Prvá hodinka 28.3.
Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )
I mý: Amíň.
Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.
Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.
Hóspodi, pomíluj. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.
Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.
Amíň.
Hóspodi, pomíluj. (6x)
Hóspodi, pomíluj. (6x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.
Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.
Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.
Psalóm 5
Hlahóly mojá vnuší, Hóspodi, * razúmij zvánije mojé. Vónmi hlásu molénija mojehó, Carjú mój i Bóže mój, * jáko k Tebí pomoľúsja, Hóspodi. Zaútra uslýši hlás mój, * zaútra predstánu Tí, i úzriši mjá. Jáko Bóh ne choťáj bezzakónija, Tý jesí: * ne priselítsja k Tebí lukávnujaj, nižé prebúdut bezzakónnicy préd očíma Tvojíma: * voznenavíďil jesí vsjá dílajuščyja bezzakónije. Pohubíši vsjá hlahóľuščyja lžú: * múža krovéj i ľstíva hnušájetsja Hospóď. Áz že mnóžestvom mílosti Tvojejá, vnídu v dóm Tvój, * pokloňúsja ko chrámu svjatómu Tvojemú, v strási Tvojém. Hóspodi, nastávi mjá právdoju Tvojéju, * vráh mojích rádi isprávi préd Tobóju púť mój. Jáko nísť vo usťích ích ístiny, sérdce ích sújetno, * hrób otvérst hortáň ích: jazýki svojími ľščáchu. Sudí ím, Bóže, da otpadút ot mýslej svojích, * po mnóžestvu nečéstija ích izríni já, jáko preohorčíša Ťá, Hóspodi. I da vozveseľátsja vsí upovájuščiji na Ťá, * vo vík vozrádujutsja, i vselíšisja v ních, i pochváľatsja o Tebí ľúbjaščiji ímja Tvojé. Jáko Tý blahoslovíši právednika, Hóspodi: * jáko orúžijem blahovolénija vinčál jesí nás.
Psalóm 89
Hóspodi, pribížišče býl jesí nám * v ród i ród. Préžde dáže horám ne býti i sozdátisja zemlí i vselénňij, * i ot víka i do víka Tý jesí. Ne otvratí čelovíka vo smirénije, i rékl jesí: * obratítesja, sýnove čelovíčestiji. Jáko týsjašča ľít pred očíma Tvojíma, Hóspodi, * jáko déň včerášnij, íže mimoíde, i stráža noščnája. Uničižénija ích ľíta búdut. * Útro jáko travá mimoídet, útro procvitét i préjdet: na véčer otpadét ožesťíjet i ízschnet. Jáko isčezóchom hňívom Tvojím, * i járostiju Tvojéju smutíchomsja. Polóžil jesí bezzakónija náša pred Tobóju: * vík náš v prosveščénije licá Tvojehó. Jáko vsí dníje náši oskuďíša, * i hňívom Tvoím isčezóchom, ľíta náša jáko paučína poučáchusja. * Dníje ľít nášich, v níchže sédmdesjat ľít, ášče že v sílach, ósmdesjat ľít, i mnóžaje ích trúd i boľízň: * jáko priíde krótosť na ný, i nakážemsja. Któ vísť deržávu hňíva Tvojehó, i ot strácha Tvojehó, * járosť Tvojú isčestí? Desnícu Tvojú táko skaží mí, * i okovánnyja sérdcem v múdrosti. Obratísja, Hóspodi, dokóľi? * i umolén búdi na rabý Tvojá. Ispólnichomsja zaútra mílosti Tvojejá, Hóspodi, * i vozrádovachomsja, i vozveselíchomsja, vo vsjá dní náša vozveselíchomsja, * za dní v ňáže smiríl ný jesí, ľíta v ňáže víďichom zlája. I prízri na rabý Tvojá, i na ďilá Tvojá, * i nastávi sýny ích. I búdi svítlosť Hóspoda Bóha nášeho na nás, * i ďilá rúk nášich isprávi na nás, i ďílo rúk nášich isprávi.
Psalóm Davídu, 100
Mílosť i súd * vospojú Tebí, Hóspodi. Pojú i razumíju v putí neporóčňie, * kohdá priídeši ko mňí? Prechoždách v nezlóbiji sérdca mojehó * posreďí dómu mojehó. Ne predlahách pred očíma mojíma véšč zakonoprestúpnuju: * tvorjáščyja prestuplénije voznenavíďich. Ne priľpé mňí sérdce stroptívo, * ukloňájuščahosja ot mené lukávaho ne poznách. Oklevetájuščaho táj ískrenňaho svojehó, sehó izhoňách: * hórdym ókom, i nesýtym sérdcem, s sím ne jaďách. Óči mojí na vírnyja zemlí, posaždáti já so mnóju: * choďáj po putí neporóčnu, séj mí služáše. Ne živjáše posreďí dómu mojehó tvorjáj hordýňu, * hlahóľaj neprávednaja, ne ispravľáše pred očíma mojíma. Vo útrija izbivách vsjá hríšnyja zemlí, * jéže potrebíti ot hráda Hospódňa vsjá ďílajuščyja bezzakónije.
Sláva, i nýňi: Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x) Hóspodi, pomíluj. (3x)
Sláva, tropár hlás 8. Jehdá slávniji učenicý na umovéniji véčeri prosviščáchusja, tohdá Júda zločestívyj srebroľúbijem nedúhovav omračášesja, i bezzakónnym sudijám tebé právednaho sudijú predajét. Vížď imínij račíteľu, sích rádi udavlénije upotrebívša! Biží nesýtyja duší, učíteľu takovája derznúvšija: íže o vsích blahíj, Hóspodi sláva tebí.
I nýňi, Bohoródičen: Čtó ťá narečém, o obrádovannaja? * Nébo, jáko vozsijála jesí sólnce právdy: * ráj, jáko vozrastíla jesí cvít netľínija: * ďívu, jáko prebylá jesí netľínna: * čístuju máter, jáko imíla jesí na rúku sýna, vsích, Bóha: * tohó molí spastísja dušám nášym.
tropár proróčestva, hlás 3: Zaušénnyj za ród čelovíčeskij, i ne prohňívavyjsja svobodí ot istľínija živót náš Hóspodi, i spasí nás.
Sláva, i nýňi, tójže. Zaušénnyj za ród čelovíčeskij, i ne prohňívavyjsja svobodí ot istľínija živót náš Hóspodi, i spasí nás.
Prokímen, hlás 1: Da razumíjut jazýcy, jáko ímja tebí Hospóď.
Stích: Bóže, któ upodóbitsja tebí?
proróčestva Jeremíina čténije.
[Hlavá 11, st. 18-23: hlavá 12, st. 1-15.] Hóspodi, skaží mi, i urazumíju: tohdá víďich načinánija ích. Áz že jáko áhňa nezlóbivoje vedómoje na zakolénije ne razumích, jáko na mjá pomýsliša pómysl lukávyj, hlahóľušče: prijidíte i vložím drévo v chľíb jehó, i istrebím jehó ot zemlí živúščich, i ímja jehó da ne pomjanétsja ktomú. Hospóď savaóth, suďáj právedno, ispytújaj serdcá i utróby, da víždu mščénije tvojé na ních, jáko k tebí otkrých opravdánije mojé. Sehó rádi sijá hlahólet Hospóď na múžy anathóthski íščuščyja duší mojejá, hlahóľuščyja: da ne proróčestvuješi o ímeni Hospódni: ášče li že ní, úmreši v rukách nášich. Sehó rádi sijá hlahólet Hospóď síl: sé áz posiščú na ních: júnoši ích mečém úmrut, i sýnove ích i dščéri ích skončájutsja hládom: I ostánka ne búdet ot ních, navedú bo zlája na živúščyja vo Anathóthi, v ľíto posiščénija ích. Práveden jesí Hóspodi, jáko otviščáju k tebí, obáče suďbý vozhlahóľu k tebí: čtó jáko púť nečestívych spíjetsja? uhobzíšasja vsí tvorjáščiji bezzakónija? Nasadíl jesí ích, i ukoreníšasja: čáda sotvoríša, i sotvoríša plód: blíz jesí tý úst ích, daléče že ot utrób ích. I tý, Hóspodi, razumíješi mjá, víďil mjá jesí, i iskusíl jesí sérdce mojé pred tobóju, soberí ích jáko óvcy na zakolénije, i očísti ích v déň zakolénija ích. Dokóľi plákati ímať zemľá, i travá vsjá séľnaja ízschnet ot zlóby živúščich na néj? Pohibóša skóti i ptícy, jáko rekóša: ne úzrit Bóh putéj nášich. Nózi tvojí tekút, i razslabľájut ťá. Idíte, soberíte vsjá zvíri séľnyja, i da prijídut sňísti jé. Pástyrije mnózi rastlíša vinohrád mój, oskverníša čásť mojú, dáša čásť želájemuju mojú v pustýňu neprochódnuju. Položíša v potreblénije páhuby. jáko sijá hlahólet Hospóď o vsích sosiďích lukávych, prikasájuščichsja nasľídiju mojemú, jéže razďilích ľúdem mojím Izráiľu: sé áz istórhnu ích ot zemlí ích, i dóm Júdin izvérhnu ot sredý ích. I búdet jehdá istórhnu ích, obraščúsja i pomíluju ích, i vseľú ích, kohóždo v dostojánije svojé, i kohóždo v zémľu svojú.
Prokímen, hlás 8: Pomolítesja i vozdadíte Hóspodevi Bóhu nášemu.
Stích: Vídom vo Judéji Bóh, vo Izráili vélije ímja jehó.
Stopý mojá naprávi po slovesí tvojemú, i da ne obladájet mnóju sjákoje bezzakónije. Izbávi mjá ot klevetý čelovíčeskija, i sochraňú zápovidi tvojá.
Licé tvojé prosvití na rabá tvojehó, i naučí mjá opravdánijem tvojím.
Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija tvojehó, Hóspodi, jáko da vospojú slávu tvojú, vés déň velikoľípije tvojé.
Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.
Hóspodi, pomíluj. (3x)
Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.
I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.
Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.
Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.
Amíň.
Kondák, hlás 2. Podóben: Výšnich iščjá: Chľíb prijém v rúci predáteľ, sokrovénno týja prostirájet, i prijémlet cínu sozdávšaho svojíma rukáma čelovíka, i neisprávlen prebýsť Júda ráb i ľstéc.
Hóspodi, pomíluj. (40x) Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.
Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem. Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče. Jeréj: Bóže, uščédri ný, i blahosloví ný, prosviti licé tvojé na ný, i pomíluj ný.
(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. ) Lík: Amiň.
I molítvu: Christé svíte ístinnyj prosviščájaj i osvjaščájaj vsjákaho čelovíka hrjadúščaho v mír, da známenajetsja na nás svít licá tvojehó, da v ném úzrim svít nepristúpnyj, í isprávi stopý náša, k ďílaniju zápovidej tvojich, molítvami prečístyja tvojejá Mátere, i vsích Svjatých tvojích, amíň.
Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí. Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví. Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.
Lík: Amíň.
Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.
