesí.

Okropíši mjá issópom, i očíščusja, * omýješi mjá, i páče sňíha ubiľúsja.

Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja.

Otvratí licé Tvojé ot hrích mojích, * i vsjá bezzakónija mojá očísti.

Sérdce čísto sozíždi vo mňí, Bóže, * i dúch práv obnoví vo utróbi mojéj.

Ne otvérži mené ot licá Tvojehó, * i Dúcha Tvojehó Svjatáho ne otimí ot mené.

Vozdážď mí rádosť spasénija Tvojehó, * i Dúchom Vladýčnim utverdí mjá.

Naučú bezzakónnyja putém Tvojím, * i nečestíviji k Tebí obraťátsja.

Izbávi mjá ot krovéj, Bóže, Bóže spasénija mojehó, * vozrádujetsja jazýk mój právďi Tvojéj.

Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši, * i ustá mojá vozvisťát chvalú Tvojú.

Jáko ášče by voschoťíl jesí žértvy, dál bých ubó, * vsesožžénija ne blahovolíši.

Žértva Bóhu dúch sokrušén, * sérdce sokrušénno i smirénno Bóh ne uničižít.

Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem Tvoím Sióna, * i da sozíždutsja sťíny Jerusalímskija.

Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožehájemaja: * tohdá vozložát na oltár Tvój telcý.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, tropár, hlás 6: Hóspodi, osudíša ťá judéje na smérť, žízň vsích, íže čermnóje móre žezlóm prošédšiji, na kresťí ťa prihvozdíša: i íže ot kámene méd ssávšiji, žélč tebí prinesóša. No vóleju preterpíl jesí, da nás svobodíši ot rabóty vrážija, Christé Bóže, sláva tebí.

Bohoródice, ty jesí lozá ístinnaja, * vozrastívšaja nám plód živóta: * tebí mólimsja: molísja, Vladýčice, * so svjatými apóstoly, * pomílovati dúšy náša.

I pojém trí troparí ot dvunádesjati, povtorjájušče já.

Hlás 8. Strácha rádi judéjskaho, drúh tvój i blížnij Pétr otvéržesja tebé Hóspodi, i rydája síce vopijáše: sléz mojích ne premolčí, rích bo sochraníti víru ščédre, i ne sochraních: i náše pokajánije tákožde prijimí, i pomíluj nás.

Páki tójže.

Táže stích: Hlahóly mojá vnuší Hóspodi.

Préžde čéstnáho tvojehó krestá, vóinom ruhájuščymsja tebí Hóspodi, úmnaja vójinstva divľáchusja: obložílsja bo jesí vincém poruhánija, zémľu živopisávyj cvíty, bahrjaníceju poruhánija oďíjalsja jesí, óblaki oďivájaj tvérď. Takovým bo smotrénijem razumísja tvojé blahoutróbije Christé, vélija tvojá mílosť, sláva tebí.

Stích: Vonmí hlásu molénija mojehó.

I páki tójže.

Sláva, hlás 5: Vlekóm na krest síce vopijál jesí Hóspodi: za kóje ďílo chóščete mjá raspjáti judéje? Jáko razsláblennyja váša sťahnúch, zané mertvecý áki ot sná vozstávich, krovotočívuju iscilích, chananéju pomílovach. Za kóje ďílo chóščete mjá ubíti iudée? No úzrite, v nehóže nýňi probodájete Christá, bezzakónniji.

I nýňi, páki tójže:

Prokímen, hlás 4: Jáko áz na rány hotóv, i boľízň mojá predo mnóju jésť výnu.

Stích: Hóspodi, da ne járostiju tvojéju obličíši mené, nižé hňívom tvojím nakážeši mené.

proróčestva Isáijina čténije.

[Hlavá 8, st. 4- 11.] Hospóď daét mňí jazýk naučénija, jéže razumíti, jehdá podobájet reščí slóvo: položí mjá útro útro, priloží mi úcho jéže slýšati. I nakazánije Hospódne otverzájet úši mojí, áz že ne protívľusja, ni protivohlahóľu. Pleščí mojí vdách na rány i laníťi mojí na zaušénija, licá že mojehó ne otvratích ot studá zaplevánij. I Hospóď Hospóď pomóščnik mí býsť: sehó rádi ne usramíchsja, no položích licé svojé áki tvérdyj kámeň, i razumích, jáko ne postyždúsja. Zané približájetsja opravdávyj mjá: któ prjájsja so mnóju? Da soprotivostánet mňí kúpno: i któ suďájsja so mnóju? Da priblížitsja ko mňí. Sé Hospóď Hospóď pomóžet mí: któ ozlóbit mjá? Sé vsí vý jáko ríza obetšájete, i jáko mólije izjást vý. Któ vo vás bojájsja Hóspoda? Da poslúšaet hlása ótroka jehó: choďáščiji vo ťmí, i ňísť ím svíta: naďíjtesja na ímja Hospódne, i utverdítesja o Bózi. Sé vsí vý óhň raždizájete, i ukripľájete plámeň: chodíte svítom ohňá vášeho, i plámenem, jehóže razžehóste: mené rádi býša sijá vám, v pečáľi úspnete.

Táže apóstol, k rímľanom poslánija,

začálo 98 ot polú. Brátije, Christós súščym nám nemoščným, po vrémeni za nečestívych úmre. Jedvá bo za právednika któ úmret: za blaháho bo néhli któ i dérznet umréti: Sostavľájet že svojú ľubóv v nás Bóh, jáko ješčé hríšnikom súščym nám, Christós za ný úmre. Mnóho že úbo páče opravdáni bývše nýňi króviju jehó, spasémsja ím ot hňíva. Ášče bo vrazí bývše, primiríchomsja Bóhu smértiju Sýna jehó, mnóžaje páče primirívšesja, spasémsja v živoťí jehó.

Jevánhelije ot márka, začálo 66, 67 i 68, v rjád. Vo vrémja óno, sovít sotvoríša archijeréji so stárcy: Konéc: jáže vzydóša s ním vo Jerusalím. I posém čtém po skazániji, jéže ot matféja, slóvo krestnoje.

Táže: Hospóď Bóh blahoslovén, blahoslovén Hospóď déň dné, pospišít nám Bóh spasénij nášich, Bóh náš, Bóh jéže spasáti.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Kondák, hlás 8: Nás rádi raspjátaho prijidíte vsí vospojím, tohó bo víďi Maríja na drévi, i hlahólaše: ášče i raspjátije terpíši, tý jesí Sýn i Bóh mój.

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

Lík: Amiň.

Posém molítvu sijú:

Vladýko Bóže, Ótčé vsederžíteľu, Hóspodi Sýne jedinoródnyj, Isúse Christé, i svjatýj Dúše: jedíno Božestvó, jedína síla, pomíluj mjá hrišnaho, i ímiže vísi sudbámi, spasí mjá nedostójnaho rabá tvojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň.

I ábije pojém šestýj čás